Články

- Zajímavosti -

Předkvarkový, kvarkový vesmír
Předkvarkový, kvarkový a vědou zachytitelný vesmír
1. Magneto-éterický vesmír
Tento vesmír vznikl v okamžiku vstupu nadhmotného záření do prostoru, který můžeme nazvat prostorem prvního vzniku hmoty. Na tomto místě, v okamžiku, jenž nadešel, když Tvůrčí, nadhmotné vlnění ve Stvoření narazilo na prostor vyplněný dosud jen přípravným bytostným zářením, zformovalo se toto vlnění v první úroveň hmotnosti. Jako úplně první se pak zformovaly částice předkvarkové, jež můžeme nazvat také částicemi éterickými. Tyto částice vyplnily během miliontiny vteřiny prostor, odpovídající o něco většímu rozměru nám viditelného vesmíru. Éterické částice se pohybovaly ve formě vlnění, a to rychlostí, která vysoce převyšuje rychlost hmotného světla. Tím jsou tyto částice ve vztahu ke hmotě našeho vesmíru, kterou poznáváme díky současným vědeckým výpočtům, v záporné nábojové hodnotě - (tyto éterické částice jsou mimo energetický a hmotnostní rozměr námi dnes zachytitelné hmoty).

Vyformováním těchto éterických částí začala se mezi nimi také odvíjet okamžitě interakce, kterou můžeme nazvat přibližně interakcí magneticko-éterickou. Současně ihned s tímto magnetickým působením zákonů začaly se projevovat účinky vířivých sil, které známe jako síly gravitační.

Vzhledem k neuvěřitelně jemnému záření zůstal nakonec tento vesmír předkvarkových částic - vesmír magneto-éterický, do sebe uzavřený, ustálený na svém předkvarkovém stupni, bez puzení k dalšímu spojování.

Toto další spojování již nemohlo nastat, a to proto, že „pojivem“ ke spojování éterických částic do celků byla právě éterická „látka“ vysokého vlnění. Zmiňovaná látka neobsahovala v sobě více hrubého materiálu na to, aby po procesu vývoje magneto-éterického plazmatu nastalo něco jiného, než uklidnění částic na vlastním stupni předkvarkového stupně. Tyto částice jsou také trvale nejvýše schopné přijímat a zpracovávat průběžně přitékající vlnění a záření ze Stvoření, které je nadhmotného druhu.
2. Magneto-kvarkový vesmír
Dalším stupněm při vznikání vesmíru byl okamžik vzniku kvarkových částic. Tyto částice se zformovaly z časového hlediska téměř před hranicí nulté vteřiny - tedy cca minus 0,7 až minus 0,0 sek. z pohledu dnešního časového měření vzniku nám hmatatelného vesmíru.

Ke vzniku úrovně magneto-kvarkového vesmíru došlo dalším ochlazením Tvůrčího záření klesnuvšího z předchozího předkvarkového, éterického vesmíru. Z tohoto ochlazení se ihned zformovalo nové magnetické pojivo, které obalilo malý díl předkvarkových částic, jež vyplňovaly již vzniklý magneto-éterický vesmír.

Toto obalení hutnějším magnetickým pojivem vyvolalo následnou řetězovou reakci nového obalování a spojování předkvarkových éterických částí do kvarků. Obalování vytvořilo hutnější vyformování kvarkových částic, které díky stupni svého původu zůstaly v rozměrech nově vytvořeného vesmíru a i nyní zůstávají na zhruba nulové - (tedy nezměřitelné hodnotě), z hlediska našeho pozorování.

Spíše můžeme však hovořit o záporné nulové hodnotě těchto kvarkových částic, neboť právě zmiňované pojivo magnetického druhu udržuje svým druhem kvarkové částice trvale v nadsvětelném proudění. Spojování kvarkových částic proběhlo v okamžiku vytvoření kvarko-magnetického plazmatu a v následném ustálení vyplnily pak tyto částice přibližně stejně velký prostor vesmíru, jako částice předkvarkové vyplnily prostor magneto-éterického vesmíru.

I tento vznik druhého vesmíru, jenž můžeme nazvat vesmírem magneto-kvarkovým, trval v řádu statisíců vteřiny. Až teprve následně začal spolu s dalším ochlazením Tvůrčího záření vznikat nový druh záření - elektromagnetické vlnění. Toto vlnění působilo na kvarkové částice magneto-kvarkového vesmíru a část z nich (několik procent) vtáhlo do vířivého procesu nového spojování.
3. Elektromagnetický vesmír
V okamžiku vzniku elektromagnetického vlnění, které nastalo vlivem ještě dalšího stupně ochlazení klesajícího Tvůrčího světelného záření, přestoupil vývoj vesmíru do času a prostoru, který dnes nazýváme plusovým, tedy časoprostorem, v němž se odvíjí vznik hmoty vesmíru a jenž poznáváme díky vědeckým výpočtům (z tohoto pohledu tak dnes často zmiňovanou singularitu - tedy počátek vzniku vesmíru, musíme nahradit slovy „moment průniku“, či „okamžik ochlazení“, neboť ve skutečnosti průnik prasíly, která dostoupila stupně ochlazení ve svém klesání magneto-éterickým magneto-kvarkovým vesmírem - byl prvotním impulsem ke vzniku elektromagnetického proudění v našem vesmíru). Vlnění elektromagnetického druhu také bezprostředně vytvořilo ve své ochlazenosti opět nové pojivo, jež věda nazývá pojivo gluonové. Toto pojivo přitáhlo a obalilo zmiňovanou část kvarků, které se vymanily z magneto-kvarkového vesmíru.

Vzniklo prostředí tzv. kvark gluonového plazmatu. Ze zbývajícího elektromagnetického vlnění, které se nepodílelo na vzniku gluonového „lepidla“, zformovaly se současně částice elektronů, neutrin a také částice fotonů. Interakce, vznikající vázáním kvarkových částic, obalených gluonovým pojivem, byla pak natolik silnou, že v následném vývoji došlo k seskupení kvarků do hadronových skupin. Tyto hadrony následkem svého zhuštění, vyvolaného spojováním, způsobují, díky obsažené elektromagnetické energii, následné slabé i silné interakce a tím se vytváří nová spojování, až na úroveň interakce jaderné, kdy jádro atomu - (helia, později i vodíku) tvořené protony a neutrony, svojí elektromagnetickou silou přitáhlo do blízkosti částice elektronů. V této vazbě pak vznikl uzavřený koloběh částic a v pomyslném uklidnění nastalo hmotné formování vesmíru, tak jak jej známe.

Existují tedy tři stupně vesmíru. Stupeň úrovně předkvarkového, tedy magneto-éterického vesmíru, magneto-kvarkového vesmíru a nakonec elektromagnetického vesmíru.

Všechny tyto úrovně vesmíru se prolínají a částečně udržují vázající spojení mezi sebou. Díky vytvořené ustálenosti a ucelenosti každého z těchto stupňů, nevznikají však již mezi těmito částmi vesmíru nové vývojové interakce.

Tak hmotou elektromagnetického vesmíru prostupuje klidně a bez zásadních reakcí vesmír magneto-kvarkový a také vesmír magneto-éterický.

Vesmír éterický je pak předobrazem všemu vývojovému dění v obou následných vesmírech. Jako svítícími páskami jsou spojeny formy v éterickém vesmíru s hutnějšími formami vesmíru kvarkového a následně i s nejvíce hutnými a nejtěžkopádnějšími formami našeho -zdejšího vesmíru elektromagnetického.

Tak spolu s konečným vývojem částic vesmíru elektromagnetického došlo postupně k úzkému spojení těchto tří stupňů hmoty, z níž první dvě nachází se nad hranicí námi pozorovatelnou úrovní. Zachvívají se v kmitání a vlnění, které probíhá vysoko nad rychlostí světla našeho vesmíru. Díky tomuto kmitání prostupují bez zábran stupněm hmotnosti zdejšího vesmíru. Současně také částice vesmíru magneto-éterického bez zábran prostupují vesmírem magneto-kvarkovým a to proto, že i mezi kmitáním těchto dvou vesmírů panuje rozdílnost, která je způsobena ještě vyšším stupněm zachvívání vesmíru magneto-éterického.

Tedy, okolo nás v našem bezprostředním okolí, nachází se nejen svět částic vesmíru elektromagnetického (kvarky, leptony, hadrony, elektrony, protony, fotonové částice se svými protivážnými antičásticemi), ale stejně tak prostupují hmotou našeho vesmíru částice vesmíru magneto-kvarkového a magneto-éterického. Dokonce i námi samotnými, našim buněčným tělem, prostupují tyto částice trvale a bez jakýchkoliv zábran.

Tyto světy jsou pak současně svázány magnetickými silovými proudy záření, které jednotlivé formy spojují na všech třech stupních hmotného vesmíru. Lze tedy říci, že hmota je úzce spojena ve třech stupních vesmíru, z nichž naše dnešní vědecké poznatky zčásti rozlišují a tím poznávají pouze stupeň třetí, stupeň nejhutnější.

O souvislostech, které se odvíjí od těchto vazeb, budeme hovořit ještě samostatně v následných přednáškách na stránkách ao-institutu.

Zbývá zde, v tuto chvíli ještě připomenout to nejdůležitější! Tedy to, že člověku byly Tvůrcem poskytnuty k moudrému obhospodařování a čistému rozvíjení všechny tři zmíněné úrovně vesmíru, v Pozdějším Stvoření.

Více viz. zdroj

Vydáno:   20. 06. 2009

Přečetlo:  2036 čtenářů
Zdroj: http://ao-institut.cz

Autor (vložil): Badatel



Komentáře k článku...
Zatím žádné komentáře..
Nejste přihlášen(a)