Články

Kolegáčku, je samozřejmé to, že tu pasivitu nepropaguje formou: "Nedělejte nic, atd.....". Je zapotřebí číst to a bráti to s určitým nadhledem, a hlavně vnímat to vnitřkem. Pár příkladů : první věta, která je zvýrazněná: Nemáme se vztahovat k okolí a k tomu, co je před námi, ale k sobě, ke svým vlastním pocitům, které prožíváme.......
Druhá věta - 2. odstavec (vlastně celý odstavec) :"Když tedy mluvím...... žití v přítomnosti, v okamžiku kdy nevládne mysl.......
Kologáčku, a takových je zde dosti. Je důležité si to uvědomovat (někdy se tomu říká číst mezi řádky), neboť jinak by se to někdy mohlo obrátit proti nám samotným. Přeji hezký den. Zbyněk P.

Tak jsem si docela pozorne precetl clanek, ale o pasivite jsem nic nenasel...

Vážený Admine, článek, resp. stať z oné knihy je pěkný, ale jako vždy má své slabiny, tedy určitý skřípot, který mi ruší onu zdánlivou pohodu z článku. Neboť autorka v té knize zcela nezakrytě proklamuje a propaguje cestu ryzí pasivity!! Již při studia magie se ale dočítáte, že existují dvě cesty; a to „cesta osudová“ a „cesta prozřetelnosti“. Při zvolení „Cesty osudové“, tak jest nutno počítat s tím, že s Námi osud bude doslova a do písmene ORAT, a jedinec bude zakoušet prožitky a věci, které vůbec prožívat a zakoušet nemusí!! Pustíme-li se ale „Cestou prozřetelnosti“, potom vše, co prožíváme jest výsledkem našeho vědomého vystupování, jednání a konání!! Nebo-li: je to cesta, jdeme-li po ní, tak se svou vůlí zbavujeme negativ a osudovosti, a předcházíme jim. Nebo-li: jsme pány svého osudu, svého života, své životní cesty.
Ano, je zapotřebí přijímat „rány osudu“ a nežehrat na ně, či „neskuhrat“! Ano, s tím zcela souhlasím. Ale není vůbec zapotřebí, abychom dostávali rány osudu jen proto, že jsme pasívními. Vždyť je také uváděno, že máme svobodnou mysl, vůli, a také svobodu ve svém rozhodování!! A navíc: vždyť se nás bůh zřekl a vyhnal nás z ráje (prosím neplést si pojem ráj a Ráj : první jest místo pohody a štěstí; to druhé jest, resp. byla zkratka pro „Restaurace a jídelny“, kde byl rovněž konzumační ráj − měl-li člověk peníze).
Ano, jsme všichni propojeni, aniž si to uvědomujeme! Ale také platí, že každý z nás jest svou jedinou Osobností, pro svou jedinečnost, tedy svou originalitou, a nelze tudíž opravdu spoléhat na to, že když někdo něco prožije, tak že to prožiji rovněž i já sám! Takovéto úvahy nelze připustit, neboť toto zavání stádností!! A v duchovní oblasti přece takováto stádnost neexistuje. A tudíž říci, že když někdo něco prožije, tak že to prožijí i ostatní, není dobré, a s duchovnem to nemá nic společného, neboť cv takovýchto případech se projevuje pouze tzv.: „davová psychóza“, a nééé skutečný duchovní zážitek. Přeji hezký den. Zbyněk P.