Články

Podle mne jde o pokoru,naprostou důvěru a hloubku víry v to k čemu se modlíme.A je jedno jestli jste v náboženské skupině nebo ne.

jestli modlitba,by mohla zachranit narod,to asi ne,v tom je jeste neco jineho,tam si myslim zasahuji plany naseho Stvoritele a treba je to dane ze se to ma stat.
Treba takovy Titanik,tam zahynulo kolem 1500lidi a nemyslim ze se nemohlili....ti chudaci zcela urcite volali Boha a pres to sli vsichni ke dnu,tedy na jiny svet.

myslim,ze ten ruzenec v tu chvili fungoval jako nejaky ochranny talisman a od nejen nabozensky zalozene pani,ale i byl nabity materskou laskou a tak verim ze urcite toho vojaka urcita sila s toho ruzence precejen ochranovala.

Suhlasim, ze je irelevantne hned toto spajat s cirkvou, je zbytocne to sem pliest, hlavne ked sa ludia modlili od pradavna, ked o krestanstve nebolo slychu. Ale to je len vysledok, jak su tym ludia poznamenani a nemozu kvoli krestanskej cirvi spavat.

Podla mna medzi autosugesciou alebo tou samoliecbou neni rozdiel to chcenie v ramci meditacie mozes nazvat motlidbou, zelezi len jak to nazves. Je to vlastne otazka myslenia v hlave a jak sa nastavis, tym mozes dokazat samoliecbu, ale to je potom otazka, ci zmena mysle a psychiky, tym padom aj fyzickeho organizmu sa da povazovat za vyslysanu motlitbu, myslim, ze su to dve rozne veci, pretoze podla mna motlitba v tom pravom slova zmysle je plytsia nez meditacia. V meditacii zmenis trochu stav mysle v motlitbe sa kolkokrat niekto modli este pri inej cinnosti a to je potom nieco ine. Myslim, ze ked sa povie slovo motlitba, tak niekto si predstavi prave len zavrete oci a odriekanie nejakeho priania, ale o meditativnom stave nemoze byt ani reci. Ked sa ale modlis za nieco ine, alebo ineho, nie za seba, tak to podla mna ucinok nema. Ked sa budem modlit, aby sa syn vratil z vojny, tak to neovplyvni, ono by to totiz chcelo vacsiu energiu, na cloveka samotneho to vplyva, lebo je najblizsie. Obrovske nestastie moze viest k vrucnej motlitbe, ale ani to podla mna nezabera. Energia jedneho cloveka je malo, aby zmenila nieco ine nez seba.

keby ale sa myslienkou sustredilo viac ludi, verim, ze je to druh energie, ktori dokaze niecim pohnut.

Pre zaujímavosť som sa k téme rozhodol z predložiť príbeh, ktorý nám na jednom školení pred vyše štvrťstoročím rozprával jeden dôstojník v hodnosti majora - vojak, komunista a ateista. Už tieto charakteristiky v príslušnej dobe hovoria za všetko, za jeho skeptický postoj k duchovným záležitostiam. Píšem to preto, aby čitateľ pochopil, že v danej dobe dotyčný dôstojník nemal najmenší záujem tento príbeh vymýšľať. Hovoril nám nie vlastný príbeh, ale príbeh, ktorý mu vyrozprával jeden bývalý frontový vojak - sovietsky generál tankových vojsk. Príbeh mám už roky zapísaný, aby som naň nezabudol.

Prednášajúci dôstojník vedel perfektne po rusky, študoval v Moskve. Znalosť ruštiny ho predurčila, aby sa stal sprievodcom sovietskeho tankového generála, ktorý pricestoval na dovolenku do Československa. Spomínaného dôstojníka v rozhovore s generálom prekvapili často opakované slová generála „...ak Boh dá...“. Keď takto generál hovoril, sprievodca sa ho otvorene spýtal, či si myslí, že Boh existuje. Na prekvapenie nášho dôstojníka, generál jednoznačne odpovedal, že Boh existuje a prekvapenému sprievodcovi spontánne generál rozpovedal svoj životný príbeh:

„Keď začala vojna, mal som 19 rokov. Dostal som povolávací rozkaz k tankovému vojsku. Mamička bola hlboko veriaca, veľmi zbožná žena. Pred odchodom z domu mi zavesila na krk ruženec a povedala mi, aby som ho nedával dolu. Poprosila ma, keď budem mať chvíľu voľna, aby som sa modlil, že ma bude ochraňovať Panna Mária.
Po výcviku som bol nasadený na frontu pri Stalingrade. Bol som veliteľ tanku. Mamičkine slová som dodržiaval. Často som sa vzdialil od kamarátov do samoty a modlil. Všetci naokolo sa mi smiali, keď som sa šiel modliť. Kamaráti si robili posmech nielen zo mňa, ale aj z Boha. Všetci postupne vo vojne zahynuli. V našej jednotke sa od Stalingradu do Berlína vystriedalo niekoľko stoviek vojakov. Ja jediný som prešiel celú túto trasu živý. Môj tank, ktorému som velil, dostal štyri razy zásah. Štyri razy bol môj tank zničený. Štyri razy posádka môjho tanku zahynula. Štyri razy som bol jediný, ktorý prežil zásah tanku - dva razy bez zranenia, dva razy som bol ľahko ranený a po ošetrení v poľnej ošetrovni som sa ešte v ten deň vrátil k jednotke. A Vy, súdruh major, mi budete tvrdiť, že Boh neexistuje? Kto ma podľa Vás ochraňoval celú vojnu?“

Sprievodca generála - školiaci major - svoje rozprávanie pred nami zakončil slovami : „Možno na tom niečo bude...“

Koľko takýchto príbehov a nielen z vojny poznáme? A nielen od veriacich, ale aj od ateistov. Je uvedený príbeh číročistá náhoda? Samozrejme budú oponenti, ktorí budú tvrdiť, že boli aj tisíce, ktorí sa modlili a vo vojne zahynuli. Áno, aj to je pravda. Každý si vyberie z týchto príbehov to, čo sa mu hodí.
S pozdravom LuP

Príspevky kolegáčka mi pripomínajú reakcie bývalého diskutéra Gariasa. Keď sme spomenuli Boha, hneď tu bol deduško na obláčiku a zlá cirkev. Keď povieme „modlitba“, kolegáček reaguje slovami plnými lásky k cirkvi. Len si asi neuvedomil, že ľudia sa modlia dávno pred tým, než bolo „vynájdené“ kresťanstvo a cirkev, že sa nemodlia len kresťania, ale môžu sa určitým spôsobom modliť aj ateisti.

Modlitba nemusí byť len omielanie nejakého schváleného textu nejakej autority. Ako to už vyznelo v diskusii, modlitba môže byť v podstate meditácia, alebo modlitba vlastnými slovami napr. na spôsob „čo som dnes urobil dobré a zlé voči svojim blízkym“, „ako som sa voči blízkym zachoval“. Čiže niečo na spôsob spytovania svedomia. Osobne si myslím (to je naozaj len môj názor), že modlitba nie je nič iné, ako „biela mágia“. Praktiky a účinky čiernej mágie sú známe dávno. A nie je to len blud stredoveku, ale realita.

Podľa môjho názoru dokáže ovplyvniť modlitba minimálne zdravie a správanie jedinca. Okolo človeka je nejaká obálka zvaná aura. Stav aury má vplyv na fyzické a duševné zdravie človeka. Modlitba, meditácia,.. , aspoň podľa môjho názoru, dokáže ovplyvňovať auru a tým aj zdravie.
Otázne je, či dokáže jednotlivec alebo skupina ľudí ovplyvniť myslenie iného človeka alebo stoviek vplyvných politikov sveta. Na druhej strane, ak by sa „modlili“ všetci ľudia na svete, možno si naivne myslím, že by sa dokázali „naladiť na rovnakú frekvenciu“ a zmeniť svet. Ale z hľadiska energií by to mohlo fungovať.

K Tibetu: nemyslím, že Čína má problémy s Tibetom kvôli náboženstvu. Skôr si myslím, že ide o územné nároky.
Poznámka: názov článku som volil podľa názvu filmu.
S pozdravom LuP

zachránit národy, to asi opravdu nevýjde, ale je to silný nástroj!

změněné stavy vědomí člověku změní život a to takovým způsobem ,že se stává samostatně uvažující jednotkou.
Takže ho nikdo a nic nemůže donutit dělat to co nechce....bojovat proti druhému.
Kdyby všichni lidé byli schopni se dostat do změněného stavu vědomí a to opakovaně...nikdy by nepřipustili násilí a války.A co je ještě zajímavější...nestali by se z nich řadový ovčané,kteří jsou ovládáni náboženstvím a politikou.Takže změněné stavy vědomí dokážou zachránit lidstvo.
Modlidbu podle příručky nepovažuji za záchranu národa,protože toto není ten správný změněný stav mysli a vždy se mine účinkem.

Kolegyňko, máte pravdu v tom, že meditace (a modlitba není nic jiného) dokáže ovlivnit fyziol. a psych. pochody - ale jen u toho meditujícího; kolektivně ne. Takže:"Vezměmež si například mnichy z Tibetu. Dokáží toho hodně; ale právě proto, že dokáží toho tolik, tak se stávají nepřijatelnými pro jinž(-é) národy - Čínu, která je bezostychu ničí a zabíjí." A podobných případů jest povícero. Takže opět stejný závěr: "Modlitba sama o sobě není schopna zachránit národy. Vždyť rovněž existuje jedno překrásné pořekadlo."Udělej si sám, a pánbůh Ti pomůže!!!" Přeji krásný den. Zbyněk P.

Já bych zde nezabývala ani tak formální stránkou modliteb, knězi, ale pozměněným stavem mysli během hluboké modlitby, kt. skutečně ovlivní fyziolog. i psych. pochody....

Pokládat si obdobné otázky jest vždy poněkud úsměvné. Vezmeme-li v úvahu ten fakt, že obě proti sobě válčící strany VŽDY svými knězi a popy žehnaly tankům, dělům a jiným zbraním na obou stranách a rovněž se modlily za vítězství a za úspěch. A jelikož se téměř vždy jednalo o bitvy křesťanů mezi sebou tak jak to potom mohlo dopadnout?! Vždycky zvítězil nějaký ten „Pánbíček“!! Ale nikdy to nebylo zásluhou modliteb. Vždy to bylo zásluhou strategie, odvahy, případně lsti. Takže milý kolego Lupe: „Dokáže modlitba zachránit národy?“ Mám za to, že zde je odpověď zcela jasná a konkrétní !! Přeji krásný den. Zbyněk P.

Je pokusem dokázáno, že vroucná modlitba, stejně meditace aktivizuje určité oblasti v mozku, kt. mají vliv na hladiny neurotransmiterů, kt. ovlivňují např. metabolické, neurologické,ale i psychické procesy, proto se lidé modlením mohou sebevyléčit. A pokud modlitba ovlivní člověka, ten svým působením ovlivňuje realitu kolem sebe.....

Ne. Pokud by vyhrála protistrana, bylo by video o nich. Vsadím se, že se taky vroucně modlili.

Obecně k modlitbám - podobně se to v kvantu u vroucích modličů projeví tak, že člověk si dlouhodobě zapamatuje pouze "vyslyšené" modlitby, protože ty desítky a stovky nevyslyšených je nemožné si pamatovat a nijak významně se od ostatních neliší.

A pokud se tu objeví argumenty typu "ale Bůh přece jenom vyslyšel mou tamtu a tamtu modlitbu", odpovídám, že je to stejný případ jako potkávání Vašich známých alias "svět je malý" - můžete potkat jakéhokoliv známého, kdekoliv a kdykoliv, kde se během dne nacházíte, což značně zvyšuje šance na něčí potkání. Stejně s modlitbami - jakoukoliv, kdykoliv, jakkoliv (ne)určitě.

U ostatních otázek je neopominutelný psychologický aspekt - člověk se vykecá, svěří, víc si věří; což pak může ovlivnit jeho samotné jednání.