Články

Film som videl pred pár týždňami. S elektronikou robím od skončenia školy pred vyše tridsiatimi rokmi a musím potvrdiť slová Garfi. Naviac vlastné skúsenosti s tlačiarňami Canon, ktoré začali odchádzať pár mesiacov po ukončení záruky, akoby tam bol umiestnený časovač - viacej kusov jedného typu. Pred necelými tromi rokmi som vyhodil pračku Tatramatku, ktorá pamätala ešte prezidenta Husáka. Na novej po 2,5 roku odišiel programátor.
Vo filme ma prekvapil fakt, že na obmedzenej životnosti sa dohodlo ešte v tridsiatych rokoch.

Ešte niečo k neustále novému. Neustály vývoj v oblasti elektroniky nás núti vyhadzovať funkčné zariadenia len preto, že niekoľkoročné zariadenia nespĺňajú technické požiadavky, alebo kvôli jednej súčiastke, ktorá sa už nevyrába − neopraviteľné. Napr. výpočtová technika, satelitné konvertory, televízory,... Týmto si výrobcovia zabezpečujú neustály odbyt.
S pozdravom LuP

http://www.psychedelickyoutulek.wz.cz/materialismus.html

Dana P. - žijeme v "době jedové", namísto abychom využili vyspělé technologie a postupy pro účely zlepšení života nás všech, naprosto slepě jsme si nechali vnutit paradigma slepého konzumu a trvalého ekonomického "růstu", jehož nezbytným vedlejším produktem je postupná devastace všeho krásného na této planetě. Cena výrobků je odvislá od ceny práce. Ve 3. světě tyto levné výrobky produkuje na pásu velmi levná (v podstatě otrocká) pracovní síla (viz dětští otroci v textilkách v Bangladéši)

Garfi - je to tak, ať si jakýkoli fanatik říká co chce, jsou důkazy, že za komunismu byly výrobky v tomto ohledu kvalitnější. Tchán má doma ledničku MINSK z r. 1985. Mně vydžela moje první lednička 3 měsíce.

Současný ekonomický systém je v kostce zločinem na planetě a dalších generacích. Je jen otázkou jestli se dá ještě něco zachránit, ale každopádně, když proti tomu veřejně vystoupíte, tak jste za alternativního blázna, takže výhled moc optimistický není.

nastavené, můj manžel opravoval elektroniku a od něj vím- a i jsem to mnohokrát viděla, jak vypadaly uvnitř výrobky v sedmdesátých letech a jak v devadesátých. Ty staré poctivé měly uvnitř součástky kovové a vydržely dlouhá léta a dobře se daly i opravit. Ty dnešní součástky jsou zohýbaný plast s malou životností a člověku nezbývá, než koupit nový celý výrobek, jen co se porouchá. A pokud je tak troufalý, že chce jen vyměnit součástku, tak se nedoplatí-záměr výrobců. A toto i likvidovalo manželovu živnost. Pomalu, postupně ale jistě. Musel se přeorientovat jinak, aby přežil.

jestliže je téměř nemožné "sehnat" nanicovatou náhradní součástku a cena opravy taková,že se radí koupit novou věc,tak v jaké době to vlastně žijem?
A jak donutit výrobce, aby vyráběli kvalitně? Oni potřebují produkovat, prodávat...množství odpadů je děsivé,co na to ekologové?

lidi tak nepodléhali konzumu a nehnali se za nejnovějšímu typy čehokoliv(od mobilů po auta) a dokud věc slouží, tak ji používali a novou nekupovali, tak by se to dalo zabrzdit a víc uvést do rovnováhy.

něco na tom fakt je !