Otisk je speciální místo, kde se stala nějaká velmi dramatická událost či série událostí a ta představa a emoce těchto událostí se vryla do místa, kde se udála a zanechala tak otisk. Studená, chladná místa jsou běžným znakem energie ( vortexes ), kterým otisky vlastně jsou.

Jednou jsem jela po dálnici 152 v Severní Kalifornii zvaném Pacheco Pass. Můj manžel řídil a já se dívala z okna. Najednou jsem se cítila úplně paralyzována, sevřená panickým strachem a jasně viděla uvězněné děti v hořících vagonech, Španělské vojáky mučící zavěšené mrtvoly, Indiány kroužící na koních, zatímco další byli ubíjeni, směs lidí různých ras v plamenech. Cítila jsem střelný prach, pálicí se maso a nemohla jsem dýchat, oči mě pálely od ohně a čas se zastavil. Po tomto zážitku jsem byla několik dní úplně dezorientována a prožívala těžkou depresi.

Později jsem provedla výzkum místa Pacheco Pass. Kdysi zde proběhla brutální válka, ve které zahynulo mnoho Američanů, Španělů, Mexičanů a Indiánů přesně tak, jak jsem viděla v těch děsivých obrazech. Dále jsem zjistila: mnoho lidí nahlásilo, že v těchto místech prožili těžkou paniku, strach, depresi a Kalifornská dálniční hlídka potvrdila, že na tomto úseku dochází k nejvíce autonehodám a sebevražd z celé oblasti.

Byly mi čtyři roky, když se mi v pokoji zjevila démonická postava a řekla: pojď se mnou. Chvilku poté se začaly objevovat další postavy. Zkoušela jsem běžet ke dveřím, ale podlaha se otevřela. Cítila jsem obrovské horko a začala křičet: „oheň.“ Moje dveře do pokoje bývají vždy otevřené, ale ten moment byly zavřené a zamčené, rodiče museli vyrazit dveře a když se dostali do pokoje, cítili obrovské horko, ale žádný oheň tam nebyl.

Toto je klasický případ otisku, kolem roku 1900 na tomto pozemku stálo sanatorium, ve kterém uhořelo mnoho lidí. Postava, kterou dítě vidělo, byl hologram tehdejšího obyvatele domu, dveře si ve své panice zamklo samo.

Nastěhovali jsme se do nového domu a můj syn hned první den začal ve svém novém pokoji plakat, že tam nechce být. Když jsem chtěla odejít, visel mi na noze a prostě mi to nedovolil. Dělal vše proto, aby v pokoji nemusel zůstat. V tom přišel náš pes, který se najednou celý naježil a začal štěkat. Vtom jsem si všimla, že v pokoji je velmi chladno a to přesto, že topení jelo naplno. Po malém pátrání jsem zjistila, že právě pokoj mého syna leží na místě, které dříve bývalo indiánským pohřebištěm. Poté už jsem syna v pokoji nenechala a časem jsme se přestěhovali jinam.

( z knihy Psychic Children od Sylvia Browne )

Článek na pokračování...

Vydáno: 02. 02. 2008

Přečetlo: 2738 čtenářů

Zdroj:

Autor (vložil): iv

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)