Články

- Záhady a tajemno -

Logika transu
Zasílám dvě tvrzení o chování osob v hypnotickém stavu, která jsou vzájemně očividně v rozporu.

Sugerujeme-li pokusné osobě, že je v prázdné místnosti a má přes ní přejít, nevnímá třeba stůl uprostřed místnosti a namíří si to přímo přes něj, jako by tam nebyl...
Záhady & Mystéria, Hypnotismus, 6. odstavec

S „logikou transu“ se Martin Orne, vynikající americký psycholog, poprvé setkal, když vymýšlel test, který by mu umožnil rozlišit osoby ve skutečném transu, a ty, kteří trans jen simulují.
Každého, kdo se měl testu podrobit, zavedl do místnosti, posadil a přímo před něj postavil křeslo.
Potom prohlásil, že pokoj je naprosto prázdný, a požádal zkoušeného, aby se po něm prošel.
Ti, kteří simulovali, vstali, vykročili dopředu - a narazili do křesla! Ti, kteří skutečně byli v transu, vstali a procházeli se po místnosti a křeslu se vyhýbali. Když se ptal, proč nechodí stále rovně, odpovídali:

„Abych se vyhnul křeslu.“
Zeptal se: „Jak to, že vidíte křeslo, když jsem vám řekl, že pokoj je prázdný?“
„Jaké křeslo?“ odpověděli.

Orne se s tímto nelogickým přemetem setkal několikrát, až si uvědomil, že tento způsob myšlení je dalším projevem hypnózy: schopnost hypnotizovaného mít zároveň kontradiktorická přesvědčení anebo mít současně dva vzájemně nespojitelné vjemy.

Kniha Svět hypnózy, Paul McKenna, strana 27

Vydáno:   16. 07. 2006

Přečetlo:  2598 čtenářů
Zdroj:

Autor (vložil): Ing.Jiří Karbusický



Komentáře k článku...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ předstírání
19. 08. 2006 14:51
kiki
¤ Teda...
2. 08. 2006 23:43
Peťas
¤ rtzhd
29. 07. 2006 10:41
werušák