Dohady, zda existují duchové a jestli je můžeme spatřit, nikdy neutichnou. Zvlášť když je přiživují nová svědectví. Přinášíme dva případy, kterým v tomto roce věnovaly noviny největší pozornost.

První se odehrál v Oslu a klidně může posloužit jako material pro scénář k hororu. Vedení léčebny dlouhodobě nemocných v norském Porsgrunnu muselo pozvat kněze se zkušenostmi s vymítáním ďábla a duchů. Něvědělo si totiž rady se množícími se stížnostmi pacientů a jejich příbuzných, že v objektech zařízení postaveného v roce 1930 straší duchové.

Nejčastěji byla prý viděna už dávno mrtvá zdravotní sestřička, pro kterou bylo zaměstnání a starost o pacienty doslova vším. Svědci nezávisle na sobě vyprávěli, že ji viděli chodit s léky po chodbách a že byl dokonce cítit její fialkový parfém, který používala celý život.

Další duchové se prý zjevovali jako stíny nebo přízraky bez tváře. „Nejprve chci zdůraznit, že ti duchové nebyli zlí," zdůraznila novinářům ředitelka zařízení Sigrid Oyenová. „Vidění duchové byli přátelští, ale někteří pacienti cítili, že je to trochu děsivé, když zažívají něco, co není běžně považováno za normální.“

Vedle mrtvé sestry na chodbách léčebny strašil i malý chlapec a dvě zmatené starší ženy, které se stále ptaly, zda je vše v pořádku. „Modlil jsem se a nabízel požehnání všem," řekl k případu luteránský kněz Morten Edvardsen. „Duchové z léčebny ale nebyli ani trochu podobní tomu, čím diváky živí dnešní televize.“

V Británii rozrušil veřejnost případ ducha vyfotografovaného „v televizi“. Přesněji řečeno Tracey Taylor (na mateřské dovolené) z městečka Wigan vyfotografovala náhodou dcerušku u vypnuté televizní obrazovky.

Holčička televizor čistila hadříkem a matce se to zdálo roztomilé, takže stiskla spoušť. Na vyvolaných snímcích je na pozadí obrazovky tajemný mužský obličej. Jak novináři zjistili, v žádné z televizních stanic v tu chvíli takový obličej nebyl a Tracy přísahá, že přístroj byl určitě vypnutý. Ještě větší hrůzu zažila, když se odhodlala fotky ukázat dcerušce. Ta jen v klidu poznamenala : „To je Ben. Povídáme si.“

Ilustrační fotomontáž: Ondřej Vanča

Vydáno: 24. 02. 2008

Přečetlo: 4159 čtenářů

Zdroj: http://pikant.atlas.cz

Autor (vložil): Alena Patrovská

Zpět na články..

Komentáře k článku...