• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Články

- Zajímavosti -

Tehdejší sovětský tisk oznámil světu, že 27. září 1989 tři školou povinné děti ve věku 15 let viděly ve Voroněži (nyní Ruská federace) velký, růžový objekt ve tvaru banánu, který zářil na obloze. Následovala série velmi neobvyklých událostí, které rychle oběhly sdělovacími prostředky.

Co pozorovaly děti v městském parku?

Tisková agentura Sovětského svazu TASS oznámila, že Vasja Surin, Ženja Blinov a Julia Šoloková hráli kopanou v městském parku, kolem půl páté odpoledne. V té době se stali svědky pozorování toho, co se popisovalo jako „růžově zářící“ objekt, který když se přiblížil, vypadal jako „červená koule, která měřila asi 12 metrů v průměru“.

Několik dětí, jež se seběhlo, údajně jasně vidělo otevírající se dvířka v dolní části koule, ve kterých stál humanoid. Byl asi tři až čtyři metry vysoký s malou hlavou, měl tři oči a na sobě měl stříbrnou kombinézu a na hrudi jakýsi disk a boty vypadající jako z bronzu.

Znehybněný chlapec a neznámé bytosti.

Tvor přistál s lodí, která se předtím vznášela nad městem, v městském parku. Vystoupil a procházel se kolem ještě s jedním tvorem a robotem. Humanoid „něco řekl“ a podle svědků se na zemi objevil zářící trojúhelník, který byl asi 30-50 cm velký a po chvíli zase zmizel. Jak se uvádí, robot se pohyboval mechanickým způsobem, kdykoliv se ho humanoid dotkl.

Hrůza začala svědky jímat ve chvíli, kdy viděli patnáctiletého Vasju, jak byl znehybněn a umlčen bytostí, jejíž oči „zářily“ - poněvadž křičel strachy. Tvorové se pak vzdálili znovu do lodi, ale jedna bytost se vrátila s trubkovitou „puškou“ asi 50 cm dlouhou, kterou měla po svém boku. Namířila s ní na znehybněného chlapce, který rázem zmizel. Když se později bytosti se svou létající koulí vrátily, zhruba za 5 minut, chlapec se znovu objevil a jejich loď zmizela nadobro. V rozhovoru na sovětském televizním programu Vremja popisoval Vasja Surin, že humanoidi neměli žádné skutečné hlavy a ramena, ale jakýsi hrbol. Říkal, že tvorové měli dvě oči na každé straně hrbolu a jedno uprostřed, které mělo schopnost se pohybovat zleva doprava a nahoru a dolů (patrně kompenzovalo vizuální omezení postranních očí na pohyblivé hlavě).

Surin také tvrdil, že bytost měla dvě díry místo nosu ? společný element při pozorování bytostí humanoidních typů.

O příběh se zajímalo mnoho lidí. Jedním z nich byl i korespondent pro TASS Vladimír Lebeděv, který vyslechl všechny svědky incidentu a také i odborníky, kteří případ zkoumali. Tvrdí, že mezi 23. a 29. zářím byla pozorována tři přistání UFO v blízkém okolí. Když děti požádali, aby vypodobnily loď, všechny nezávisle na sobě nakreslily objekt ve tvaru banánu, později koule. Tento objekt také zanechal podle zpráv na obloze písmeno X potom, co zmizel. Lebeděv sám v parku viděl to, o čem si myslel, že jsou stopy po přistání, které „se podobaly sloním stopám“. Odhadoval, že šlo o zatížení asi 11 tun.

Voroněžský plukovník policie Sergej Matvejev tvrdil, že večer 27. září viděl „těleso letící po obloze“. Matvejev dále uvedl, že byl k těmto jevům skeptický, dokud ten objekt sám neuviděl. Podle úředníků voroněžské policie zprávy ostatních svědků byly identické. Svou zprávu také citoval Genrich Silanov z voroněžské geofyzikální laboratoře. Zkoumal slehlý kruh na trávě o velikosti 20 m v průměru a čtyři hluboké zuby, 4-5 cm hluboké a 16 cm v průměru. Na místě byla naměřena jednou taková radiace, než je normální hladina. Silanov vysvětloval, že vědecký tým z laboratoře prohledával místo přistání biolokačními prostředky (virgule) a popisuje objevení záhadných „kamenů“. Ve svém vyjádření oznámil, že „na první pohled kameny vypadají jako pískovec tmavočervené barvy. Avšak mineralogické analýzy ukázaly, že substance nemůže pocházet ze Země“.

Pochybnosti a nezájem úřadů

Sdělovací prostředky však začaly vzápětí tvrdit, že kameny jsou pozemský hematit, který se v tehdejší Sovětském svazu nalézal. Agenturu TASS, která si za svými svědky pevně stála, spíše zarážel nezájem o incident ze strany sovětského ministerstva obrany. Narážela na mlčení a laxní přístup, což bylo překvapivé, protože k takovým událostem bývají v Rusku vždycky povoláni vojáci a KGB.

Jiní naráželi na to, že ne každý v parku něco viděl. Někteří nebrali případ vůbec na zřetel kvůli vysokému stupni záhadnosti a přílišné neznámosti takového jevu. Důvodem k odmítnutí případu také bylo to, že všichni pozorovatelé byly děti, které jsou potenciálně problematičtí svědkové. Byla tu také různost v popisu velikosti lodi (od 10 do 30 metrů v průměru) a jejího tvaru (který byl nejčastěji připodobňován ke kouli při přiblížení a k banánu z dálky). To vše nemusí znít moc věrohodně, ovšem nepřesnosti mohou být výsledkem chyby oznamovatelů a svědků vlivem špatného odhadu. Jsou tu ale i další nesrovnalosti, které se musejí vzít v úvahu, jako je přesný počet bytostí, které byly pozorovány (od dvou do tří) a jejich velikost (od tří do čtyř metrů). Pro Vremja také není takové svědectví průkazné, protože tam nebyl žádný dospělý, který by jejich tvrzení mohl potvrdit. Navíc pozorování UFO v té době nemusí s případem souviset. TASS ovšem trvá na tom, že voroněžský případ není ani podvod či žert, ani žurnalistický úskok k přilákání turistického ruchu.

Vladimír Mojsejev, ředitel místního zdravotního zařízení a další autority ve Voroněži i TASS zacházeli se zprávou jako s vážným vědeckým fenoménem, který je nutno důkladně prozkoumat.

Úředník ve službě místního ministerstva vnitra řekl, že pokud se bytosti objeví znovu, vyšlou vojsko. Ředitel Mojsejev vysvětlil, že zatím žádný svědek incidentu nevyhledal lékařskou pomoc a dodal, že plánuje děti vyšetřit. Jak tento incident dopadl, se bohužel již přesně nedozvíme. Úřady se o celé záležitosti přestaly bavit a tisku byla poskytnuta zpráva, že se nic nestalo. Děti si to prostě vymyslely. Ani rodiče dětí neměli zájem o této události mluvit s novináři. Děti měly smůlu, že byly dětmi, těm se totiž nevěří.

UFOMAGAZINE 2004
Karel Rašín