V klasické i alternativní medicíně rozeznáváme čtyři základní způsoby léčby. Je to chirurgická, chemická, energetická a psychická. Zatím co lékaři využívají všechny čtyři metody, alternativní léčba skoro úplně vynechává z logických důvodů chirurgii a pouze vyjímečně využívá léčbu hypnózou. Nejčastěji se v této oblasti využívá fytoterapie ve formě různých čajů a mastí. Vždy však léčba neprobíhá podle našich představ. Ptáme se oprávněně proč? Vždyť člověk byl zasazen do přírody jako její nedílná součást a vždy měl kolem sebe dost rostlin, které jej dokázaly vyléčit z většiny zdravotních neduhů. A v exotických krajinách, v zapadlých koutech pralesů to funguje dodnes!

Důvodů proč tomu tak není je několik. V prvé řadě je na vině naše civilizace. Už je naprosto vyloučeno abychom v naší oblasti utrhli léčivou rostlinu, která by navíc neobsahovala nějakou zdraví škodlivou látku. Poblíž cest jsou rostliny plné olova, u polí zase umělých hnojiv. Osaměle rostoucí byliny neunikly radioaktivním částicím z ovzduší a k některým se dostaly chemikálie z leteckého postřiku.

Z toho by mělo vyplynout rozhodnutí zavrhnout byliny a vrhnout se na chemicky čisté léky předepisované lékaři. Ty však na rozdíl od rostlin nejsou bez vedlejších účinků. Jak se tedy rozhodnout? Stačí nám k tomu obyčejná logika. Ptáci a zvířata, která nejsou chována v zajetí k lékaři nechodí. Najdou přírodní léky ve svém nejbližším okolí. My tam ta léčiva máme také. Musíme je však vybírat s uvážením.

V prvé řadě si musíme uvědomit, že byliny pro svoji potřebu máme opravdu ve svém nejbližším okolí. Když už nemáme při celodenním shonu čas zajít pár desítek metrů za dům, nebo bydlíme ve městě kde je zeleně minimum, koupíme si léčivé bylinky v prodejně. Ale pozor! Koupíme si byliny ze svého okolí. A to bývá velký problém. Už snad neexistuje prodejna která by neprodávala heřmánek z Číny, mateřídoušku z Ameriky a hloh z Ruska. Tyto byliny však nenechala příroda vyrůst pro nás! Ty měly úplně jiné klimatické podmínky ve svém životě nežli my. Proto nejsou při použití tak účinné jako ty, které rostou přímo u nás.

Někdo by mohl oponovat názorem, že již ve středověku si nechali nemocní králové dovážet až z Číny Žen-šen a dokázal je zbavit mnohdy smrtelného onemocnění. Ale to je jen jedna z mála vyjímek, která bohužel dnes již také nefunguje. Tento kořen pomáhal hlavně proto, že vyrůstal ve velmi těžkých přírodních podmínkách po mnoho desítek let. Tím v sobě akumuloval obrovskou energii a schopnost přežít s minimem živin. To bylo hlavní léčebnou sílou tohoto kořenu. Chemická část byla u něj vždy podružná. Tyto informace pak dokázal beze zbytku předat nemocnému. To fungovalo více jako léčba homeopatická ? tedy léčba informací, nežli léčba chemická. Jaké informace ale dodá dnešní výrobek z Žen-šenu? Velmi urychlený růst v co nejpříznivějších podmínkách a ve velmi krátké době s nadbytkem všech potřebných živin! Pro dnešní dobu je typické: Nejprve zisk a pak na posledním místě zdraví!

Jedna z mála vlastností přírodních léčiv kterou lze jednoduše ovlivnit je účinnost. Tu můžeme zlepšit způsobem výroby. Nemyslím tím však čistotu prostředí, nebo pečlivost při práci. V dětství jsem kdysi měl na tváři ekzém který mi dlouho žádný lékař nedokázal vyléčit. Moje maminka proto přivezla ze Slovenska bylinnou mast od Milosrdných bratov františkánov, která kdysi pomohla i jí. Vyžádala si tam i recept na její výrobu, aby v případě další potřeby nemusela nikam jezdit. Mast mi pomohla do dvaceti čtyř hodin. Po určité době jsem měl podobný problém. Maminka proto vyrobila podle receptu mast, ale skoro nic se na pokožce nezměnilo. Nezbylo nic jiného než se vydat pro radu na Slovensko. Dostala tam velmi cennou radu. Podle ní mast znovu přemíchala a do druhého dne jsem byl zdráv. Ta rada zněla: „Při výrobě přírodního léku je potřeba dodržovat nejenom určený počet ingrediencí a dobu zpracování. Nejdůležitější je po celou dobu výroby myslet s láskou na to, že to nemocného uzdraví!“

Vydáno: 08. 05. 2008

Přečetlo: 1876 čtenářů

Zdroj: http://tajomstva.org

Autor (vložil): Josef II.

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)