Hatšepsut je proslulá královna - žena faraon. Řadí se do 18. dynastie faraonů a vládla v letech 1490 - 1468 př. n. l. V Egyptské historii nebyla první ani poslední ženou u moci. Přijala trůnní jméno Maatkare.

Při převodu z francozské a anglické transkripce se jméno často deformuje ve tvary jako Hačepsut, Hatšepsovet, Hečepsot a další.

Hatšepsut byla dcera Thutmose I. Již od malička se zajímala o státní záležitosti na královském dvoře a učila se kralovat.

Jak se Hatšepsut faraonem stala

Jak se Hatšepsut dostala na trůn? Provdala se za svého nevlastního bratra Thutmose II. a stala se královskou manželkou. Měli spolu pouze dvě dcery: Nefrure a Meritre.

Po jeho smrti musel být jmenován nový vládce Egypta, faraon - mladičký Thutmose III. nebyl způsobilý usednout na trůn a tak se Hatšepsut ujala vlády coby regentka. Jak k tomu došlo přesně nevíme.

Mladý Thutmose I. se však nevzdal a spor skončil tím, že Hatšepsut uznal po dobu své nezletilosti regentkou a z něj udělala spoluvládce. Brzy se jí neomezená moc zalíbila a přivlastnila si titul faraona, aby sama vládla Egyptu.

Hatšepsut mladému spoluvládci upřela právoplatné místo na trůně a teprve po její smrti se stal Thutmose III. absolutním vládcem. Prvním jeho činem bylo vymazání jména mrtvé královny ze všech reliéfů a nápisů, aby ji tak vymazal z historie a z lidské paměti. Na mnoha místech v Egyptě však jméno zůstalo.

Královna o sobě hovořila v mužském rodě a ze své titulatury odstranila všechny ženské znaky. Na veřejnosti vystupovala se všemi symboli královské moci - nosila obřadní vous a mužské oblečení.

Jak vypadala Hatšepsut?

Soch královny se zachovalo poměrně velké množství, i když většina z nich padla za oběť pomstě Thutmose III. Hodně z nich je v tradičním pojetí, ale přesto jsou něčím odlišné.

Na některých má obřadní vous ale jsou patrné i jemné ženské rysy. Její drobná tvář s nádechem úsměvu nám říká, že Hatšepsut musela být krásná žena. Na všech sochách má také dobře modelovaná ňadra a mladou postavu.

Vláda královny Hatšepsut

Vláda královny Hatšepsut byla celkem úspěšná. Neválčila, snad pouze jednou vyslala nevelkou vojenskou výpravu na jih k zajištění hranic s Núbií.

Hatšepsut se snažila rozvíjet hlavně stavební činnost. Za svého vrchního rádce si vybrala architekta jménem Senenmut - Senenmut pro ni byl pravděpodobně více než jen architekt a dvorní hodnostář.

Podporovala dokončení obnovy měst, které byly zničené po dlouhé okupaci Hyksósů, snažila se dále rozvíjet kovovýrobu, zemědělství, budovala zavlažovací zařízení a těžbu v dolech či lomech.

Organizovala velké obchodní výpravy do země Punt, odkud si nechala vozit exotické výrobky, vonné priskiřice a látky.

Obchodní styk s Krétou měl velký vliv na malířské techniky, ty se obohatily o pohyb a nové barvy.

Také velmi pěkně vyzdobila své sídelní královské město - Vaset (Théby). V Amonově chrámu v Karnaku nechala vystavět osmý pilon. K dalším památkám patří chrám bohyně Pachet, který se nalézá v Bení Hasanu poblíž Abú Korkasu, dále pozůstatky Horova chrámu ve Vádí Halfě u druhého nilského kataraktu.

Hrobka královny Hatšepsut

Hrobka královny Hatšepsut byla objevená na sklonku 19. století americkým archeologem a egyptologem Th. M. Davisem v Údolí králů. Její přes 200 m dlouhá vstupní chodba je nejdelší ze všech a svou hloubkou 100 m pod úroví vchodu se řadí mezi nejhlubší.

Hrobka byla vyloupena již ve starověku, ale našel se v ní její sarkofág spolu se sarkofágem jejího otce Thutmose I. Sarkofág královny Hatšepsut se nalézá v Egyptském muzeu v Káhiře a druhý v muzeu v Bostonu.

Vydáno: 12. 02. 2008

Přečetlo: 3433 čtenářů

Zdroj: http://www.egyptologie.cz

Autor (vložil): Administrátor

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ ...

12. 02. 2008 20:30

Anup

Číst komentáře