Články

Přítomný okamžik není časem. Je to věčností. Je to věčný a neměnný - nyní -
TO co je mimo čas a neustále přítomný ,pozorujíci právě i probíhající čas.
Přítomný okamžik jsme my sami- věčné Vědomi- bytí- existence jsem.
Prožitek onoho věčného - nyní- Je prožitek mimo čas , spočinutí ve věčném a neustále přitomném Vědomí- bytí- existenci Jsem.

Tady není moje diskuze, proto jsem si žádnou ani nemohla zabít.
Tvůj názor není můj a naopak.
Je to jedoduchý.

diskusi sis zabila sama. Zavádění nepodstatností často diskusi rozohňuje, ale to se musí diskutovat o něčem, ne o ničem...

Závádět nepodstatnosti zabilo diskuzi. Kde je počátek? Kdo vstoupil s nepodstatností ?
Na to si už každý utvoří svůj osobní názor.

Souhlasím že to je právě ta otázka na kterou nezazní jediná odpověď jeden názor.
Ty můžeš mít názor že je to ve mě ja můžu mít názor že je to v tobě.
Nečteš mě pozorně. Psala jsm přeci že se to může stát každýmu včetně mě.
Když dostaneš pocit že ti nerozumím pak na tom budeš stejně jako já.
A nebo i já si naopak můžu jen myslet že rozumím a ty mít pocit že ne. Je to oboustranná možnost.
Prozatím jediné čemu jsem neporozuměla bylo to na co Sylvie vlastně reagovala - proč psala najednou o snu, to jsem taky dneska několikrát jasně zopakovala.
Na hodně otázek na který jsem se ptala nepřišla odpověď. Otázkami jsem si toužila ujasnit dorozumívání.
Kde cesta není tam není.

Ovlivňuje tě nějak představa že ti někoho připomínám? Proč?

vzdycky sa jedna len o nedorozumenie. Ale kedze kazda reakcia u Teba vyvolava dalsie otazky, nema cenu to riesit a ukonci to teda tym, ze nerozumiem ja Tebe a Ty mne a nema cenu sa tym zaoberat, ked teda kazdy hovorime o niecom inom. Neni to ani podstatne. Existuju totiz aj nasledky vymyslenej priciny, ktore maju docinenia len s osobou, ktora si tu pricinu vymyslela. Zaseknut sa na nepodstatnych bodoch len ubija povodnu diskusiu a rozvija nekonecne mnozstvo blabolov a nekonkretnych veci. Jak u mna tak u Teba. To je cele, ale neni v tom ziaden umysel a ano jak hovoris je to prirodzene.

kdo tedy mluví o koze a kdo o voze...jinak opět názorná ukázka okamžiku té polarity. :-)))kdy se každičkou vteřinou projevuje polarita.
Dívej se odpověděla sis sama...píšeš,nevím proč se to děje?
Tak já ti odpovím...možná je to v tobě.U tebe bude brzda asi pokaždé,takže možná by to chtělo trošku víc otevřít ten průchod.
A pak je další možná věc,že ty prostě nerozumíš tomu co tu píšeme a svádíš to na to,že se neumíme napojit a vcítit do tvých myšlenek.
Zeptám se tě na rovinu... jsi Adanom?myslím že nepomohla ani výměna za českou klávesnici.

V pokračování stojí přinejmenšim v průchodu dvě přičiny na mé straně.
Jedna je ta kdy subjektivně pociťuju že se nenapojuješ a nenaciťuješ prvotní myšlenku sdělovanýho a můžeš si přitom klidně i myslet že mě rozumíš, nebo že odpovídaš v duchu ty vstupní myšlenky.
( To se může stát každýmu včetně mě )
Každopadně je pro mě samotnou nepředstavitelný pokračovat v diskuzi ruku v ruce s pocitem že jedna mluví o koze a druhá už o voze.

A druhá je napřiklad ta jako názorně příspěvek v 11:26.
Taková reakce nebo čin je pro mě brzdou.
Nevím proč se to děje ale vím že takový čin ( rekace) mě vybízí k následný reakci ( činu ) právě na něj.
Akce- reakce. Příčiny- příčiny a pak následky. Přirozený děj. Alespoň pro mě.

Ve 12:20 Sylvie píšeš o tom že žádné takové rady mu nepomůžou.
Pak v kontextu píšeš že neexistuje jeden - recept.
Nepsala jsi nic o tom že recept není ale o tom že není jeden.

Považuješ teda článek který jsem sem vložila a v kterým je sdělen názor někoho za rady? Proč za rady a ne jen za názor?

Sylvie. Podle tebe je to podle tebe. Podle tebe je to subjektivní vnímáni toho že píšeš srozumitelňe. Podle mě to co je psaný můžu vidět a vyhodnotit zase jinak.
Nevím co by na tom mělo být složity k pochopeňí.
To mluvím stále jen konkrétně o tom jak jsi z ničeho nic začla mluvit o tom že sen nepovažuješ za myšlenku.
Mojí touhou bylo pochopit jak nebo proč vznikla v tobě ta asociace která naopak mě nedává smysl.
Protože mám tušení že to je asi nějaký vzájemný nedozorumění.
Ale jestli mě s tím neporadíš tak ani nevím proč.

Iveto,
Já tebe prosím jestli mě můžeš odpovědet na otázku jak po mě můžeš chtít něco co sama jsi nedala. ?
"Bavili " jsme se o času a tématu jsi se nedržela ani ty sama.

Kde tě do něčeho zatahuju? Ani tahle asociace mě nedává smysl.

Iveto,
Já tebe prosím jestli mě můžeš odpovědet na otázku jak po mě můžeš chtít něco co sama jsi nedala. ?
"Bavili " jsme se o času a tématu jsi se nedržela ani ty sama.

Kde tě do něčeho zatahuju? Ani tahle asociace mě nedává smysl.

Iveto,
Já tebe prosím jestli mě můžeš odpovědet na otázku jak po mě můžeš chtít něco co sama jsi nedala. ?
"Bavili " jsme se o času a tématu jsi se nedržela ani ty sama.

Kde tě do něčeho zatahuju? Ani tahle asociace mě nedává smysl.

ne, ja uz nic vyrikavat nebudem, nebavi to ani mna. Podla mna pisem zrozumitelne a to je prave ten les cez stromy. Ale tak aj to je niekoho pritomny okamzik. Uz nema cenu dalej diskutovat.

Petrapet 12.49 - s tym Ti neporadim.

jasně,dělej jak umíš.
Jen prosím nezatahuj do toho mě.Mě to totiž unavuje a nudí a nebaví mě to.
Dělej si co chceš,jen jsem tě prosila,nic víc nic míň.Tak až si to se Sylvií vyříkáte,můžeme pokračovat jestli chceš.:-)

Sylvie. Mám těžkosti chápat některý asociace vznikající v myslích těch druhých.

Iveto. Jestli se všichni nedrží těmatu také jak to můžes požadovat jen po mě?
Ostatně jak můžeš a proč po mě chtít abych se vzdala touhy porozumět tomu o čem zacla psát Sylvie s tím snem.


Nepoukazovala jsem na ten článek o sně ale o tom co jsem psala v ty diskuzi o schopnostech sělovat a vnímat druhého.

To je len dalsi nazor, nepisem, ze je niekde recept, len pisem, ze recept neni.

petrapet,prosím tě o to aby si nerozebírala věci které nejsou důležité.
Nevadí že jim nerozumíš,nech to plavat,neb komentáře budou směřovat do nějakých naprosto nepodstatných věcí.
Bavíme se tu o čase,takže se prosím drž tématu.

Sylvie. Nerozumím tvým odpovědím.

A propó kde vidíš nějaký recept?
Kde je psáno , že nenecháme druhé zařídit si svůj život tak jak oni všichni sami právě dovedou? Svými nárory snad nenechávame tak jako tak lidi zařidit se podle svých daných individuálních schopností?
Nerozumim.

to suvisi s tym, ze ked si referovala na ten clanok o sne, tak aby nevzniklo nedorozumenie presne tohto typu, tak som zdoraznila, ze ja nepovazujem sen za myslienku, ale tym som nemyslela, ze Ty ju za to povazujes. Tak sa neboj, ze som Ta obvinila z niecoho, co si nepovedala :-). Tak jak obvykle :-). Ja to nerobim.

tady...nastává právě ten okamžik té polarity.
Vše je všudypřítomná polarita,každičkou vteřinu bytí.
Do toho můžeš zahrnout naprosto vše od energie,síly,paměti,času,informace atd.
Jsi na dvou místech naráz ale odnášíš si informaci takové intenzity jakou ti dovoluje právě koncentrace.

ale prehodenim par pisemnok alebo zmena mena nic nevyriesi. A hlavne ked rukopis je stale rovnaky.

Ale k tomu pritomnemu okamziku, nechajme ludi nech si svoj pritomny okamzik zariadia jak chcu. Vzdy je to individualne a kazdy to vnima inak. Aj keby niekto zatazeny minulostou bol natolko zbrzdeny zit svoj pritomny okamzik, tak to zmenit moze len on sam. Ziadne tieto rady mu totiz nepomozu. Niekto sa lutuje, ze nieco neurobil a uz sa z toho nedostane, ma to co do cinenia s citlivostou cloveka na situacie, ktore nezvladol, niekto je otrlejsi a ide dalej, takze aj napriek svojej pamati to kludne vypusti a svoj okamzik si prezije a ide zas dalej. Niekto sa hlavne z prehry nespamata cely zivot. A niekto to ma jak alibizmus, aby nemusel nic menit. A pretoze to kazdy preziva inak, tak neexistuje jeden recept jak sa zbavit psychologickej minulosti.

Sylvie. Mluv?m o tom že nevidím souvislost proč jsi psala že sen nepovažuješ za myšlenku, když jsem mluvila o tom jestli je pro vás vždy snadný sdělovat myšlenky.

Ulpívání v psychologické minulosti ( ruku v ruce s pamětí) nedovoluje bytí v přítomném okamžiku.

som reagovala na na to, ze si odkazovala na clanok sen nesen a k tomu ta veta, ci je jednoduche vyjadrit myslienky. Ja uz som si ale ista.

Jestli je něco nepodstatný tak proč je o něčem nepodstatným zmínka?
Neumím se v tom teď vyznat. Tak jen tolik.

kašli na to,nebudem se hrabat v něčem nepodstatném.

Proč je řeč o snu?
Nesepla mě hned souvislost.

to jsou právě ty polarity..kdy jedna část obsahuje velkou koncentraci,zatím co druhá minimální koncentraci.A napětí mezi těmi dvoumi polaritami je snaha udržet díky přitažlovosti vše odděleně ale zároveň v jednom bodu.To je právě to co si nepamatujem ale jsme tím do nějaké míry ovlivňováni a zacházíme s tím.
Žádné břemeno nýbrž zase a opět polarita.

Že nebude autor slov sám rozumět tomu co píše?
Bylo to takhle myšlený nebo jinak?
Sama jsi psala Iveto kybernautovi že tě tahleta myšlenka rozesmála.

co teraz myslis, ale len niekoho pripominas, to je vsetko. Nemusis to komplikovat, len prijat jednoduchy fakt. A ano myslienky niesu jednoduche vyjadrit, sen nepovazujem za myslienku, ale ani ten neni jednoduchy vnimat, pretoze preklad snu filtrovany logikou a mozgom uz neni to iste, jak bol vnimany, ked sa snival. V sne zapada do seba vsetko jak puzzle, zatial co po prebudeni zmysel nedava. Zmeneny stav vedomia ale umoznuje ho pochopit lepsie. Nehovorim uz o tom, ze je plno druhov snov, ktore pochadzaju z roznych zdrojov. Takze niektore su jednoduchsie/pribehove niektore su abstraktne a niekedy aj tie pribehove nedavaju po prebudeni logicky zmysel.

Ale zahada pre mna je, preco si zacala tuto temu.

Pro vás je vždycky snadný a za všech okolností snadno sdělit myšlenky?
Jestli ano,pak umíte to co já ne tak dobře. O tom jsem psala ve - zvláštní sen- nesen.
Je často jednodužší a nezabere to tolik času od východu do západu slunce použít nebo okopírovat vyjádření někoho jiného kdo podle vnímání mluví částečně i za mě.

Pro vás je vždycky snadný a za všech okolností snadno sdělit myšlenky?
Jestli ano,pak umíte to co já ne tak dobře. O tom jsem psala ve - zvláštní sen- nesen.
Je často jednodužší a nezabere to tolik času od východu do západu slunce použít nebo okopírovat vyjádření někoho jiného kdo podle vnímání mluví částečně i za mě.

ja mam na mysli nieco ine. Niekoho ineho. Ale tak ked tak vies alebo nevies, v kazdom pripade je to ok.

Mám na mysli : http://novazeme.ning.com/

ze stare.

Někoho z Nové Země?

Naneštěstí to co běžně naprosto automaticky podvědomě ovlivňuje člověka je právě neabsence psychologického času. Psychologicky se lidé na podvědomé úrovni ztotožňují s minulostí v onom přítomném okamžiku bytí -okamžik od okamžiku.
Ztotožnování se ale s tím co si pamatují z minulosti je břemenem.
Dokonce jsme podvědomě ovlivňováni i vším tím co si i nepamatujem.
Když to nevíme nemůžeme s tím vědomě v přitomnosti teda ani zacházet.

ze vieci nejsou takove jak se zdaji byt je pravda, len niekedy sa to tak prekombinovava, ze clovek cez stromy nevidi les a vacsinou je riesenie ta najjednoduchsia varianta, takze vo finale su presne take, jak se zdaji byt :-).

mluvit o všem ve zkratkách a frázích a nerozebírat je,neb by možná hrozilo,že se do nich zamotá a nebo že ji nebude nikdo rozumět a nebo co by bylo ještě horší...že nebude rozumět tomu co vlastně píše??.
Proto raději volí nějaký odkaz na někoho,kdo se umí nějakým způsobem vyjádřit.

Škoda,mohla to být zajímavá debata. :-)

niesom si ista. Ale mluva je velice podobna az na par odlisnosti.

a víš že jsem to chtěla napsat taky....už od samého začátku mi někoho připomíná.

Niekoho mi pripomina.

Věci nejsou vždy takový jaký se zdají být.
V akci stojí hodně a hodně příčin,ale o chuťi nebo nechuťi to v mojim případě rozhodně není.
A omlouvat se mě za to,že v akci stojí přičiny včetně té hlavní že v ten okamžik nebylo co dodat, je mě nepochopitelný.

no omluvila jsem se za to,že asi nemáš chuť diskutovat na toto téma,aspoň to tak vyplívalo z tvojeho posledního vstupu a nehodlám tě do něčeho nutit. :-)

Diskuze od jinud pro zajimavost.

http://konecnateorievseho.blogspot.dk/2010/01/definice-casu_12.html

Diskutující- ratka, ale nejen ona mají výborné úvahy. Ratka a její úvahy z části mluví za mě.

tu bola debata na toto tema. Neberiem teraz chronologicky cas, pretoze vsetko, co tu stoji nam ho pripomina, aj pocitac, ktory bol vyrobeny pred nejakou dobou nam pripomina chronologicky cas. Dokonca aj ked pozeras na svoju ruku, uz je to minulost vdaka rychlosti svetla, ale ten okamzik je nepatrny, myslim ten rozdiel.

Ale co sa tyka psychologickeho casu, je to len v hlavach. Ked spis a snivas nemas o case pojem, len preto ale, ze nemas pamat. Cas je jedine v pamati, keby si nemala pamat, tak nemas pocit psychologickeho casu. Toto sa presne deje vo sne. V sne si uvedomujes len pritomnost, ktora sa odohrava, pretoze je to len okamzik, ktory je pre Teba podstatny, v snoch nemas ziadnu pamat. Aj keby si chcela po prebudeni si spomenut, ze sen pochadza z udalosti napojenych na minulost, tak v skutocnosti v samotnom sne toto nevnimas. Takze cas je len v pamati. Ked ju mat nebudes, stratis pojem casu. Takto to vidim ja.

Ale na druhu stranu cas ako velicina je zaujimavy a tazko zrozumitelny, ale napriklad tema cestovania v case ma bavi. Co sa tyka psychologickeho casu su to len teorie.

Ja uprimne co sa tyka tohto zamyslenia nesuhlasim s tym, ze chronologicky cas je napriklad poucenie sa z chyb a psychologicky cas je niest si so sebou tie negativne veci. Je to sucast jedneho vnimania, psychologickeho casu, ked chces, len by musel byt clovek schopny oddelovat to, co si mysli, ze je pre neho pohodlne. V urcitych pripadoch by totiz bolo velice jednoduche, aby si clovek neniesol niektore chyby/skutky/ciny a nebolo mu z nich jak sa hovori spatne. Takze absencia psychologickeho casu je naivna trochu, pretoze potom podla mna by bolod daleko viac negativnych veci vdaka tomu, ze by si ich ludia nepamatali a neniesli nasledky. A to je sucast psychologickeho casu.

Za co se omlouvaš?

tak to potom jo.Tak v tom případě promiň. :-)

je pozorování naprosto závislé,jinak by si se nemohla vracet do minulosti,čas koncentruje pozorovatelné věci do přítomnosti.Je to nekonečný koloběh událostí.
Kdyby tomu tak nebylo tak by svět totálně a definitivně chudnul,ztrácela by se minulost.

Stežejní zamyšlení ohledně času jsem už vyjádřila včera i dnes.
V tuhle chvíli nemám co dodat.

a napiš něco.:-)
napiš co si myslíš o čase ikdyž to rozhodně jak píšeš nemůže splnit vše co máš na mysli.
Tak aspoň nakousni a budeme se vzájemně doplňovat a nebo oponovat.

Pozorování ( přitomný akt pozorování ) je nezavislé na představě plynutí času.

vše se vlní a střídá v kruhu a čas nám umožňuje toto všechno pozorovat.
Čas umožňuje aby střídání protipolů bylo vraceno neustále do hry.

Ta otázka tady leží k zamyšlení , ne proto abych já na ni odpovídala nebo vysvětlovala to co nevysvětlí jednou jedinou neoddiskutovatelnou definicí všichni.
Pojem času byl a je vždy otázkou.

Píšeš že čas se mění podle stavu vědomí. No právě. Čas je v tomto případě koncepcí vnímatele jdoucí ruku v ruce vnímatelně podle stavu vědomí.

vysvětli co je to čas,ráda se poučím

když myslíš

Nenapojila.
V tuhle chvíli ještě nenaciťuješ.
Zkus to znovu.

A stále je tu ta otázka, co je to - čas.

Čas je další produkt vědomí.Čas se mění podle daného stavu vědomí a jeho pohybu.Čas tu byl dávno před velkým třeskem.
Z časem je neodmyslitelně spojen také pohyb,bez pohybu by nebyl čas.
Některé filoz.směry tvrdí,že pohyb neexistuje sám o sobě, ale je složen z nekonečně statických snímků(to je ta přítomnost),ovšem já si myslím že i na ty snímky je rozhodně zapotřebí čas.:-)

V přítomnosti je neuvěřitelný pohyb a sled všech událostí,které se kdy stali
a trvá vzhledem k prostoru a času přímou úměrou nekonečnému prostoru.
Máme tu nevýhodu(těžko říct jestli nevýhodu)že náš mozek(tedy naše vědomí v našem světě) není schopno celkově zaregistrovat běh všech naprosto všech událostí,tedy toho řízeného chaosu v té naší osobní vteřině.
Kdyby tomu tady a teď bylo,tak věřím tomu,že by uběhlo neuvěřitelné moře času,troufnu si říct,že naprosto všechen náš osobní čas bytí,který nám kdysi byl dán.
Aby si pochopila jak to myslím,tak dám příklad.....bůh může také v tuto chvíli(která je pro něho samotného změněný stav vědomí a tím pádem také jeho osobní běh času)spát.
Ovšem to neznamená,že čas něběží,běží podle jeho změněného stavu bytí a to co je pro něho dejme tomu vteřina se nám může jevit jako tísíc let.

ale já se napojila,možná si to ale nezaregistrovala....vždyť v ní nezávisle na mozku probíhá miliony informací a každá je nastavená na ten svůj životní čas.
To přeci mluví za vše,neumíš s této věty vyvodit vše co v ní je?Zkus si tu větu rozebrat,rozložit a navíc já už se k času přeci vyjádřila dole.
Definitivní smrt není,vědomí neumírá je věčné.Kdyby nebylo vědomí,nebyl by ani Velký třesk.

Pokus se můj text číst tak že se napojíš na jeho obsah sdělovaného.

Mluvím o koncepci času.

Co se týka posledni věty. Není smrt jako smrt. Mluvím o definitivni smrti.

vědomí je nezávislé na mozku.
Bezvědomí je i stav spánku ale ikdyž spíš tak nejsi v bezvědomí a ani bez vnímání,ikdyž si to v tu danou chvíli neuvědomuješ.Každá buňka v našem těle je přeci vědomá,vždyť v ní nezávisle na mozku probíhá miliony informací a každá je nastavená na ten svůj životní čas.
S tím vědomím uvedu jednoduchý příklad...stačí ti bouchnout u postele petardu a nebo tě polechtat a jsi přeci okamžitě vzhůru.Takže tvoje vědomí a vnímání je neustálé,ve spánku jsi někde mezi tou hranicí tady a tam ale naprosto vědomě propojená.
Ani samotné kóma není bez totálního vědomí a vnímání,je to pendlování mezi tady a tam.Je to jen hluboký spánek v tom smyslu,že tvoje fyzická schránka je nepohyblivá,nereaguje na podněty ale neznamená to že tvoje vědomí na ty podněty taky nereaguje.
Smrt...ano může to být jinak ale přesto je tu miliony pozorovatelů,kteří prožili klinickou smrt a to je pro mě další podstatný důkaz.

Především co je to ten - čas?

Běží například nějaký psychologický čas když jsme v bezvědomí? Nemyslím
Pro samotný subjekt v bez- vědomí čas není přitomný. Bez vnímatele není vnimatelný.

Čas existuje i neexistuje.

Až příjde konečná smrt, nemůžu teď s jistotou po- tvrdit, co a jak budu vnímat a jestli vůbec když se energie definitivně oddělí od těla pěti smyslů a mozku.
Můžu se jen domnívat a představovat si že to bude stejný jako když se ještě za života část energie oddělí od těla.
Ale může to být i jinak.

Buď se na tu cestu vstoupí a beze strachu,nebo nevstoupí. Žít v souladu s chronologickým časem ale neztotožňovat se s psychologickým časem je možný i v součastném stylu života a bez obav. :)

Je jasné, že je úžasné žít v přítomném okamžiku, být totálně přítomen. Dokázat se nadnést nad chybami minulosti i povinnostmi v budoucnosti. Myslím si, že toho je dnes velmi těžké dosáhnout. Jednoduše nám to současný styl života moc neumožňuje a když se člověk snaží být občas přítomen, hrozí mu exkomunikace ze společnosti.

nastane můj okamžik smrti,přenesu si svůj přítomný vědomý čas do jiného přítomného vědomého času.Přejdu přes "bránu" do té množiny těch podmnožin a stanu se opět součástí.

čas není přítomná iluze všeho najednou...s tou květinou je to dobrý a jednoduchý příklad.Všechno co je naprosto živoucí a vědomé má svůj soukromý přítomný čas v celkovém přítomném čase,je to jako množina a v ní spoustu dalších podmnožin a ta podmnožina si žije vlastní přítomný čas nezávisle na ostatním.Čas je jako bakterie v nekonečném rozmnožování,která se vědomě odděluje od ostatních a žije si svůj život a přítomný čas ale neznamená to,že nekomunikuje s ostatními okolo ní.Je to nekonečný následek a příčina,koloběh přítomných časů v přítomném čase.