• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Články

- Zajímavosti -

Anuschka de Rohan
Několik krátkých postřehů z práce biologa Anuschky de Rohan.

Delfíni z Institute for Marine Mammal Studies v Mississippi jsou trénováni, aby si ponechali veškeré odpadky, které spadnou do jejich bazénu, a to do té doby než se objeví trenér, u kterého mohou odpadky vyměnit za ryby. Delfín jménem Kelly je už ve svém výcviku o krok dále. Když je do vody hozen papír, schová si jej pod kámen na dno bazénu, a jakmile se objeví trenér, odtrhne kus papíru a odevzdá jej výměnou za rybu. Pak se vrátí, utrhne další kousek a dostane tak novou porci ryby, atd. Toto chování je zajímavé hlavně z toho důvodu, že nasvědčuje tomu, že Kelly vnímá pojetí budoucnosti a také je schopna vědomě oddalovat pocit uspokojení. V podstatě ona trénuje člověka.

I přesto, že delfíni nemají ruce, jsou schopni používat k řešení problémů nástroje. Vědci například pozorovali delfína, který se pokoušel chytit vzpouzející se murénu. Aby ji vylákal z úzké štěrbiny, strkal do ní bodlinatým tělem z mrtvé ropušnice. V Austrálii si zase delfíni skákaví při shánění potravy na mělčině umisťují na své rypce mořské houby, aby si je tak chránili před poškozením od trnů, jedovatých ryb a rejnoků. Dosud byla schopnost používat nástroje považována za výsadu primátů a částečně i některých druhů ptáků. Mnoho druhů delfínů žije v početných společenstvích, kde život ve skupině vyžaduje značné dorozumívací schopnosti. Delfíni používají pro vzájemnou komunikaci tři frekvenční rozsahy včetně pro člověka neslyšitelných ultrazvuků, užívají rozmanitou kolekci mlaskání, klikání a hvízdání. Neexistují žádné přímé důkazy o vlastním jazyku delfínů, ale výzkum v této oblasti je teprve na samém počátku. Vědci se pokoušejí zachytit veškeré zvuky a signály těla, které delfíni vydávají či kterými disponují, a následně se je snaží rozluštit.

Lou Herman z Kewalo Basin Marine Laboratory v Havaji společně se svým týmem vytvořil znakový jazyk pro komunikaci s delfíny, a výsledky byly pozoruhodné. Ne jenom, že delfíni porozuměli významu jednotlivých slov, ale také chápali význam uspořádání slov ve větě. Například, obvykle reagovali správně a okamžitě na příkaz „dotkni se létajícího talíře ocasem a pak jej přeskoč". To vše nasvědčuje tomu, že delfíni jsou skutečně schopni rozumět tomu, co je po nich vyžadováno, a nejedná se pouze o naučené triky.

V přírodovědném programu BBC Wildlife on One: „Dolphins - Deep Thinkers?" jeden z delfínů Lou Hermana Akeakamai sledovala Davida Attengorougha na obrazovce pod vodou. Nikdo netušil jak na něj bude reagovat, ale hned jak se David objevil na obrazovce, začala správně reagovat na jeho znakovou řeč a dokonce se pokusila jej napodobovat. Doposud se většina vědců soustředila především na kulturní přenos chování matky na mláďata, a nový výzkum vedený Stanem Kuczajem a jeho týmem odhalil překvapující výsledky. Vědci vypozorovali, že mláďata během hry spíše napodobují a učí se od delfínů věkově přibližně stejně starých. Ať už mláďata delfínů proplouvají bublinami nebo balancují s chaluhami na konci rypce, nejvíce se učí složitějším hrám ve společnosti svých vrstevníků. Většina savců si ráda hraje - ale delfíni se ve svých hrách snaží neustále se zlepšovat. Mládě kosatky se například naučilo pomocí ryby jako návnady přilákat racky na hladinu vody. Když rackové přistáli na vodě, kosatka se je pokusila chytit přímo do tlamy, bez toho že by je nejdříve usmrtila. Jakmile zvládla tuto dovednost, ještě ji zdokonalila: místo čekání až racci přistanou na hladině, se je pokusila chytit během jejich sestupu, a to když byli více než metr vzdáleni od hladiny vody. Mnohokrát se jí to nepovedlo, ale trénovala tak dlouho, až se celá akce začala dařit. A tak čím dál častěji to byli právě naivní mladí rackové, kteří byli chyceni a následně pak několikrát vyhozeni do vzduchu. Dalším stupněm obtížnosti se stali zkušenější starší rackové. Tak jako u dětí, nejen samotný výsledek, ale celá aktivita musela být zábavná.

Jednoho krásného dne roku 1997 vědci pracující na pláži Pereirinha na jižním pobřeží Brazílie zpozorovali malého pejska, který se vydal do moře a plaval směrem k delfínům. K překvapení pozorujících badatelů se delfíni k psovi přiblížili a začali ho vyhazovat do vzduchu. Zdálo se, že se psu tato hra líbí, protože si vydržel hrát víc než jednu hodinu. Od té doby už bylo pozorováno více psů, kteří se pokoušejí navázat kontakt s delfíny.


Zdrojové články: The Guardian Science a BBC Science & Nature Přeložila: Martina Niederlová