Články

Chtěl jsem napsat statistika, ale nějak mi utekly písmenka.

Hezké vysvětlení pojmu stastika.

A nikam psát nebudu, stejně je to napadne a ještě budem plati daně z daní.
Ale Ty na tom pak nebudeš špatně. :-)
Nechám se přejmenovat!!!

z dětí? Napiš to na ministerstvo financí, oni už to zavedou, beztak už jim dochází fantazie, na čem ještě zvýšit daně :o). A nebála bych se, ona matička Země má páky, jak lidstvo korigovat. Sama příliš nevěřím, že je lidí tolik, kolik se dnes udává. Jak se taková Čína a Indie například může spočítat? To je sci-fi. A jestli je statistika přesný součet nepřesných údajů, pak tyhle výpočty jsou tak si stejně důvěryhodné

Lidí je jako sra..
TAm bych viděl ten hlavní problém. Ale co s tím?
Snad někoho nenapadne platit daně z dětí!

Aj keby sme to nijako neriešili, úplne sa vykašlali na rastúcu populáciu, tak nejde o nič iné ako napĺňanie uzavretej nádoby. Planéta pojme určitý počet ľudí. Keď sa táto kritická hodnota naplní, začnú také problémy, ktoré nedovolia ďalšiemu zvyšovaniu ľudí. Napríklad nedostatok jedla, či pitnej vody. Nedostatok miesta, alebo surovín. Nedostatok kontrolovania, vzájomné kradnutie potrebných vecí a anakoniec zabíjanie pre to jedlo.
Tento náš svet má určitú hodnotu, ktorá keď sa naplní, začne ľudí ubúdať. Je to samozrejme kritická hodnota. To znamená, že pri jej naplní sa začnú diať strašné veci - napríklad boj o život za jedlo. jedenie svojich detí - ako tomu bolo v Leningrade pri obliehaní nacistami.

My musíme docieliť, aby sa ten počet síce zvyšoval, ale primerane ku našim možnostiam technologickým, sociálnym apod. Ak nedokážeme už zvyšovať populáciu tak, aby nás táto zväčšujúca sa hodnota neobmädzovala, potom musíme utvoriť také zákony, aby sa populácia sveta nemohla zväčšovať. Aspoň dokým nebudeme osídlovať druhú planétu.

Na tvých myšlenkách samozřejmě není nic špatného. Ale dejme tomu, že se podaří vyřešit "živočišný" problém a omezit či úplně redukovat produkci masa a narůstající rostlinnou výrobu smysluplně a střídmě využívat. Vzniklá zemědělská pole tedy budou schopna nasytit za menší náklady větší počet lidí. S tímto se jistě ale začnou objevovat problémy jiné. Hladomor vymizí, ale lidí začne nekontrolovatelně přibývat. Lidé z extrémně přelidněných oblastí začnou migrovat (jak to výdáme už dnes!). Přelidněnost začne být nejzásadnějším problémem a jistě bude způsobovat větší dopad na životní prostředí než chov dobytka ( známe se přeci!). Riziko jaderné a téměř všeznicující války se tím také zvýší a to by bylo daleko horší než porce masa získaná z trpícího zvířete zajídaná hrstí nevinných rostlin! Nemluvě o vzniknuvším problému nedostatku pitných zdrojů!

Co je a co není živé, to jak si to pojal, tak živý bude strom i prase. Jde o to, že pokud jedno z toho potřebuju, měl bych to zabít čistě a rychle. V případě rostlin, vzít si jen to co potřebuji. A chovat se k rostlinám, alespoň tak jako by byly živé. Ať jsou živé, nebo ne. Tím myslím, neničit je, nelámat větve, neutrhnout květ, když si chci jen přivonět.

Najväčším problémom bude asi určiť hranicu medzi živým a neživým. Je korál živý? Podľa vedy niekedy áno a niekedy zasa nie. Je vírus živý? Veda nevie. Vírus sa správa na úrovni chemikálii a vykzuje všetky znaky neživej hmoty. ALE AKONÁAAAAAHLE napadne organizmus, vykazuje VSĚTKY aspekty živého tvora. Prijíma, vylučuje, utvára ohraničené celky a dokonca sa množí.
Veda skutočne nevie, kde je hranica medzi živým a neživým. Existujú aj odbory v NASA, ktoré majú za úlohu analyzovať formy života a vôbec čo je živé a neživé. Ich najväčšou výzvou bude cesta na MARS, pretože môžeme nájsť tvory, ktoré nemusíme pokladať za živé. Respektíve budú predstavovať život iba v určitých prostrediach.

Aby sme správne odpovedali, či je správne zabíjať zvieratá alebo nie, ako jesť, ktorý život má cenu, musíme najprv dospieť do štátdia, že na otázky "Čo je to život? Ako vznikol? Aké má formy? Kde je hranica medzi živým a neživým? A je niečo medzi?" budeme vedieť s istotou odpovedať. Zatiaľ to nevieme. Preto mám dojem že vegetarián sa bude stále hádať s tým čo je mäso, a ani jeden nebude mať istotu či je to jeho správne. Pretože vegetarián stále konzumuje živé "tvory", akurát inej formy. A kľudne môžem povedať, že rastliny sú dokonca dôležitejšie ako živočíchy, pretože tie by bez rastlín nikdy nemohli žiť.

Z tohto hladiska sme naozaj totálne nemorálny voči rastlinám. Zoberme si ako ony papajú. Prijímajú iba slnečnú energiu, čerpajú látky, živiny z pôdy a pijú vodu. Z týchto NEŽIVÝCH esencií vzniká život - rastlina.
Ba čo viac. Z týchto rastlín vznikli a neustále žijú aj živočíchy. A nakoniec ztoho všetkého potom človek.

To znamená, že ak vynecháme svoje city, budeme ČISTO uvažovať "nehmotne", potom život čo sa týka absolútne nezaujatého pohľadu, nemá žiadnu cenu. Cenu čo sa týka toho druhého života. Samozrejme, že náš život má pre nás nenahraditeľnú cenu. A tak isto aj našich blízkych - nechceme aby sa im niečo stalo. Tu už ale zohráva úlohu pocit.

Ak teda vynecháme pocity, potom je faktom, že život sa vyživuje (A PODĽA MŇA AJ VZNIKOL) z neživej hmoty !

Čo pokladám za fantastické je, že táto neživá hmota dospela do štádia, že si uvedomila SAMÚ SEBA.

To znamená, že mám ohromný problém. Aj keď je kameň mŕtvy a nemôže sa so mnou rozprávať, napriek tomu disponuje mechanizmom, alebo určitými pravidlami hmoty, ktoré dokážu život vytvoriť. A to je niečo, čomu ja nemôžem uveriť.

Myslím si, že to tak je, ale je to pre mňa neuveriteľne neskutočné. Inými slovami, ak mám pravdu, tak absolútne nevieme čo je to hmota a života a aké majú vzťahy medzi sebou. Asi príde čas, kedy sa začneme dívať na život inak, a pôjdeme s vytváraním hodnôt znova OD ZAČIATKU!

Nechápu níže rozvedenou debatu, ale zkusme to zhrnout. Takže: Nejezme zvířata, jsme tvorové s city a proto zvířata nesmíme jíst neboť trpí, když je zabíjíme. Rostliny raději také jíst nebudeme, protože když mají nedostatku tak chřadnou a když mají všeho dost, tak kvetou a vypadají tak spokojeně takže co když mají určité pocity. Kdoví, takže raději je z jídelníčku vynecháme. A co stromy? Ty jsou přece taky živé.
Rostou i chřadnou, potřebují vodu atd. Třeba je taky bolí když do nich zařezáváme motorovou pilu! Takže je taky všechny necháme být. Takže se nabízí otázka: Co budeme vlastně jíst, z čeho budeme vyrábět nábytek a případně čím budeme topit? Staneme se snad obyvatele jednoho souvislého lesního porostu ve kterém pobíhá spousta zvířectva a mi se celý hladový a promrzlý budeme kochat tou nádherou?

"Zapomente na vino " :D. To je taky vtipny :D

Piju vodu s citronem a mam Z poloviny jeste plnou. A co vic? Vychutnam si tu druhou polovinu. :-)

Nejde přeci o to co je ve sklenici, ale o to jestli polovina chybí, nebo zbývá. :-)

no tak já si radši ani nenaleju, nemám pro případ nouze v záloze večerku

Poloplná, nebo poloprázdná? Jak je to u Tebe.
Já mám v záloze tu veečerku, ale nám poloprázdnou.

me,pratele,by stacila aji ta pulka a je po me...takze do vecerky bych nedosla...

Hezky pěkně :-) Jdeš na to prakticky.

Má se to tak. Optimista vidí poloplnou sklenici, protože vidí to co ještě má. Pesimista vidí poloprázdnou, protože vidí co mu chybí. A kdo nám ještě chybí? Realista. Ten ví, že vypil polovinu a polovina mu ještě zbývá a hlavně to neřeší, protože ví, že za rohem je večerka a ta má otevřeno do 22 hodin.

No moze ist o to, co chces zdoraznit, ked sa budes ponahlat, tak je poloplna - este, ked mas cas este posediet, tak UZ je poloprazdna a zda sa Ti, ze si ju rychlo vypil a chces dalsiu. Dolezite je, co vlastne chces povedat. Ale obidve tie situacie maju pohlad len jeden.

Mám sklenici dobrého vína a je v ní polovina. Je poloprázdná? Nebo poloplná? Dva pohledy na tu samou věc oba jsou pravdivé.

Mne trochu vadi na tom jedna vec. Ucitel je tam za jednoducheho prostacka, ktory si dovolil tvrdit, ze zlo stvoril boh - co vsak ked si niekto precital Stary Zakon, tak zakonite s tym musi suhlasit - ano stvoril podla tejto knihy uz len tym, co sam napachal.

Zatial co ziacik je za hrozneho mudrlanta, ktory nehovori nic ine, len to, ze za vsetko dakujeme bohu. Nedaj "boze" sa stane nieco zle, za to uz Hspodin nemoze, ale za to si mu dlzny.... a nie malo, najlepsie cely svoj zivot. A to mi je trochu proti srsti.

Viem, ze myslis, ze to neni dolezite a ze pointa je, ze cez tmu nevidis svetlo a ze treba precitnut v temnotach negativnych vizii...ale pre mna je dolezite aj, jak je to podane. Pretoze potom sa nemozes slobodne rozhodnut, podla mna, ked precitnes v tme, tak to neznamena, ze tma neexistuje.

Nevsimla som si nejak zvlast, ze by psychologovia robili nabozensku agitku, ale je to mozne, nejak som sa s tym este ale nestretla.

Vždy je potřeba odhalovat a skutečně vidět pravdu, ale východisko je zaměřit se na něco jiného, než je předmět trápení a vidět věci v pozitivním světle.

Jsou dva lidi, kteří jsou na tom podobně po stránce finanční a jinak. Oba přijdou o práci. Ten první si uvědomí, že i když ho propustili, má šanci se uchytit jinde a tak se i časem stane. Ten druhý bude sedět doma a nenávidět celý svět, protože ho nespravedlivě vyhodili. Bude vidět jen to, že nemá z čeho splácet složenky a dluhy, z TV a od známých ví, že práce nikde není. Těch negativních věcí, které se nabalují je spousta. A teď se ptám:

Tak co je lepší? Ten první pravdu vidí (to, že je bez peněz a práce), ale odmítá se tím nechat strhnout a zaměřuje se pozitivně, tedy na nové zaměstnání. Ten druhý případ - takoví lidé buď se z toho časem dostanou sami, až začnou myslet pozitivně (ztráta času), nebo vyhledávají psychology, kteří jim poradí copak asi?

To, co jsem popisoval je ten samý případ, když někdo vidí nedostatek světla ve tmě a jiný temnotu. Sylvii možná docvaklo, že i psychologové dělají tu samou náboženskou agitku. Ať to nazveme jakkoli, je to jediná cesta, jak se z toho dostat.

Tusim ze uz jsi to meritko zminil. Mluvil jsi o mire inteligence :D

Ja osobne to nazvu jinym pojmem :D a tim je mira VEDOMI.

A jakymi myslenkami mozno hodnotit zivot jako celek? ( nerozumim :D)

Prostě mi jen vadí špatné hospodaření s lesama. Vysazování smrkových monokultur, to pak není les, ale továrna na dřevo a navíc zkus se v takovém lese schovat. :-( je to jak regály v sámošce.

Aby sme sa rozumeli, jak som pisala nesudim Ta, len mi pride, ze ludia si to cierne svedomie v niektorych situaciach proste vytvaraju sami. Je jasne, ze clovek berie z prirody, co mu ponuka a ze to potrebuje, aj ked viem, ze si berie aj viac nez potrebuje. Je dobre, ze mas k prirode vztah, len si myslim, ze niektore veci si berieme prilis osobne, ale potom ked nieco potrebujeme, tak sa za to trochu hanbime a to sa mi zda prehnane a zbytocne. Tak to bolo myslene. A prislo mi to aj trochu komicke.

Čekal jsem nějakou podobnou reakci. Beru to tak, že pokud něco z přírody použiješ pro sebe, nebo pro radost a tu může udělat i luk , i když je určen k lovu, ale ta radost vdětských očích, když si udělají třeba luk, nebo píšťalku, upletou košík, Ta radost se vrací. Učím děti žít v přírodě a chovat se k ní hezky a vím, že to vrátí.
Napsal jsem to špatně. Stromy sice pláčí, ale ten pláč je vlastně pláč přírody a pokud si vezmeš jen trošku a uvědomíš si to a nezapomeneš to nějak vrátit, tak by to mělo být v pohodě. Podobné je to i s bylinkama. Je zajímavé, že léčivé rostliny a nejspíš ne jen ony mají, něco jako svoje "opatrovníky" a když jdeš trhat bylinky, tak jsou sice léčivé, a to že obsahují léčivou látku jde dokázat, ale tu pravou léčivou sílu jim dodá teprve ten jejich "opatrovník", když člověk projeví trochu té pokory a požádá o to.
Ještě ke kácení stromů, starší dřevorubci, než začali kácet strom, požádali o odpuštění a udělali na kmeni křížek. Udajně byla i nějaká motlitba za poražený strom. A na pařezu takto poraženého stromu pak prý v noci tančí víly a pod tím pařezem měli bydlet skřítkové.

Ja vnímam stromy dosť zvláštnym spôsobom. Pre mňa strom nemá pocity ako človek, ale cítim ku stromu akúsi zvláštnu úctu. Je to predsa strom a vôbec rastliny, ktoré dali vzduch a teda umožnili aj mne žiť. Boli to stromy, ktoré nám darovali bezpečie, výrobu ohňa, potraviny vo forme zvierat.
- Asi sotva sa so stromom porozprávam a nerobí mi problém odťať strom ak potrebuje niekto drevo na teplo či jedlo, ale napriek tomu cítim, že mi ten strom dal život. Aj keď nepriamo, ale predsa len dal.

:-))) V ziadnom pripade sa Ta nechcem dotknut, ale v tom je aj pokrytectvo trochu - ludi vseobecne, nie Tvoje. Najprv si myslime, ze pocujeme strom plakat, ale to nam nezabrani si z neho urobit luk, nech si place kolko chce. Viem, ze sa budes o ten luk dobre starat.

A fakt, ze to robi bobor nas este neopravnuje k tomu luku, tym skor naco je luk vlastne stvoreny...ale v pohode, len mala vskuvka :-)) Ja Ta urcite nesudim....

Ja si nemyslím, že stromy plačú. Plač patrí tvorom, ktoré môžu byť citovo zraniteľné. To stromy nemôžu byť.

Souhlasím, cítím to stejně.
Jak jsem psal, něco mně změnilo, dřív bych se sám sobě zasmál. :-)
Stromy sice pláčí, ale to neznamená, že si nemůžu uříznout mladý Jilm na vírobu luku, nabo nařezat proutí na košík. Má to svoje pravidla a i bobr kácí stromy na svoje hráze.

Veľmi správne. Existuje ale merítko, ktorým sa dá popísať či zaradiť každý tvor? To je moja životná otázka :D Akými myšlienkami možno hodnotiť život ako celok??

:) Souhlas. Je preci zretelny ze clovek to ma proste jinak nez jine formy. (mam na mysli napr. kamen ,kvetinu ,zvire) :)

Možno musíme povedať teraz že "iba človek je taký", pretože iné tvory takú inteligenciu nemajú. Možno všetky tvory, ktoré dosiahnu inteligenciu človeka, začnú sa takto občas trápiť ako človek.

Jedno ma vsetko spolocne, ze sa snazi prezit. Verim, ze aj rastliny maju obrannu reakciu voci vonkajsim vplyvom, aby prezili. Tak jak masozrava rastlina zaklapne muchu, pretoze to potrebuje k prezitiu - ma hlad. Existuje ovocie s plodom, ku ktoremu ked sa chcte dostat, tak najskor strasne smrdi...tiez je to obranna reakcia. Kazdy chce prezit. Neviem, ci to znamena, ze maju city alebo dusu, ale ked si tam pridam trochu bujnej fantazie, tak budem pocut strom plakat a kvetinu rozpravat.

Pointa bola ale inde, bola v tom, ze nech je to tak, ci tak, tak jediny, kto tu pipa a stale sa stazuje je clovek. Je jedno v jakej podobe, ci je niekto nasrany, ze ten druhy s nim nesuhlasi alebo niekto proste len nesuhlasi a nic o nicom nevie, nic necita, nic si nezistuje a ma len jeden ucel a to nesuhlasit s nicim a s nikym jak v tazkom stredoveku.

Zviera zozere len co potrebuje, clovek sa preziera a zahodi, co nepotrebuje.

Vo finale aj v diskusiach chce kazdy, aby mu dal ten druhy za pravdu a potom bude spokojny. Takze je uplne jedno, ci veri na posmrtny zivot, minuly zivot, karmu alebo na to, ze je kopa hnoja, ktora tu zhnije a dalej uz nic neni, v tomto sme si podobni.
Mna to stve tiez, ale aspon si vazim ludi, co vytahuju argumenty a nieco sa snazia zistit, nieco citaju, skusaju a potom si tvoria nazor a s niecim sa stotoznuju. Nieze sa rozhoduju, tak si budem mysliet toto a basta a nic so mnou nepohne. V tom sme vlastne vsetci odporni...neschopnost sa povznasat nad nic. Trochu som ujela, ale dala som priechod svojim myslienkam.

Zvire(napriklad pes)rozlisuje ,rozpozna ktery clovek je pro nej nebezpecny a ktery ne.
Rozlisi kdo je dobry a kdo zly. Rozdil je jen v tom ze si to nepojmenoval jako clovek na zly a dobry. On proste jen reaguje na to co citi. :)

Je zvláštne že človek dáva veciam nižším veľkú cenu a veciam vysokým cenu nízku.

tak to už začni tedy přehodnocovat.. protože o těchto výzkumech už jsme se učili na základce a to byl sakra tvrdý materialistický drill..

Všechno má jistou formu duše, která se vyvíjí. Samozřejmě, že rostliny jsou živé, stejně, jako zvířata a lidi. Dokonce (i když musím zaťat zuby, když to říkám..) i "šutry" a planety mají jistou formu vlastního vědomí..

K těm rostlinám - laboratorně bylo jasně prokázáno, že rostliny, vedle kterých byly člověkem usmrceny jiné rostliny, nebo laboratorní zvířata - tak reagovaly na daného člověka od té chvíle vždy poplašeně a jasně dávaly najevo pocit strachu před tímto jedincem. Toto se zkoumalo už v SSSR před desítkami let.

Takže vegetariánství jako takové nelze odůvodnit tím, "že rostlinky žrát můžeme, protože to nejsou trpící zvířátka..." Opak je však pravdou. Když slupneme hrnek naklíčených živých semínek, tak jsme prakticky právě sežrali několik stovek rostlinných dětí.. To je ironie, co?

Ale na obranu dodávám, že toto je zóna takového vývoje a tady se prostě organismy požírají navzájem, aby přežily. Ani člověk není vyjímkou, jen má tu výhodu, že většinou stojí na vrcholu potravního řetězce.

Zvířata a pláč - není pravda, že znají jen jakési instinktivní "kníkání" a nic víc. I zvířata v extrémní situaci dokážou to, co bych nazval jako projev jejich opravdiového "já" a to když člověk zažije, tak si to nadlouho tedy zapamatuje. Takové kotě po pádu ze střechy rozhodně nevřeští, jako jindy koťata vřeštět dokážou, ale v první vteřině zanaříká tak, jako když slyšíte řvát lidské mládě.

Hodně chovatelů přiznává, že po narození mláďat kolikrát nejprve zazní ryze lidský nářek, jakoby se vyšší "já" takto na čas loučilo se svou podstatou a domovem. Tohle jsem párkrát také slyšel a je to něco, co se zapomenout nedá.

Zvířata na jatkách ječí a ryčí strachem, ale rozhodně tam "lidský" nářek neuslyšíte. Ten je jen ve specifických chvílích. A je takový, že v tom tvoru vyloženě to jeho vyšší"já", které je nucené ještě obývat toto tělo, zkrátka cítíte..

Stromy reagují na člověka. Už dávno se zjistilo, že třebas v Kanadě se dřevorubci, co ve velkém káceli lesy, nedožívali moc roků jen proto, že je okolní stromy za "zabití jejich příbuzných" zřejmě zkrátka energeticky "napadaly", to znamená, že tyto lidi oslabovali, jak to jen šlo. A tito lidé si pak často stěžovali na únavu, deprese a podobně.

Všechno se brání. Nelze si myslet, že vypadnu do lesa a budu tam řádit jako pominutý a betz následků.

Ano, Mississippi - všechno má nějakou formu vyššího "já" - tedy formu "duše"..

Je to zas jen názor samozřejmě. Ale opírá se o dost indicií na to, abych to bral za hodně jasnou věc.

Ja by som netvrdil, že sú zvieratá tak nízko pod nami, alebo že je medzi nami a ríšou zvierat tak veľký rozdiel.
Aj človek patrí medzi živočíchy, avšak má iné prejavy svojich citov. Aj zvieratá majú city, smútia a milujú. Dokonca sa im aj sníva.
Rastliny city asi nebudú mať. City, chemické javy, majú zrejme iba pohybujúce sa tvory. Tie ktoré disponujú zložitejšími procesmi živého organizmu.
- Myslím si, že pocity má iba človek a všetky zvieratá, trebárs aj dážďovka. Avšak ide o to čo to pocit vlastne je. Ak dážďovka cíti hlad, možno hovoriť o pocite? TO neviem !

Nesmierne by ma prekvapilo, keby rastliny vnímali nebezpečenstvo napríklad. To by som musel prehodnotiť úplne všetko čo si o živote myslím. Keby sa také dačo dialo, tak môžem kľudne vyhlásiť, slobodne a rozhodne, že neviem o prírode a jej života VôBEC NIČ.

To, co jsem uvedl jest výsledkem ve zkratce. Ano, moc dobře vím, že chycená zvířata před požráním či před zadávením vydávají zvuky, připomínající nepřímo pláč. Ano, o tom vím. Nicméně, ale z mého poznatku jsou to pouze zvuky charakterizující daný stav, nebo-li stav chycení s následným usmrcením. Tento stav se ale vůbec nedá porovnat ke stavu, ( o který mi právě jde v mém pojednání)kdy to v budoucnu "chycené" zvíře ještě dříve než vůbec vyleze z brlohu (nory, hnízda) bude smutnit a brečet nad tím, že toho dne zemře, že bude usmrceno, a že se mu nedaří, že má hlad, atd... Tím vším jsem pouze chtěl naznačit to, že i ta (pro někoho hloupá zvířata) jsou daleko statečnější a rovnější, než-li je člověk. Že nemají (ta zvířata) schopnost a možnost rozlišování dobra a zla, pravdy a lži, atd.... Jsou prostě taková, jaká jsou. A zase jen my lidé, je rozčleňujeme na hodná, zlá, ďábelská, atd....
A my lidé, kteří se pyšníme, a s kohoutím hřebínkem se namyšleně stavíme nade vše, a myslíme si, že jsme vyvolení, a že jsme vrcholem všeho.... a přitom jsme tím nejhorším tvorem zde na zemi, neboť jsme sobečtí, zákeřní, neschopni se na ničem domluvit, změkčilí a rozmazlení frocci, kteří při sebemenší bolístce vyhrožují válkou, zničením všeho, neschopni a hlavně neochotni bráti přírodu s úctou, i s tou pokorou, co jí přináleží!!! Všude je vidět jen jeich sobecké já, chtíč po mamonu, po zisku z něčeho z přírody, atd.... Přeji hezký den. Zbyněk P.

Já si myslím, že jistou formu duši, nebo něčeho podobného, má vše kolem nás.
Zvířata i rostliny.
Zvířata umí plakat a slyšel jsem plakat i stromy.

Proc ale vlastne pripodobnujes Zbynku lidi k zviratum?

Rostliny jsem neslysela pipat,plakat,protoze jsou povetsinou neme ze? ;) :-)

Ale zviratka definitivne pipaji a placou kdyz je chce nekdo sezrat. To jsem videla uz mockrat.

Pravdou vsak je ze neplaci nad kazdym sebemensim problemem.Nejsou rozmazleni-nejsou jako lidi. ;)

Chceš povedať že je ti jedno že umrie život a ty ho zješ? Nič pri tom necítiš keď zješ zviera??

Takze predpokladam, ze si vegetarian. To su take hluposti garias a navyse je to hrozne lacny argument.....

Vezmi si ale také mäso keď ješ. Tam už to zviera pípalo pri umieraní. A aj tak máme blažený úsmev zo šťavnatého mäska :D

Zrovna mam na veceru surovu mrkvu, mam si robit vycitky, ze ju to boli :-)? Mozno tam nejaka reakcia je, neviem, ci nervove vlakna, ale to by si nemohol ani orezat kvety do vazy....ale bolo to skor myslene ako reakcia, ze kvety niesu upipane jak ludia....oni fakt niesu.

myslíš že rastliny majú nulové cítenie? Fakt neviem.

Zas len musim s Vami suhlasit, uz len cakam, kedy Vam tu niekto napise, ze kvetina place, ale Vy ju nepocujete. Mne ta mala nabozenska agitka docvakla tiez, myslienka to mohla byt pekna....ale bohuzial.

Najvyvracajúcejšia vec, ktorá poukazuje na bludné myšlienky ohľadom Boha, sa týka samotného vesmíru. Ak sa chce niekto inteligentný, rozumný a citmi obdarený človek, seriózne zamýšľať nad existenciou dobrotivého Stvoriteľa, musí NUTNE prísť do stavu pochýb a kritického myslenia.

Stačí si predstaviť už spomínaný vesmír. Naše životy sú veľakrát kruté a nemôžeme za ne ani my samotní. Choroby, nešťastia, zemetrasenia, sopky, záplavy, hurikány, to sú iba tie na Zemi. Vesmír nám zvestuje výbuch hviezdy, nebezpečné lety asteroidov a meteoritov, ktoré letia rýchlosťami tisíce kilometrov za sekundu a ostreľujú celú slnečnú sústavu. Sú zaznamenané smrti po pádu meteoritu, ktorý ubil malé dievča. Teleskopy sledujú obrovské steroidy, ktoré keby zasiahli Zem, máme veľký problém.
Máme tu nebezpečnú hviezdu, ktorej výbuchy - slnečné vetry, nie sú zrovna priateľské. A to ešte nerátame nebezpečný terén Zeme, kde ročne umierajú tisíce ľudí v horách a pod po celom svete.

Všetky tieto veci, keď si inteligentný človek predstaví, uvedomí si, aký nebezpečný svet a vesmír je. Nepustíme ani ročné dieťa moc ďaleko od seba, aby si neublížilo pádom, nárazom. Tak veľmi si vážime fyzikálne zákony a taký veľký rešpekt v nás vyvolávajú.
INTELIGENTNÝ človek, ktorý si váži skutočné dobro a hodnoty, MUSÍ o BOHU pochybovať.Nie z vlastnej vôle, ale preto, že mu to napovedá samotný vesmír a jeho nebezpečie.

To je dôvod prečo mi veta "Zlo je tam kde nieje Boh" pripadá smiešna. Môže to vysloviť iba taký človek, čo ignoruje všetky ostatné fakty, ktoré vidíme denno denne. Napríklad keď si omylom vytknete členok.

Ešte zaujímavejšia otázka je, prečo nám Stvoriteľ dal na dýchanie a jedenie ten istý otvor. Predsa keby sme mali dva otvory, tak by nemuselo hroziť že sa pri jedle alebo inom zhltnutí zadusíme. Také tvory existujú, ktoré majú dva otvory - napríklad ryby (žiabre). Koľko ľudí jedným otvorom Stvoriteľ usmrtil? TO sú otázky, ktoré si múry človek musí položiť a vychádza mu, že Stvoriteľ akosi nesedí na náš svet.

Ten príbeh by som videl veľmi krásny vtedy, keby tým Bohom bolo myslené samotné dobro. Boh nie ako osoba, ale ako vlastnosť človeka. tedy je to super a dávam príbehu tri hviezdičky príbehu :D

Tento príbeh veľmi často používajú veriaci ľudia hlavne na posúdenie viery a vedomostí. Symbol rozhovoru veriaceho s učiteľom. Osobne som toto už čítal aspoň desiaty krát a rozhodne pokladám tento príbeh za slabý pokus nejakého veriaceho človeka.

V prvom rade čo mi na tom nesedí je to, že neustále dávame dobro a zlo mimo človeka. Je niekde dobro? Musí tam byť niekto iný kto ho utvára a nie človek. V tomto prípade to musí byť Boh. Je niekde zlo? No tak to preto, že tam tentoraz niekto nebol. Nie človek, ale nebol tam Boh.
Otázka prečo by všemohúca a NEKONEČNE DOBRÁ bytosť dovolila aby niekde nebolo jej dobro je iná otázka, ktorú teraz nechcem riešiť.

Na čo chcem poukázať je, že tento príbeh sa snaží hodiť dobro na niekoho iného. Správne je: Dobro je vtedy, keď má človek dobré srdce. Zlo je vtedy, keď je dobro v tomto srdci neprítomné.

Najzábavnejšie je, keď sa za takýmito príbehmi píšu ako autori známi vedci. Myslím tí ľudia, patriaci do rovnakej skupiny s tými, ktorí sú v tých samých príbehoch podceňovaní (profesor).

Ono je zaujímavé koľko veriaci bojujú s vedou a keď veda vysloví niečo "PRO"veriačske, odrazu sú títo vedci veriacimi ľuďmi vychvaľovaní do neba, akú veľkú pravdu povedali. Je to pohľad iba na jednu stranu mince, od čoho sa ja osobne dištancujem. Myslím, chváliť niekoho preto, že vyslovil môj názor. A robiť hlupáka z človeka (profesora), ktorý nemá môj názor.

Článek pěkný, ale je brán a předkládán pouze z pohledu církve. Při hlubším zamyšlení, a s použitím všech získaných vědomostí, dospějeme zcela k jiným závěrům.
Je krásné, jak se zde "žongluje" s pojmy: bůh, pravda, lež, zlo, láska, aj. , tedy s pojmy, které, ač jsme o nich slyšeli každou chvíli, tak přesně nevíme, co znamenají. A jestliže se dělají s takovými nevyjasněnými pojmy resolutní závěry, potom takovéto závěry jsou právě těmi licoměrnými, falešnými a scestnými. Vždyť tyto pojmy vymyslel jen člověk. Ani nikde ve vesmíru, či v naší přírodě, tak se s nimi nikde nesetkáte.
Jestliže, jak všichni tvrdíte, že bůh stvořil vše, potom, z hlediska pouze lidského, musel stvořit i takové stavy, jako jsou zlo, chlad, tma,aj., tedy takové, které jsou nám (povětšině) nepříjemné. V kosmu, jestliže je něco stvořené, tak to pochopitelně a automaticky pokrývá vše, a nic se nerozlišuje! Viděli jste, či slyšeli jste, u zvířat či rostlin, že by brečela(-y) a lkala(-y), že je chce někdo sežrat, či chemicky zlikvidovat? Ó nikolivě!! A člověk není nic jiného než-li jen a jen obyčejné zvíře, rozmazlené zvíře brečící nad každým sebemenším problémem!
Co je to pravda, a co lež? Co je dobro a co zlo? Pro někoho totéž může znamenat dobro, pro ostatní to může představovat to největší zlo! Proto bych vůbec nedoporučoval žonglovat s něčím, co sami neumíme konkretisovat a upřesňovat! Je to stejné, jako v bibli máte pasáže, kdy sám bůh koná vědomě zlo a upřednostňuje konkrétní skupinu lidí nad původním obyvatelstvem (kdy je nechá zamordovat), kdy záměrně plení a vypaluje města, aj., a přitom jste všichni na tezi "bůh" zcela závislí, a nedokážete bez něj vůbec žíti, neboť se stále necháváte přesvědčovat tím, že je hodným tolerantní, láskyplný, milující, aj.
Je to stejné, jako když má někdo "plnou pusu" takového pojmu, jako je láska, či láska k bližnímu svému, aj.! A přitom to někdo bude bráti jako údajně obětování se druhým, či pro druhého. Zase jiní to mohou bráti jako obtěžování někoho někým, a vnucování úvah toho druhého!
Vzhledem k tomu, že jsme lidé, a dovedeme bravůrně nenásilně (ale někdy i s použitím násilí) prosazovat a uplatňovat svůj výklad na danou konkrétní situaci či děj, potom jsem zcela přesvědčen o tom, že platí jedna hluboká pravda - myšlenka, a to:"Že všichni mají svou pravdu", ale zároveň platí i druhá část této myšlenky, a to:" Že nikdo nemá pravdu, neb vše je zcela jinak!" Přeji hezký den. Zbyněk P.

Opravdu nádherný příběh,sem si ho musel číst několikrát, fakt pěkný.

krasny moudry pribeh....
Pane Hala,nas je dost a pan Garias to casem treba taky pochopi,ze dobro ,laska,pratelstvi je dulezitejsi nez vsechny pozemske majetky.
Neni na miste se na nej zlobit,ja uz jsem na to prisla,ja radeji neodpovidam,kdyz on se "rozjede"s tou jeho pravdou... :o)

Díky za moudrá slova. Takže nyní již nevěřící mezi námi (nevěřící v dobro) vědí, že svou pohodlnou nečinností a výmluvami na zkažený svět kolem nás se sami stávají podporovateli zla na které si licoměrně tolik stěžují. Je mi těch málo jedinců, ubohých ve své sveřeposti vůči Dobru, dobru aktivnímu, jak obrazně v tomto příspěvku popsal autor velmi líto. Oni jsou tím nedostatkem tepla, světla a jiných aktivních složek životních potřeb nás všech včetně aktivní Lásky. To jsou ty žáby na prameni pokroku vnitřního růstu, to jsou ti falešní a lstiví i závistiví traviči studen poznání, jejichž činnost přináší pouze zmar, farizejsky ukrytý do naříkání na zkažený svět, který oni svými činy každodenně kazí víc a více.
Není opravdu tak těžké probudit v sobě Lásku ke všemu stvořenému, ale je zcela jisté se pečlivě vyhnout aktivnímu zlu a proto již pány Gariase nebudu vůbec oslovovat, oni totiž jen čekají na ten okamžik, kdy jim odpovíte, aby z kohokoliv z Vás mohli svým negramotným způsobem učinit šaška a náboj dobra ve Vás přítomný zničit. Když zlo vidím, tak ho poznám, to není nedostatek dobra, to je Aktivní Zlo. Věřte,že existuje! Děkuji touto cestou všem kteří mne podpořili svou vírou v Lásku mezi bytostmi a ať tato Láska zůstává mezi námi. Váš Jan Hála.