Články

- Zamyšlení -

Básně...
Dobrý den, chtěl bych jen potěšit některé vnímavé tvory a proto posílám básně, které jsem napsal na konci minulého roku. Snad se někomu budou líbit, myslím, že patří k těm, ve kterých je hodně skrytého duchovního symobolismu. Byl bych rád, kdyby mi někdo napsal, jak na něj zapůsobily. Všechny se vážou k místu spousty poutí, Jeruzalému.


Zjev se, Strážče, v kamení katakomb
máš bílé jméno, jako Plamen
rmoutíš se úzkostí
ale voláš správné Jméno jmen
stloukáš máslo staletí
nebeský pramen Věčného mléka
Velká matka napájí
co zpátky vytéká, i nevytéká
volej víru, volej Eliáše,
Ezechiela i Davida
vezmi pravou míru
duše každého člověka
40 sáhů je hrob ve skalách Jeruzaléma
plameny ztěžkly, ale stále dují
leží tam ten, co stále láká
bratry, co ničeho nelitují
volej jméno Svatého
Elijahu je jméno Jeho
k Bohu jen písku tisíc zrn
v katakombách leží pln
ale hora Mórija
dotkne se tvého Já



Z trub a štítů stvořeno je Slovo
moře je jeho Pamětí
nad pramenem, který stvořil svět
blýskají se staletí
Je to Slovo, co vypovídá o Člověku
je to člověk, co stvořen byl od věků
od plamene duše
a nebeských lip a stínů
stále hledáme vinu
přitom máme Jistotu v Prameni
co v Jeruzelémě kamení
zavolejte trouby
zavolejte třicet sáhů
co dovedou nás k prahu
podsvětí, světa i nebe
týká se to tebe, i tebe
Bůh je svědkem Božské komedie
Jeho Slovo v Moři vyklíčí jen
když nalezneme Jméno jmen
v troskách srdcí Jeruzaléma
Prahy a Madridu,
i tajemného Ochridu



Desky Zákona jsou plné stínu
Člověk si v srdci nese vinu
Stvořen byl kvůli Vínu
ale chytil ďáblovu slinu
Hoř, ty srdce proklaté
volá tě Bůh popáté
milovaní bratři lkají:
tudy vede cesta k Ráji
v této pozemské době
volají národy k tobě
stvoř nového Ducha
zbav se pekelného sucha
a zažehni pramen Světla
síla Ducha nikam nevytekla
chrám Jeruzalémský čeká
na ticho, šum a hlas
zvol Pánovu stezku bez příkras
Davidův trůn věčně volá
plameny duší zdola
v kruhu radosti, v plameni lip
zbaví se člověk odvěkých chyb
Hora siónská troubí na poplach



Z duše vypráví Pán příběh:
tisíc jar a tisíc květů
vzdáleno je od tebe
jen ve vesmíru je k letu
připraveno místo do nebe
dlouhé stíny a temná procesí
strhnou vždy duši toužící
modlitba k Panně světů
vytrhne lidi se soužící
Bůh volá ty, co mají jeho tvář
anděle, démanty a jejich zář
slyší ti praví a nezdolní
co nejsou k zemi povolní
v pravou hodinu a v ruce stínů
strhneme vinu a zasadíme strom
jehož jméno je BIKABON
vykopán v potoce Kedron
objeví nám cestu z hor
nebeský pak zaduje sbor
a objeví tak Člověka
Boží pravda odvěká
pak posvětí horu Siónskou



V Chrámu krve spíte
copak sebe nevidíte
polnice šofaru volají
protože sní o Ráji
máme příliš katakomb
co znají děsu hekatomb
odvolejte stíny a volejte Boha
elohim, elohim ešiloha
le-chajim efturan kochma
Jisrael eštudem licha
le-von allahim elton
šema Jisrael, tormija nivon
kochma, kochma jevtudum
in šilijahu Elohim
volejte jméno Toho, co se neskrývá
tesejte kameny a odvalte kámen
pod ním je pramen duší
jedenadvacet světelných svědků
a třiatřicet plamenů
porazí krále Digonu, Satana
a Ješuva vstoupí k nebesům
vojsko zavolá a vsedne na trůn

Vydáno:   26. 02. 2010

Přečetlo:  1623 čtenářů
Zdroj:

Autor (vložil): fénix



Komentáře k článku...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ Krása
18. 03. 2010 22:45
Verula25
¤ BÁSNĚ
1. 03. 2010 0:42
Marios