Články

Niekedy su aj vnutorne pocity v rozpore s tym, co pozorujeme. Podla mna u ludi je dolezity neverbalny prejav a je dolezitejsi mozno jak ten verbalny. Ked ma clovek trochu cit na toto, tak zisti, ze mimika a rec tela je u urcitych povah rovnaka. Prvy a vnutorny dojem moze byt aj zavadzajuci. Trochu taky priklad: Susanne Boyle, ked vysla pred ludi, ani mlada ani modelka, hned sa vsetci smiali bez toho, aby videli, co predvedie, o par sekund uz jej vsetci aplaudovali.

Pre mna je dost dolezita prave ta rec tela, nesympaticky clovek sa mi moze zmenit na sympatickeho a naopak. V ociach sa da vela vycitat tiez.

Co sa tyka kariet, tak to neni s nimi tak cierno-biele. Ukazuju totiz aj ine odtiene, nielen dobro a zlo to je relativne, ukazuju aj ine veci, ktore aj ten najlepsie analytik a psycholog nemusi vobec vycitit :-).

s tím souhlasím, takto to může fungovat. Taky jsem v určité části života chodila na pohovory a vnitřně často cítila, že ten člověk mne nepřijme, i když se usmívá. Do hlavy jsem mu neviděla, tak nevím jaké měl pohnutky on, ale sympatie a nesympatie na první pohled skutečně celý život prožívám i sama. Mnohokrát jsem pak svůj názor na někoho, koho jsem zprvu vnitřně odmítla, opravila. Nebo taky ne :o)

Souhlasím, že intuice může hodně pomoct.
Ale myslím, že člověk by nikoho neměl předem odsuzovat jenom podle svých vnitřních pocitů.
Může se jednat i o naučený vzorec - podvědomý blok. Např. kdysi nám ublížil někdo s brýlema a knírem a od té doby jsou nám podobně vypadající lidi nesympatičtí, aniž bychom to chtěli a vědomě si to uvědomovali.

Mně se kartičky moc líbí. Krásné ilustrace...., hezký! Musí být radost s nima pracovat. A jinak s tím pracovním pohovorem, já si spíš umím představit, že člověk, kt. si vybírá z lidí sám nic neumí, neví a v podstatě se umí jen vytahovat z pozice rádobyautority a vybere toho, kdo pro něj nebude žádná konkurence...... Bohužel vlastní přebohatá zkušenost :)

me se spis zamlouva,kdyz by nekdo sel na pracovni pohovor a tam sedel clovek,ktery se vyzna v lidech a hned jak na nej koukne pozna,ze to je ten pravy,na co pak karty?
Ja,kdyz mam pred sebou spatneho cloveka,mam podivne mrazeni a hned toho cloveka beru z rezervou,proste hned mu neverim a taky nechci s nim sedet,je mi neprijemny.Karty vlastne prochazi nasema rukama a nasi mysli,tedy dat rovnou na tu mysl a bez karet.

celkem dovedu představit cokoliv, i toto :o)