Čarodějnictví nás učí odpovědnosti a klade silný důraz na osobní svobodu. Základní předpoklad, ze kterého při tom vychází, je ten, že člověk je inteligentní bytost, která je vybavena dostatkem moudrosti na to, aby poznala, co je etické a co ne. Mlčky předpokládáme, že lidé jsou samostatně myslící stvoření, které nepotřebují systém pravidel k tomu, aby neubližovali sobě ani svému okolí. Proto se náš etický kodex omezuje na jedno jediné pravidlo, které je založeno na tom nejobyčenějším selském rozumu a logice každodenního života:

... Dělej co chceš, pokud tím nikomu neuškodíš.

Jinak řečeno: Pokud tím neškodíš, dělej, co uznáš za vhodné. Správné vyhodnocení a použití tohoto pravidla je v dané situaci zcela ponecháno na jednotlivci, který se rozhoduje na základě svého nejlepšího úsudku a za své rozhodnutí také nese plnou odpovědnost.

V čarodějnictví totiž uznáváme princip odplaty, který bývá někdy nazýván zákonem trojnosti. O co jde? Je to známá a v paxi prověřená pravda o tom, že všechno co děláme se nám vrátí. Čarodějnictví jde ještě o něco dál než tato všeobecně známá poučka a dodává, že se nám odplaty dostane v trojnásobné míře. Přičemž ale jako čarodějové odmítáme věřit poněkud naivní a stále ještě velmi zakořeněné představě, že nás za naše činy trestá Bůh, nebo dokonce Ďábel, jenž na nás sesílá pohromy všeho druhu. Jsme přesvědčeni o tom, že samotné naše činy a jejich stopy v našem podvědomí k nám přitahují sobě odpovídající vzorce a situace.

Jinými slovy ten kdo manipuluje, bývá sám manipulován. Kdo pomlouvá, sám je často terčem drbů, a kdo se povyšuje nad ostatní, sám často trpí komplexem méněcennosti. Tento výčet je samozřejmě poněkud zjednodušující, je to ale ta nejviditelnější a nejzjevnější podoba trojného zákona v reálném životě.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že osoba, které žije podle tohoto zákona, si musí nechat líbit veškerá příkoří a ponižování, které je schopna každému znás připravit moderní společnost a někteří obzvláště nepříjemní jedinci, ve skutečnosti se každá čarodějnice snaží přijmou taková opatření, aby jakýmkoliv útokům předešla a zabránila. Nemstíme se, ale přizpůsobujeme se podmínkám, ve kterých žijeme, a pokud nám někdo ubližuje, snažíme se tomu zabránit tou nejmoudřejší cestou a pokud možno se postarat o to, aby se to již vícekrát neopakovalo. Nezabere-li mírumilovné řešení, neváháme sáhnout k razantnějším opatřením. Vždy se snažíme především následovat konkrétní situaci a teprve potom pravidla, která nás čarodějnictví učí.

Z knihy Wicca, první zasvěcení od Jakuba Achrera

Vydáno: 07. 11. 2008

Přečetlo: 1952 čtenářů

Zdroj:

Autor (vložil): Administrátor

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)