Články

jak naše republika je z výšky nejzalesněnější oblastí,mohu posuzovat,občas ji vidím z ledadla.
Kam se na nás hrabou okolní státy.
Jen se obávám, že s tímhle tempem jsme za chvíli v pr... no tak snad néé no

poznámka...nevím jak u vás ale tady se těží i v noci a kamiony s naloženým dřevem se jen točí.
Je těžko u srdce se na to dívat,hlavně, že firma má v logu NÁVRAT K LESŮM....no jo byznys je byznys!

předtím les jsou dnes během hodiny díky harvestorům jen paseky!
Takhle je to se vším...třeba takový lom,kde se těží kámen,za třicet let přeorali celý kopec(nadrcený kámen převezli do němec)a naše silnice a cesty jsou neustále děravé!
Nehledě na to a to je podle mne důležitá věc,změnili ráz krajiny díky tomu a co je pro mě dost důležité,změnilo se díky tomu počasí.

huráááá...no jen tak dál!!!!
Já jen, že někdo říká to a jiný zase toto.
Moje vlastní zkušenosti tomu moc nenasvědčují,zatím vidím jen kácení a kácení....a nový stromek nikde!
Bydlím v oblasti kde je okolo mě spousta lesů,ovšem po 30tiletém pozorování se polovina lesa nenávratně stratila ve formě kulatiny do nedalekého Německa!

ad. kácení stromů: budete se asi divit, ale dnešní zalesnění je na nejvyšší úrovní za posledních 400 let, během let 1700 - 1900 byla evropa téměř bez lesů, v čr byly vykáceny i naše hory, včetně šumavského "pralesa" zalesnění českých zemí bylo až 7x menší než dnes, důvody jsou prosté, intenzivní zemědělství(základ tehdejší ekonomiky), výroba dřevěného uhlí a export pro loďařský průmysl, v podstatě jedinné tehdejší lesy byly vlastněny šlechtou pro zábavu při lovu a honech, dnešní stav je oproti tomu úžasný návrat lesů.

Ona i ta známá amazonie na tom až do 16. století nebyla nijak slavně, dokud se totiž nezhroutily civilizace ekonomicky závislé na Incích, měl Amazonský deštný prales jen petinovou rozlohu oproti dnešku a prales starší 500 let se dá najít jen v nepřístupných oblastech úbočí And.

Závěr: Moderní civilizace lesům naopak pomohla, jelikož pochopili, že jestli chtějí dále těžit, musí začít vysazovat stromy.

Kdysi jsem zde psala o domě, který jsem zdědila a kde straší. Právě tam udělal můj muž kořenovou čističku odpadní vody a je to skvělé. Stačí zasázet rostliny a zbytek vykoná příroda.Do náhonu, u kterého dům je, nám obec pouštěla bůhvíco a zápach i špína jsou pryč. Vřele doporučuji!

písnu ti to do vzkazů:).

teď odbočím od tématu: co malinká? jak roste?

Já si to fakt nepamatuju, jaký druhy tam měly být vysázené, ale "kytky" to nebyly, nějaký druhy mechu nebo tak nějak. Ale máš pravdu, že všechno potřebuje péči a údržbu.

je to taky jedna z možností,ovšem obávám se toho ,že lidé ,kteří bydlí ve městě na takové věci jako je zalévání takové střechy s kytičkami nebudou mít čas a chuť,protože i to je zapotřebí...neprší každý den.
A pokud by se stalo že taková střecha nebude pravidelně kropena....ten pravý účel by to asi nesplnilo.

jsem slyšela o takovém projektu, kdy jeden starosta si usmyslel, že svoji vesnici předělá na "eko". Bylo to strašně zajímavý, mj. vymysleli, že všechny střech "osází", takže vodu spotřebují ty rostliny na střechách a nemusí jít tedy do kanálu... Nějakým způsobem čistili vodu po sprchování, takže tím jí taky hodně ušetřili,no, bylo to moc chytrý, škoda, že takové "alternativy" se skoro nikdy nerozšíří a nechytnou i jinde...

rozumím všemu co píšeš...jenže v tom centru ta voda musí někam odtéct,jinak by tam vznikla povodeň.V tom centru je jasné, že se voda nebude vsakovat.Mraky ze kterých padá déšť se zákonitě budou vytvářet tam kde k tomu budou podmínky.
V tom centru toho města přeci lidé musí po něčem chodit.Když jsou lidé s tímto prostředím ve městech spokojeni...co na to říct?
Jinak jsem spíš měla na mysly to,že ikdyž lidé staví nová města a obydlí a silnice,protože někde se žít musí a jezdit po něčem také....tak by měli zachovat a podpořit i ty další věci okolo.Měli by se snažit o to aby se bezhlavě nepouštěli do staveb.Tím mám na mysly aby řeky zůstaly ve svých původních korytech,když vykácím půl hektaru lesa abych byla schopná ho zase o kus dál vysázet.Protože kde je vegetace tam je i voda.Je to takové přelévání vody z místa na místo.Zatím v tom až tak velký problém nevidím(nemám ovšem na mysly záplavy)
lup i v tom největším suchu běž na procházku do lesa a nadýchej se,co ucítíš?

„ale podle mého se zaobírá něčím co není až tak podstatné“
Ivetka, v súvislosti s touto vetou si dovolím oponovať a tento názor mám už dávno. Zoberme si na pomoc matematiku. Na stavebný pozemok s rozlohou 4 áre si postavím dom cca 100 m2 (metre štvorcové) a garáž cca 30 m2. Na pozemok padne 1 cm zrážok, to je 4 m3 (metre kubické). Voľakedy odkvapové rúry odvádzali vodu na ulici do jarkov pre domom, vo dvore do záhrad. Tu voda vsiakla, zabezpečovala sa hladina vody v zemi, vlhkosť vzduchu, voda sa odparila na mieste, kde padla, pomáhala vzniku oblakov,... Skrátka bol z nej úžitok. Dnes voda zo striech je odvádzaná a odteká preč. Z modelového pozemku to je cca 1,3 m3, prakticky tretina vody odtečie bez úžitku. Zoberme si napr. centrum 1 km2 väčšieho mesta. Pri letnej búrke na túto plochu padne 10 tisíc m3 vody. Ak len tretina odtečie do nejakého potôčika, tak to je 3 tisíc m3 vody bez úžitku. Pre zaujímavosť: sekundový prietok Dunaja v Ba je okolo 2 až 2,5 tisíc m3, Vltava v Prahe okolo 500 m3.
Dovolím si povedať, že vo veľkých mestách z centra odtečie podstatne viacej vody než len modelová tretina.
Dôsledok:
- voda, ktorá by mala vsiaknuť tam, kde padla a zvýšiť hladinu vody v zemi, odtečie bez úžitku niekam do mora
- náhle zvýšenie vody v malých vodných tokoch + krátkodobé záplavy
- znižuje sa miestne odparovanie a vznik oblakov, suchý vzduch, čo má za následok menej oblakov a zrážok

Starší si určite pamätajú, že v detstve sme nemali asfaltované cesty v každej dedine, po daždi boli na cestách doslova jazerá, ktoré v priebehu niekoľkých dní vsiakli alebo odparili. Určite si pamätáte, že často hneď po daždi sa začala voda odparovať, tesne nad zemou vznikala hmla,... K tomu treba pripočítať odlesňovanie, meliorácie poľnohospodárskej pôdy,... a potom sa divíme, že je sucho.
S pozdravom LuP

Zajímavý článek. Díky LuP. Po Zemi běhá spoustu chytrých lidí, kteří vědí, jak Zemi ulehčit a pomoci, bohožel, nemají tu moc a ti mocní nemají nejmenší vůli něco měnit.... Smutné.

proč asi flora v zimním období spí a není aktivní?

mě napadá v souvislosti s článkem......kdyby chtěl autor stavět silnice a střechy z jiných materiálů,jaké by si asi tak představoval?
Protože ať tak či tak vždy vznikne zpevněná plocha.
Pamatuji si jako malé dítě(pocházím z jižní Moravy) a tam v období léta a sucha se tvořili na polích vyprahlé krusty zpevněné popraskané a sluncem rozžhavené hlíny.Zřejmě to nebyla asi náhoda!
Myslí si autor, že kdyby postavil silnici třeba z písku, že by tomu bylo jinak?Nebo střechy?z čeho by je stavěl?
Podle mě je jednoduché řešení a to přispůsobit se!
Nesnažit se měnit koryta řek,potoků....a hlavně nekácet přirozené filtry na Zemi.
Jinak jak autor nahlíží na obrovské přírodní plochy písku ,třeba taková Sahara?Myslím, že autor to ve své podstatě myslí dobře ale podle mého se zaobírá něčím co není až tak podstatné.
Podstatné je pro nás udržovat přirozené prostředí.
Myslím, že matička Země si ještě dokáže poradit s těmito plochami.Horší bude až nebude žádný přirozený filtr.Proto sázejte i tu nejmenší rostlinku!

by bylo moudřejší kdyby se nekácely (v takové míře jako je dnes) stromy.
To je podle mého ten nejzásadnější pomocník,který tu není náhodou ale to snad nemusím říkat....všichni to vědí,jen dělají pravý opak.