• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Články

- Zajímavosti -

Mnoho ateistů zcela jistě provokuje název článku..."že nezpochybnitelný"? V rámci logického uvažování ani jasnější důkaz dostat nemůžete...ale popořadě...

Narazil jsem na zajímavý dokument (Jedinečná planeta), který pojednává o podmínkách nutných pro vnik života, ale také o velmi zásadním zjištěním, které přesahuje chápaní naší existence a vzájemné statistické pravděpodobnosti?

Dokument provází mnoho vědců z oblastí astrobiologie a příbuzných oblastí (kteří spolupracují také na programech NASA), jako např.Jay Richards, Robert Jastrow, Seth Shostak, Guillermo Gonzalez, Kevin Grazier atd. Drtivá většina textu je doslovnou citací z dokumentu.

V kosmu existuje asi jedna miliarda triliónů hvězdých systémů., což je obrovské číslo. Tento odhad pomohla získat věda v posledních pár letech?.

Nedávno vznikl vědní obor astrobiologie, která zkoumá existenci minulých a současných biologických organizmů ve vesmíru. Postupně se definovaly faktory, které musí planeta splňovat, aby byla obyvatelnou pro biologické organizmy. Jedná se o fyzikální a chemické zákony, které jsou neměnné a platí pro celý vesmír. 1. faktor - voda v kapalném skupenství
Chemické vlastnosti vody jsou nezbytné pro život na bázi uhlíku. Tyto vlastnosti zahrnují schopnost vody rozpouštět a dopravovat chemické výživné látky nezbytné pro všechny živé organizmy a její nesrovnatelnou kapacitu absorbovat sluneční teplo což je rozhodující proces regulující teplotu na povrchu Země.

2. faktor - vzdálenost planety od domovské hvězdy - její poloha
Na tomto faktoru závisí existence vody v kapalném skupenství. Planeta nesmí být příliš žhavá ani chladná - tedy musí mít správnou teplotu pro vodu. Na příliš horkých planetách se voda vypaří, nemůžeme získat kondenzovanou vodu. Na chladných planetách voda zmrzne.
Např. v naší Sluneční soustavě je obyvatelná zóna (správně teplá planeta) úzká - kdyby byla země jen o 5% blíže Slunci, měli bychom na Zemi setrvalý skleníkový efekt s teplotami téměř 500 stupňů Celsia. Naopak, pokud by byla Země asi o 20% dále od Slunce, vytvořila by se v její vysoké atmosféře mračna oxidu uhličitého a tím i led a chlad. Každý "adept" na život tedy musí splňovat podmínku "ležet v přípustném vzdálenostním pásu".

3. faktor - tloušťka zemské kůry
Pokud by zemská kůra byla podstatně silnější, pak by nemohlo docházet k pohybu tektonických desek. Tloušťka zemské kůry je cca 6 až 40 kilometrů. Neustálý pohyb desek reguluje vnitřní teplotu planety, reguluje uhlík, mísí chemické prvky nezbytné pro živé organizmy.

4. faktor - magnetické pole
Tento faktor je úzce spjat s faktorem č.3. Hluboko uvnitř Země vytváří pohyb tekutého železa ochranné magnetické pole, které je důležité pro vyšší formy života.
Kdyby naše země byla menší, její magnetické pole by bylo slabší a dovolilo by slunečnímu větru odvát naší atmosféru a Země by se stala mrtvou planetou.

5. faktor - atmosféra
Kyslíko-dusíková atmosféra, kterou má Země, je pro vyšší formy života nezbytná. Atmosféra měří méně jak 1% průměru planety. Skládá se ze směsi dusíku (78%), kyslíku(21%) a oxidu uhličitého(méně než 1%). Atmosféra zajišťuje dobré klima, ochranu před slunečním zářením a správnou kombinaci plynů nezbytných pro existenci kapalné vody a vyšších forem života.

6. faktor - velikost Měsíce
Kdyby neexistoval Měsíc, neexistovali bychom ani my. Měsíc je 4x menší než Země. Jeho přitažlivá síla stabilizuje sklon zemské osy v téměř konstantním úhlu zhruba 23 a půl stupně. To zaručuje pozvolné změny ročních období bez velkých extrémů a tím jediné klima v naší Sluneční soustavě, aby poskytovalo příznivé podmínky pro živé organizmy.

7. faktor - typ hvězdy (Slunce)
Naše Slunce je trpasličí hvězda hlavní posloupnosti spektrálního typu G. Kdyby Slunce bylo méně hmotné (jako 90% hvězd v galaxii), obyvatelná zóna (která je i tak malá -viz faktor č.2) by byla menší. Aby v ní Země mohla být, musela by obíhat blíž své hvězdě. Zde by ale zvýšená gravitace způsobila, že rotace naší planety by byla synchronizovány s orbitou. Zatímco jedna strana Země by pak byla neustále obrácena ke Slunci a vystavena zvýšené radiaci ze slunečních erupcí, odvrácená strana by zůstala zahalena do tmy a věčného chladu a ledu. Tyto podmínky by živé organizmy nedokázaly snést.

8. faktor - správné místo v galaxii
Velmi důležitý faktor je lokalizace v galaxii. Jsme uprostřed hvězdné obyvatelné zóny jedné hvězdy v planetární soustavě s velkými planetami, které mohou zaštítit ostatní planety před příliš velkým množstvím nárazů komet.

Moderní vědě je známo zatím celkově 20 těchto faktorů? v budoucnu se tyto faktory mohou rozrůst o další. Všechny tyto faktory musí být v galaxii splněny ve stejném místě a čase, pokud bychom chtěli planetu se stejnou formou života jako na Zemi.

Odhadovaná pravděpodobnost dosažení této kombinace faktorů, které musí být současně-Vědci stanovili poměrně konzervativní hodnotu 1/10 pro každý faktor, tedy 1/10 x 1/10 x 1/10 x ....

Výsledné číslo je 1/1.000.000.000.000.000, tedy 10 na -15, což je jedna tisícina bilióntiny.

Můžeme tedy dojít k závěru, že naše planeta je, minimálně v rámci naší Galaxie, naprosto výjimečná !!

Zde se jedná o "výhru v Galaktické loterii"?tato pravděpodobnost je de facto nulová?je až k neuvěření, že toto může někdo nazvat náhodou?ale nazve?nejčastější názor skeptiků je takový, že "když by se to někde v tak obrovském vesmíru stalo, tak je to právě tady, protože tu jsme"?z logického hlediska ano?ale pojďme dál?

Máme tady pravděpodobnost souladu podmínek, která je takřka nulová?v jiných článcích a jinde na internetu si vyhledejte, jaká je pravděpodobnost vzniku samotného života (už po splnění optimalizujících podmínek planety)?.naleznete podobně šílené číslo, jako výše?de facto nulová (k tomu si připočítejte fakt, že informace nemohla vybublat z bahna apod..)?spojte si pak tyto 2 pravděpodobnosti dohromady?copak dostanete?

Pakliže jste pořád skeptičtí a jste ochotni skálopevně tvrdit, že je to prostě jen náhoda?čtěte dále?.:) Roku 1995, kdy proběhl vzácný astronomický jev - úplné zatmění slunce, pozorovali astro-vědci tento jev, který jim rozšířil další obzory našeho poznání.

Faktory, které astronomové uvádějí, pro možnost tento jev vůbec sledovat, jsou následující:

1) zářící těleso (slunce)
2) zakrývající těleso (měsíc)
3) vhodné místo k pozorování (povrch Země)
4) všechny musí být ve vesmíru v jedné přímce
5) zdánlivá velikost měsíce musí být téměř přesně stejná, jako zdánlivá velikost slunce na obloze (obě tělesa mají velikost přibližně půl stupně)

Slunce je 400x větší, než měsíc?a také 400x dále. Lidé odjakživa pozorovali tento jev a krčili rameny "zajímavá náhoda"?jedná se však o velmi vzácné uspořádání Slunce, Měsíce a Země.

Málo známé aspekty, které se objevují a lze je zkoumat při zatmění, v konečném důsledku umožnily vědcům zkoumat část slunce, což má rozhodující význam při pochopení toho, jak se tvoří světlo v jeho atmosféře.

Jeden z astrologů prohlásil "Fakt, že Země obíhá kolem Slunce a Měsíc kolem Země, a že rozměry a vzdálenosti mezi Zemí, Měsícem a Sluncem jsou přesně takové, že dochází k dokonalému zatmění Slunce, je úžasná věc?.protože nám to dovoluje měřit složky vrchní vrstvy sluneční atmosféry." - za jiných okolností je toto nemožné pozorovat a vůbec se pohnout dále?

Když dojde k úplnému zatmění Slunce, růžovočervený oblouk chromosféry se stává viditelným a s ním se ještě objevuje duze podobný pás nazývaný "bleskové" spektrum, které můžeme spatřit těsně před úplným zatměním nebo těsně po něm. Zatmění v roce 1870 vedlo k pochopení struktury sluneční chromosféry a objevení hélia - druhého nejhojnějšího prvku ve vesmíru.

Toto spektrum je pravděpodobně nejlepším zdrojem informací o hvězdě?.dokázali objevit nespočet dalších aspektů dnešního poznání astrofyziky díky "zvláštním okolnostem" provázejícím úplné zatmění. Tyto okolnosti jsou jak zcela přesné, tak i rozhodující. Pokud by byl totiž Měsíc nepatrně větší, částečně by zakryl náš výhled na chromosféru a zeslabil by její spektrální světlo. Menší měsíc by zase znemožnil výhled na solární atmosféru a bleskové spektrum.

Tudíž se musí Slunce a Měsíc téměř dokonale překrývat, jinak bychom neviděli chromosféru. Tato poznání přivedlo astronomy k odhalení toho, jak vznikají spektra vzdálených hvězd. To znamenalo velmi zásadní posun ve stelární astrofyzice a dovolilo vědcům pochopit, jak fungují jiné hvězdy.

Na základě tohoto poznání bylo např. zjištěno, že sluneční gravitace ohýbá světlo letící k Zemi ze vzdálených hvězd v úhlu, který předpovídal Einstein, jeho myšlenka byla tedy potvrzena právě během úplného zatmění Slunce. Zatmění tedy vědci považují za velmi důležitá pro historii vědy?

Máme tady tedy na jedné straně úžasně malou pravděpodobnost, pro soulad podmínek k existenci života?.a na druhou stranu zde máme fakt, že tato konkrétní planeta je nejlepším místem pro uskutečňování vědeckých objevů a zkoumání vesmíru okolo nás!!!!!!!

Tyto okolnosti jsou nastíněny v knize "The Privileged Planet" (jedinečná planeta, publ. R 2004) - "Tytéž velmi úzce vymezené podmínky, které nám dovolují existovat, nám také poskytují ze všeho nejlepší prostředí, pro uskutečňování vědeckých objevů.". Po několik let ověřovali astronomové tuto hypotézu s různými vědními obory a k tomuto závěru došli. Kniha obsahuje detailní rozbory více než 12 příkladů vzájemného vztahu mezi životem a objevy. Tyto nejsou pochybné či marginální příklady, ale každý pojednává o podmínce, která je zcela zásadní pro příslušný vědní obor.

Dalším významným faktorem pro možnost pozorování okolního vesmíru, je průhledná atmosféra, která je v rámci našeho okruhu Země jedinečná?a zase, kdyby obsahoval vyšší množství uhlíku, měli bychom mlhy (jak lze vidět na Titanu)

Zajímavým jevem je také "elektromagnetické spektrum", které se skládá z mnoha prvků, kterými jsme bombardováni ze slunce a galaxií?téměř všechny nejsou viditelné okem. Pro organický život jsou buď neužitečné, nebo přímo smrtící.

V tomto spektru frekvencí se však nalézá tenký "pramínek" záření, který je životně důležitý pro rostliny, zvířata a lidské bytosti. Jinými slovy, existuje skutečně velmi úzká část elektromagnetického spektra, která je užitečná pro životní procesy, jako je například fotosyntéza. To však neznamená, že by se život mohl vyvinout tak, aby využíval gama nebo rentgenové záření či něco podobného?je to prostě úzká část spektra, která nám poskytuje nejvíce informací o různých strukturách, které objevujeme ve vesmíru kolem nás. Tyto specifické frekvence (rostlinám umožňují produkovat potravu a astronomům pozorovat kosmos), představují méně než 1 tisícimiliardtinu tisícimiliardtiny celkového rozsahu elektromagnetických emisí ve vesmíru, "naštěstí" je to právě onen typ světla, které tak hojně produkuje naše Slunce?a které nejsnáze proniká filtračním štítem naší atmosféry, aby dosáhl povchu?

Je to pozoruhodná shoda okolností, že takový druh atmosféry, která je nezbytná pro vyšší formy života, jak jsme my, nebrání tomuto životu pozorovat vzdálený vesmír. Další významný faktor, který potvrzuje korelaci mezi životem a objevy, je umístění naší planety v rámci celé galaxie?tudíž, tak jako jsou optimalizovány podmínky pro vznik života naší planety, stejně tak jsou optimalizovány podmínky pro objevování vesmíru.

Obýváme spirální galaxii, což znamená, že se jedná o velmi zploštělý systém ve tvaru disku. My žijeme zhruba v polovině cesty mezi středem Galaxie a jejím okrajem (pro představivost jsou dobré uvedené animace v dokumentu). Astronomové tedy porovnávali umístění naší polohy s ostatními oblastmi v často nepřátelské galaxii.

Tudíž, když si představíte talíř (disk)?pak zde zase existuje úzký pás, ve kterém je možno, abychom mohli vůbec existovat (blíže ke galaktickému pásu bychom byli zbombardováni zářením a dále by zase nemohly vzniknout planety podobné naší - absence těžkých prvků?).

Tudíž existuje "šťastný střed" mezi nebezpečnou centrální oblastí Galaxie a vnějším okrajem. Vědci tuto zónu nazvali "Galaktická obyvatelná zóna". Tato teorie byla poprvé publikována v roce 2001 a od té doby ji přijímá stále větší počet astrobiologů. Ale i tato oblast je narušena spirálními rameny, které znemožňují život (supernovy apod.). Země se tedy nachází v relativně bezpečné a nepřeplněné oblasti mezi rameny Střelce a Persea. Obýváme tedy místo v galaxii, které minimalizuje nebezpečí a poskytuje dostatek "stavebních kamenů" ke zbudování Země.

Nejúžasnějším objevem však byl fakt, že astronomové zjistili, že obýváme v rámci obyvatelné zóny také nejlepší možné místo pro astronomický výzkum!!!! Tudíž i zde je naše umístění velmi důležité pro existenci života, ale i uskutečňování vědeckých objevů. (lokalizace mezi spirálními rameny s velmi malým množstvím prachu?tudíž není zakryta velká část oblohy k pozorování vesmíru - jasný výhled pro pozorování struktury Galaxie) pro vizualizaci jsou uvedeny modely, které pomáhají tuto skutečnost pochopit.

Dokument se také zmiňuje a věnuje "jemně vyladěným" faktorům, které jsou nezbytné pro existenci fyzikálních zákonů?pokud byste vzali jedinou fyzikální konstantu, kterou byste jen nepatrně změnili, nikdy by nemohl vzniknout vesmír, zákonitosti v něm apod.

Další zajímavou myšlenkou, kterou tvrdil i Prof. Richard Carhart (jaderný fyzik, se kterým jsem měl tu čest hovořit osobně) je, že je nepředstavitelně úžasné, jak dobře všechny fyzikální, chemické a biologické zákony fungují, a nejen to, je pozoruhodné, jak jsou prosté a lze je poznat!!! V matematických rovnicích, popisující celé univerzum, vědci objevují úžasnou jednoduchost?vesmír má tedy krásnou a elegantní matematickou strukturu, a to takovou - kterou lze objevovat.

Z naturalistického hlediska byl člověk "evolucí stvořen" tak, aby byl schopen ulovit kořist, poradit si v každodenním životě, přivábit partnery?ale vědci si kladou na první pohled jasnou otázku "proč máme také schopnost poznat, např. co se děje uvnitř atomů nebo uvnitř černých děr"?...to je úplně jiná úroveň požadavků, než ta, kterou potřebujeme při "dobrém darwinovském přežií".. Vezměme si pravděpodobnosti samotného vzniku života. Se skřípěním zubů to prohlasme za "náhodu"??pak si prozkoumejme podmínky pro život?a dostaneme soubor optimalizujících podmínek pro životaschopnou planetu?s neskutečným dalším skřípěním zubů to ignorantsky nazvěme znovu "náhodou"?a pak si k tomuto faktu připočítejte fakt, že zde máme úžasné podmínky pro objevování a zkoumání?když se i tady najde ignorant a bude prohlašovat i toto za "náhodu", pak jej nominujme do soutěže "slepý skeptik století". Pak tomuto skeptikovi můžeme poskytnout další pravděpodobnost - a to lokalizaci naší planety v rámci naší Galaxie, která umožňuje "vidět za oponu" Galaxie?

Jinými slovy?když si vezmete veškeré tyto pravděpodobnosti a nebudete je počítat samostatně, získáte tak šílené číslo, které si ani nedokážete představit?ano - bude to nula?pravděpodobnost náhody sladění veškerých výše uvedených faktorů (a to zde nejsou ani zmíněny další - není jich málo!) není ani mizivá, ani beznadějná?je prostě absolutně nereálná a nulová?nikdo zdravého rozumu nemůže dle mého názoru říct "je to náhoda"?Kdo nás tedy vytvořil???

......................Zastavte se a uvažujte o tom!!!...............................pokud tu nejsme náhodou, byli jsme někým vytvoření.....nestojí za to Jej hledat? A nehledá on Tebe? Zkuse se nad tím zamyslet...

Pro lepší pochopení vztahů doporučuji daný dokument /už kvůli ilustracím a názorným modelům/.