Články

No údaje bych ti klidně dát mohl, ale nevím, nač ti budou. Doktoři tě do dokumentace, pokud nejsi rodinný příslušník, nahlednout nenechají. Aspoň si to myslím.

Necháp ma zle, ale jedna vec je výpoveď a druhá overené správy, dokumentácia lekárov a isté fakty.

Môžem vedieť meno toho priateľa aby som zistil či sa to stalo a čo všetko sa tam udialo? Taktiež zhruba čas, v ktorej nemocnici ležal a pokiaľ je to možné, aký doktor ho mal na starosti.
To posledné bude asi nemožné, stačí mi meno a kde ležal.

taky to chápu, že ve stavu klinické smrti za podmínek jak popisuješ. Fakt ale je, že ještě ve škole jsme se učili, že bez přívodu kyslíku mozek odumírá během několika (?) minut! Podle informací k tomuto ale s údivem čtu, že může být člověk "oživen" třebas ještě i za hodinu. Možná to přesně nechápu, nicméně když bychom chtěli NDE vysvětlit tak, že uvnitř mozku ještě probíhají procesy (laicky přirovnám k předtočenému filmu, který se spustí) mně zajímá, zda není potvrzením existence duše třebas už to, že člověk se "vznáší nahoře" a vidí, co se s jeho tělem děje. Jsou známy případy, kdy lidé popsali i to, že byli v tu chvíli schopni navštívit příbuzné a to i bez ohledu na vzdálenost...

Dano, k tomu, o čem se zmiňuješ, podle mě dochází ve fázi klinické smrti, kdy člověk přestává dýchat a nefunguje mu krevní oběh. Nicméně mozek ještě není poškozený. Z tohoto stavu může být člověk ještě oživen.

Mozková smrt, Gariasi, znamená (cituji): "Nezvratné vymizení VŠECH mozkových funkcí včetně mozkového kmene bez ohledu na přetrvávající činnost kardiovaskulárního aparátu a jiných orgánů".

Ve Wikipedii se můžem dočíst, že "mozková smrt je definovaná jako nevratné vymizení VŠECH funkcí celého mozku"

„Mozková smrt“ je stav, který je ireverzibilní ? není tedy možné žádné zlepšení stavu ani vyléčení (alespoň v současnosti). Je vyloučeno, aby pacient znovu nabyl vědomí. Také je vyloučeno, aby jeho oběhová a dýchací soustava dokázaly fungovat bez podpory přístrojů. Navíc, pokud pacientovi nefunguje mozkový kmen, pak po určité době selže oběhová soustava i s podporou přístrojů.

Žádné elektrické impulsy tedy v mozku (celém) nejsou a také žádné reakce v něm neprobíhají.

To jsou lehce dostupné informace, které můžeš najít sám na internetu.

Nejde mi tu o to, abych tě přesvědčoval o nějaké své teorii, že existuje duše atd... Jen bys neměl, pokud chceš o něčem diskutovat, jen tak střílet od boku a za každou cenu si vymýšlet argumenty pro svou teorii, i když jsou evidentně chybné.

Nic ve zlém, Gariasi:) Kdyby ses mě zeptal ty, řekl bych prostě NEVÍM a pokusil bych se k tomu zjistit co nejvíce informací. Ono říct, že něco nevíme, není žádná ostuda:)

to, co tu píšeš, jsou jevy a domněnky víceméně vědecky doložené. Co ale člověku umožní ty výlety mimo tělo, kdy je dle lékařů mrtvý? A on nám poté o tom vypráví? Je jasné, že mozek s impulsy či vlastně v té chvíli dokonce bez nich to být nemůže. Co to tu teda je? Jaké máš pro to vysvětlení?

Mozgová smrť inak neznamená, že mozog vôbec nefunguje, ale že nefunguje tá časť, ktorá zabezpečuje vedomie. Človek dýcha, má metabolizmus, ale je vedome prakticky mŕtvy. Stáva sa, že pacient znova "ožije" a mozog sa vráti ku svojej činnosti.
Toto sú pravdepodobne obranné mechanizmy mozgu. Niečo ako omdletie po ťažkom údere. Vedú sa spory či je mozog omdletý nasilu, alebo sa sám uvedie do vypnutia, aby sa "šetril a opravoval".

Toto môžeme aj my pozorovať - napríklad keď niekoho babka :D robí kuraciu polievku a zabíja sliepku či kohúta, tak sa mi stalo, že ako chlapec som sa na to díval ako mu sekerou utne hlavu a to úbohé zvieratko sa ešte nejakých tých 30 sekúnd hýbe a šklbe sebou.
To už ale nemá hlavu, je bez mozgu.
Ono to je asi naozaj tak, že to organické tkanivo aby fungovalo je založené na elektrických impulzoch, na nabití, vybití a po tej nefunkčnosti mozgu chvíľu trvá, kým sa bunky vybijú.
Dobre vieme, že bunky fungujú na základe kyslíka.

Prebiehajú v nich chemické reakcie, ktoré spaľovaním kyslíka na CO2 a H2O generujú energiu. Po odumretí mozgu zrejme majú ešte nejaké zdroje energie, ktoré sa potrebujú vybiť aj keď generátor - mozog - dodávky novej energie už nepracuje. Možno keď mozog o pár sekúnd pracovať znova začne, opäť sa systém buniek obnoví a organizmus ďalej žije. To sa stávalo už, že ľudia pri zástave mozgu, opäť akoby ožili. Je to čistý mechanizmus - chem-biol fyzikálne javy. Aspoň mne sa to tak zdá.

Takýchto vecí je viacej, ktoré ďalej fungujú. Napríklad kosti nejaký čas rastú, vlasy a nechty tak isto. Srdce je tak isto orgán, ktorý ako mnohé iné nevieme ovládať aby biť prestalo a pri zlyhaní mozgu určitá čas túto svoju vlastnosť zachováva. Prečo tomu tak je, to neviem. Možno nejaké impulzy v tých svaloch ešte sú a potrebujú čas na vybitie.
Je to niečo podobné ako keď potrebujú svoj čas kondenzátory a v televízore. Nie je dobré keď vypnete TV a hneď na to zapnete - dochádza k impulzom, ktoré súčiastky poškodzujú.
Je to síce dosť od veci príklad, ale niečo podobné môžu mať možno niektoré orgány tak isto. Akési dovybitie sa.

Mám na Tebe dotaz, Gariasi. Dokážeš mi říct, co řídí tělo v případě mozkové smrti, když mozek zcela bezpečně nefunguje a srdce přesto bije?

Můj nejlepší kamarád měl před lety tragickou nehodu. Po týdnu u něj lékaři diagnostikovali mozkovou smrt, nicméně tělo stále fungovalo. Zajímavé bylo, když k němu chodila na návštěvy manželka, jeho tělo reagovalo klidně. Když však k němu přišli na návštěvu rodiče, se kterými moc nevycházel, a začali mu u jeho postele vyčítat, "co jim to udělal" atd., jeho tělo se začalo podivně třást a cukat? Máš na to nějaké vysvětlení?

Jen mi prosím ale nepiš, že jsem si to vymyslel...:)

Ja som čítal aj o prípade, kde mala pacientka úplne zmrazený mozog kvôli operácii a vraj aj vtedy mala tento zážitok na prahu smrti. Aj s úplne odstaveným mozgom. Toto by chcelo nejako potvrdiť. Ak by to bola pravda, tak potom by to skutočne vypovedalo o nejakej tej inej forme energie, ktorú moc nepoznáme - o duši.

Mozek a výzkum - ale jo.. snaha tu jakási je.. akorát zdaleka ne vše je průkazné a spíše to vypadá, že mozek taky všecko nezvládá, i když by si to strašně moc vědci přáli, jen aby už měli klid..

Bůh, věřící, postižené děti - no jasně, že jedni věřící se vymluví na Boha, materialisti na přírodní zákonitosti a třebas takový Buddhista by ti řekl, že "ono dítě má zkrátka karmický dluh z minulého života, takže holt musí projít tím, čím prochází.."

A abych pravdu řekl, tak právě k té třetí teorii se přikláním také. A nejenom tahle možnost je. Klidně si člověk může před zrozením takovou zkoušku nalajnovat sám, protože jak bys chtěl pochopit třebas pocity beznohého, když máš nohy? Zní to samozřejmě hrozně, chápu a nelíbí se mi to, ovšem jako teorie je to hodně přijatelné.

Třebas se také traduje v této oblasti, že člověk, který chce v některém ze svých budoucích zrození například léčit nemocné, napřed sám musí prožít život s nemocí, aby vůbec pak později dokázal mít s pacientem empatii a mohl ho léčit.. Hezké, že? "o)

Ale to nic, to jsou jen pánbíčkářské teorie.."o))

o fenoménu NDE probíhá v posledních minimálně 50 letech v oborech psychiatrie, psychologie i parapsychologie. Jestliže neexistuje duše, pomocí čeho člověk "putuje a prožívá" tyto zážitky, když hmotné tělo včetně mozku leží v klinické smrti na prkně?

a jak to prosím souvisí s tématem o NDE?

Ako je to niečo ako otázka Stvoriteľa a vesmíru. My všetci vidíme sa narodiť zdravé dieťa a nanešťastie aj postihnuté, trebárs psychicky.
No tak toto jasne poukazuje na zákony akési vesmíru a vôbec nie na dušu. A poukazuje to tiež na chybu mozgu a nie dobrého Stvoriteľa.

Veriaci radi hovoria, že nepoznáme úmysly Stvoriteľa, že sa rodia choré deti, lebo človek zhrešil.
No ak niekto trestá malé dieťa, úplne nového človiečika za chyby jeho predkov na celý život, tak to nemôže byť DOBRÝ Stvoriteľ. Veriaci to hovoria, pretože nemôžu poprieť fakt, že sa postihnuté deti rodia.
Keby to mohli poprieť, tak o postihnutých deťoch nič nevieme a je tu len dobručký Stvoriteľ. O tomto absolútne nepochybujem, pretože v dnešnom svete vládne nadšenie pred PRAVDOU - čoho svedkami sme aj v tejto diskusii.

Nie je to otázka toho, že by som silou mocou dával všetko na mozog. Ale ide o to, že zatiaľ všetko čo sa pozoruje, poukazuje iba na mozog. Isteže to neznamená, že teraz musí byť silou mocou iba mozog za všetkým.
Ale nieje skoro nič určité, dokonale poukazujúce, že by duša musela nutne byť.

Tak za prvé sis nikdy neprostudoval práce od dr. Rossové a za druhé - nevsázej moc unáhleně všecko na mozek, abys pak nebyl třeba zklamaný..

Za prvé to nemáme potvrdené, podobnú výpoveď ti napíšem aj ja :D a za druhé nieje mozog dokonale preskúmaný. Je unáhlené dosadzovať tam dušu, čo ešte nepoznáme. To by sme potom mohli dušu dosadiť aj do alkoholu, lebo ani tam sa nevedelo čo je to kvasenie - tak "určite má hrozno v sebe dušu".

V případě NDE, kdy dokonce dlouhodobě slepí jedinci viděli a vnímali nejen blízký prostor nemocnice, ale i události o mnoho stovbek kilometrů dále a při tom tyto události nikdo nikde v přítomnosti jak dochtorů, tak i těla nepopisoval a přesto pak tito lidé popsali naprosto přesně vše, co se událo a dokonce se to na vzdálených místech dalo ověřit - tak na tohle se dá těžko co napasovat..

Uvidíme, co budoucnost v této oblasti přinese. Bude to jistě zajímavé.

Napríklad pred nedávnom dávali na SPEKTRUM veľmi zaujímavý dokument o vedeckých psychológoch, ktorí riešia veľmi zaujímavú dilemu.

Je to niečo neuveriteľné. Existujú totiž ľudia, ktorí pri počutí zvukov vidia aj farebné "dúhové" vlny, ktoré sa šíria prostredím. Napríklad jedna mladá žena pri počúvaní hudby vidí všade okolo seba svetelné gule.
Dlho sa nevedelo o čo ide a až v 90tich rokoch tuším, sa pitvou prišlo na to, že takýto ľudia majú niektoré nervy od orgánov hlavy prepojené. Skrátka že vnímanie zmyslami majú spojené. Preto pri počúvaní vidia aj farby. Dokument bol fakt zaujímavý - asi 300 ľudí sa stretlo na univerzite v Oxforde pre výskum, pozorovanie, ale aj posilnenie ich psychiky, pretože takmer každý znich je utiahnutý do seba. Myslia si totiž, že sú divní, iní ako ostatní a vedci zorganizovali stretnutie, aby si navzájom vymenili skúsenosti a mali niekoho s podobnými vlastnosťami.
Stretnutie prebehlo, bolo úspešné, každý bol spokojní :D

Toto napríklad skvele poukazuje na fakt, že mozog vníma realitu. Jeho fyzika a chémia určujú ako veci vidíme, počujeme, či dokonca vnímame.

Dušu by som pripustil vtedy, keby mozog bol akože jej nejakým nástrojom pre vnímanie tohto sveta. Ale na toto neviem nič nájsť, čo by to mohlo podporovať.

že se na vědeckém poli nedaří, naopak, řekl bych že se teprve pomalu dařit začíná. Takže napríklad už docela dlouho se ví jak vyvolat (s prokázanou nadpoloviční úspěšností) zážitek OBE pomocí obyčejných chemických stimulantů. Má to být snad důkazem toho že už víme jak vyhnat duši z těla ven, anebo je to naopak důkazem že mozek je jenom elektrobiochemický uzel hmoty a nic víc?

Ale to si na omyle, pretože mozog nieje vypnutý celý. Predsa dýchaš popri spánku. Iba tie časti mozgu sú "vypnuté" ktoré majú na starosti rozmýšľanie a to je určitá časť mozgu. Tuším viac ľavá časť. Ono mozog má oblasti, ktoré pracujú rôzne. Keď nič nepočuješ, tak oblasť na analyzovanie zvuku nepracuje. Znamená to, že duša počúva? Nie.
Znamená to, že tá časť mozgu zrovna nič neanalyzuje.

Presne tak isto je to s vedomím. Časť, ktorá má na starosti rozmýšľanie potrebuje oddych a tým je spánok. Keď sa vypne táto časť, znamená to spánok.

TO ŽE ŤA bolí hlava keď sa dlho učíš, čítaš, alebo ťažko rozmýšľaš je práve dôkazom, že MOZOG rozmýšľa, nie duša, ani miesto pod srdcom ani nič podobné.

TO ŽE SA RÁNO zobudíš úplne čulí, silný a hlava ťa nebolí - dobre rozmýšľaš, znamená, že mozog si oddýchol. Ak ťa hlava bolí, oddych mozgu nestačil.

KEĎ sa ráno zobudíš a si dezorientovaný, niekto ti niečo hovorí a ty dobre nechápeš že čo, znamená to že mozog sa zobudil a potrebuje určitý čas na to, aby začal dostatočne konať výpočty.

TOTO VŠETKO veľmi, ale skutočne veľmi jasne poukazuje na fakt, že s najväčšou pravdepodobnosťou IBA MOZOG vytvára vedomie.

Aj toto čo čítaš, musia vidieť tvoje oči a analyzovať práááááve TVOJ MOZOG, aby si vedel, čo píšem. :D

Mozek asi těžko ve všech případech může "definovat vědomí", když v té chvíli stejně "nenahrává" dané události a je prokazatelně off-line i přes to, že tělo prokazatelně funguje normálně. To je akorát tak zbožné přání všech vědců, co chtějí mít všecko hezky pořešené a bez problémů. Jenže o tom tahle hra není..

Takže polemika o tom, jestli je "duše", nebo není, mi spíš připomíná polemiku dvou blech o tom, "které z nich vlastně patří ten čokl pod nimi.." Nepíšu to teď, aby nějak někoho haněl, ale píšu to proto, že jsme na tom dost podobně - ty bereš za jasnou věc, že "nic takového neexistuje" a bojuješ proto to, jak to jen jde, ale je to pro tebe akorát tak zbožné přání a vize, kterou si zdůvodníš honbou za "opravdovými důkazy"..

Já zas jsem zastáncem "nezávislého vědomí na těle", ale musím uznat, že je spousta indicíí, které zůstaly nevysvětlené a jsem někdy i v pozici člověka, co říká: "vaši škatulu jsem také neviděl a přesto si myslím, že ji máte.."

Každopádně u NDE a zážitků z této oblasti, které se tu mnohokrát probíraly, se jako nejpřijatelnější vysvětlení pro tyto události, jeví právě možnost "vědomí nezávisle na dotyčném těle" a to i přes prozatím jakoukoliv snahu vědců do této oblasti vnést nějaké jiné a prokazatelnější důkazy. Zatím se jim to nedaří.

A navíc jsou tu nesčetné popisy osob během celých staletí, které jsou zdokumentovány už od dob Platóna. Takže házet to jen na dnešní církev a jeho legrácky - to rozhodně neobstojí..

Mozog nieje dokonalý. Celá prírody živých organizmov vykazuje chyby. Všetky zmysly sú chybné, ako aj pamäte, mozgová analýza a pod. To že si mozog na niečo nespomína, trebárs pri jeho opití, neznamená, že tu musí byť ešte niečo ako duša. Nemusí!!!

Máme veľmi veľa príkladov v správaní organizmov, ktoré podporujú názor, že máme iba mozog a nie dušu. A nieje vôbec nič, absolútne nič výrazné, čo by to len trochu nabúravalo. Ako duša, nieje vôbec potrebná.

V tom prípade mozog definuje vedomie a keď mozog umrie, zrejme umiera aj vedomie.

No duši opít nelze, ale protože mozek ano. Takže proto pak je mimo provoz, stejně jako v případě NDE, kdy je buď natolik zraněný, že záznam situace nezvládá a nebo je v takovém odmítavém postoji k dané situaci, že i kdyby zaznamenavat mohl, tak stejně to z "obrannych důvodů" neudělá. Podobně se mozek chová i ve vypjaté stresové situaci, kdy si některé události buď odmítne uložit a nebo i když je uloží, tak je zas někam uschová, takže zase pak některé časti událostí "nevíme".. No a teď si vem, že ve světle tohoto se chceš spoléhat jen na mozek s tím, že "když si nic takového nevybavuji, tak se to přece nemohlo stát, no ne??" To prostě fakt nejde..

Ako môže byť človek opitý, keď jeho JA vytvára nehmotný duch? Nehmotný = neovplyvniteľný alkoholom?

Je to stará filozofická otázka...

Kde je tvoj NEHMOTNÝ duch keď spíš???

Odpoveď: NIKDE. Naše vedomie (JA) vytvára mozog, ktorý počas spánku vypína časť vedomia.

"o)

Tak mě napadá sice takový dost ujetý příklad, ale.. snad se to k tomu dá trochu přirovnat:

Byls někdy scápaný tak, žes pak na druhý den po známých zjišťoval, co jsi vůbec prováděl? Pokud ne, tak mám tady tímto na mysli klasické "ožralecké okno" a pokud jsi toto někdy zažil, tak asi chápeš, o co jde, že?

Pak mi vyvětli, KDO TEDA ŘÍDIL TO TVOJE TĚLO V TÉ DOBĚ, když mozek byl totálně sjetý? Mozek to asi nebyl. Tak CO tedy? No a když jsi teda něco vyváděl, tak jsi asi nespal, že? Pak v tom případě, když jsi nespal, ale nějak fungoval, tak JAK TO, že si tu dobu nepamatuješ?

A přesto jsi se skvěle bavil a vyváděl. A tady máš odpověď na to PROČ si NDE někteří nepamatují.. Mozek zkrátka může a nebo také nemusí tuto zkušenost uložit. Kdybych měl na toto aplikovat tvůj názor, že "co nevidím na vlastní oči = neexistuje", tak bych musel konstatovat, že v době, kdy jsi byl ožralý jak císař pán, jsi vlastně neexistoval, protože si tuto dobu nepamatuješ a tím pádem žádně "okno nebylo" a.. prostě jsi tam nebyl, ani se skvěle nebavil atd. atd. atd...

Takže třebas tady bych fakt raději použil: "nevidím=aj tak verím" a jen bych tajně doufal, že jsem v té době něco neprovedl, za co bych se později styděl "o)

Já vím.. je to dost pitomý příklad, ale fakt mi to nedalo, protože to má s touto diskuzí nějaké ty paralely.

***

"///Myšlenka je produktem ducha, nikoliv mozku./// ...tento názor nepodporuje už len napríklad to, že pri spánku sa zobudíme o 8 hodín a ani neviem ako sa to stalo - neboli sme pri vedomí. Kde bolo vtedy naše JA? Náš nehmotný duch, ktorý nemá so spánkom hmotného tela nič spoločné???
Ak môže duch spať, môže zrejme aj umrieť, pretože spánok je akési dobýjanie energie.
Vidíme, že už len pri takom základe akým je spánok teória ducha, ako produktu myšlienok, neplatí."

Duch nepotřebuje spát a v době, kdy je naše tělo "ve stázi" a regeneruje, tak naše "já" (duše) je v některé z energetických oblastí, kde si řeší svoje záležitosti.

To, že se pan mozek za osm hodin probudí a ví tak akorát kulové, můžeme s klidem přirovnat právě k tomu "ožraleckému oknu", protože výsledek je stejný - mozek, pokud je vypnutý, tak nezaznamenává.. nenahrává.. a tím pádem pak nemá co přehrávat.. Takže to, že jsme si lítali kdesi v době spánku někde v jiných realitách, povídali si se svými přáteli a nebo se svými zemřelými příbuznými, tak to mozek nezaznamená, protože byl ve stavu off-line..

A to, co vnímáme jako sen, je pár náhodných útržků z našich "cest" v době spánku, které mozek po probuzení do on-line stavu stihl zaznamenat dříve, než se naše "já" vrátilo do peobuzeného těla.

Ten, kdo zažil NDE na vlastní kůži, má toto dilema v sobě, myslím, pořešené. A ten, kdo to nezažil, bude samozřejmě stále dokola hledat důkazy a nebo naopak tuto věc bagatelizovat. A to je právě ten vývoj..

s tebou je právě trošku problém, že nediskutuješ, ale vynášíš verdikty /viz tvé příspěvky z 18.8. ve 20:01, 20:05 a 20:11/ jakákoliv informace je pro tebe nesmysl, jsi téměř ke každému tématu v opozici...no tak teda bádaj, hodně štěstí

Moja reč. Práve preto nesmieme hneď hocičomu slepo veriť, slepo neveriť, ale ďalej bádať.

Kdybych mel jistotu, ze vsechny dukazy PRO existenci duse jsou nepravdive (kontakt se zesnulymi, klinicka smrt, regresni psychoterapie, deti pamatujici si svuj minuly zivot), veril bych vedeckym nazorum o neexistenci duse. Ale jelikoz jistotu nemam, odmitam verit oboum nazorum, protoze zadna z nich dokonale nevysvetluje vsechny jevy. - pripad uzavren pro nedostatek dukazu.

No a práve preto to píšem, lebo diskutujem.

můj poměr k náboženství je vlažný, k sektám přímo negativní - už mně ušetři svých rad. Ale jsme na esoterickém webu ne na protináboženské agitce, tak už to konečně přijmi jako fakt. Každý, kdo hledá informace určitě o nich přemýšlí, má i někdy pochybnosti, ale právě proto sem chodíme, abychom diskutovali...

Práveže otvorená myseľ ponúka vidím=uverím a naivná slepota zasa nevidím=aj tak verím. Ak chceš niekoho kto všetkému uverí, mala by si ísť do nejakej sekty, alebo klubu. Také bytosti svetla pán Bendu - Aštar Šeran odporúčam. To je skutočné nevidím a verím. A to sa zrejme tebe hodí.
Možno to znie ak ostrá odpoveď, je však myslená zcela úprimne.

co je diskutabilnější - nevěřit ničemu co se nezažije či nevidí, anebo věřit kdečemu co se zažije či vidí aniž doopravdy člověk ví jak to vlastně je... ;-)

mám dojem, že vyjadřuješ jediné : to jsem na vlastní oči neviděl, nezažil, tak to neexistuje... Jestliže nemáš mysl otevřenou, tak jsi tu špatně

Stranky jsem neznal, nicméně po přečtení bych se vším uvedeným souhlasil.

A co se týká tvé otázky, dovolil bych si ocitovat pár vět, na které jsem narazil na internetu a které odpovídají mé úrovni poznání téhle věci.

"Mezi realitou a snem je rozdíl pouze v úhlu pohledu a vnímání. Vše tedy souvisí s vnímáním a smysly. Realita a sen je ve skutečnosti pořád ta stejná realita, ta věčná která tu vždy byla a bude. To co nazýváme realitou, je jen přechodná fáze určitého stupně vývoje, kdy se duch zhmotnil a vytvořil hmotu. Realita se tedy mění v sen v okamžiku smrti, kdy je vnímání definitivně změneno, protože odumřel mozek anebo změněno dočasně, když mozek spí nebo je vyřazen z provozu např. vlivem omamných látek. Pak se vnímání člověka přesouvá z oblasti vědomí do oblasti nevědomí a dále podvědomí. Představa, že když odumře mozek, zemře i naše já a my je zcela nesmyslná. Člověk není jen tělo a moje "já" není nějakým produktem "mozkové činnosti". Člověk není výtvorem hmoty, která se navíc sama uplácala.

Mozek již nepracuje, ale vědomí je tu stále. Vědomí je duch a ten je neustále činný a aktivní, ať už je stav těla a jeho funkčnost jakákoliv. Zemřelý nebo spící tedy vidí a slyší vše. Jestliže tedy mluvíme něco o někom a domníváme se, že to nevnímá, protože je mrtvý, spí nebo je v narkóze, tak se velmi mýlíme. Nejenže nás může vidět a slyšet, ale i číst naše myšlenky, aniž bysme promluvili! A může s námi i komunikovat, aniž byste si byli vědomi toho, že mu odpovídáte a bavíte se s ním. Naše podvědomá a vědomá mysl jsou zcela nezávislé.

Po smrti nebo ve spánku jsi tu stále, funguješ normálně dál, myslíš a komunikuješ, pouze na jiné úrovni, mimo fyzickou realitu. Realita se tedy mění v sen v okamžiku ukončení nebo přerušení vědomé mozkové činnosti. V tomto okamžiku se tvoje vědomí přesouvá z reality do světa snů, ale jinak se nic nemění. Jako duch tedy můžeš i realitu vnímat stejně jako dosud, navíc daleko lépe a bez jakýchkoli omezení a ještě se ti otevírají reality nové, které jsou mimo dosah rozumového - mozkového chápání, které pro tebe nyní zůstávají skryty a utajeny, jako neviditelné a neměřitelné.

Pokud by tvůj duch byl k tomu vycvičen nebo bys dosáhl vyššího duchovního vývoje, mohl bys okamžikem proměny reality v sen projít, aniž by toto vědomí bylo přerušeno, takže bys věděl přesně kdy usínáš a pamatoval by sis vše, co jsi dělal během doby, kdy tvůj mozek byl nečinný. Normálně tedy každý člověk žije dva zcela oddělené životy - za bdění a během spánku - s tím rozdílem, že v životě bdělém si nepamatuje, co dělal během doby, kdy jeho tělo spalo. A pokud ano, ta jsou jen zmatené utržky snů, které nedávají souvislost ani smysl. Navíc jsou jen z těch fází spánku, když je mozková činnost schopna je zaregistrovat a uložit do fyzické (hardwarové) paměti. K tomu všemu tyto uložené "vzpomínky" ,aby mohly být uloženy, projdou konverzí na formát souboru, které lze uložit a touto "komprimací" jsou mnohé části zcela ztraceny a znehodnoceny."

To máš asi odtaľto: http://www.lepsiezit.sk/node/12

//Naša duša sídli v solar plexe (slnečná pleteň, tretia čakra) pod hrudnou kosťou v strede. Niet v človeku väčšieho bohatstva ako je jeho duša. S dušou treba spolupracovať. Ak ... //

K duši /solar plexus/ patrí 6 základných orgánov: žlčník, pečeň, pankreas, slezina, žalúdok a nadobličky


Tak akože takéto nezmysly, no neviem...

Je to stará filozofická otázka...

Kde je tvoj NEHMOTNÝ duch keď spíš???

Odpoveď: NIKDE. Naše vedomie (JA) vytvára mozog, ktorý počas spánku vypína časť vedomia.

Ja by som sa držal naprosto iba faktov, lebo toto čo píšeš vôbec nieje pravda. Duch je otázkou náboženstiev, možno filozofie, ale nie medicíny, alebo psychológie. To je naprosto nepravda.

///Myšlenka je produktem ducha, nikoliv mozku./// ...tento názor nepodporuje už len napríklad to, že pri spánku sa zobudíme o 8 hodín a ani neviem ako sa to stalo - neboli sme pri vedomí. Kde bolo vtedy naše JA? Náš nehmotný duch, ktorý nemá so spánkom hmotného tela nič spoločné???
Ak môže duch spať, môže zrejme aj umrieť, pretože spánok je akési dobýjanie energie.
Vidíme, že už len pri takom základe akým je spánok teória ducha, ako produktu myšlienok, neplatí.

Souhlasim s Daiterrem. V literatuře se často dočtem a i psychologové a lékaři se učí, že duše a myšlenka, já člověka, je produktem složité činnosti mozku. Zatímco tento materialistický názor je oficiálně přijímán, duchovní názor že tomu tak není, se většinou nebere vážně, protože pro to nejsou důkazy a nelze ho ověřit. Myšlenka je produktem ducha, nikoliv mozku.

Myšlenky jsou elektromagnetickým silovým polem v éteru. Vznikají těsně pod srdcem, v solar plexusu. Tam je centrum naší duše. Tam vznikne myšlenka jako elektrický výboj, který pak ovlivňuje buňky v mozku. Myslíme tedy to, co doopravdy cítíme. Mozek tyto myšlenky jen skladuje a třídí, jako dočasná tělesná paměť a nástroj pro řízení fyzického těla. Mozek je nástroj rozumu, ale centrum našeho ducha je v solar plexu.

Myšlenka není produktem mozku. Mozek je pouze nástroj, hardware, který zpracování podněty, včetně myšlenek, pro účely těla. Mozek, byť je to geniální nástroj, je bez ducha, který ho používá, jen mrtvý kus hmoty.

omnoho viac v TELE (tam malo byť)

Ja si myslím, že výraz "nebyť vo svojej koži" sa dá iba pre jeden prípad a práve vtedy je človek v omnoho viac ako si niekto môže myslieť. :D

Důvody, "proč se to stane jen některým a ne všem", jsou prosté - ono se to totiž děje všem, to je jedna věc a ta druhá - je třeba brát v potaz mozek, jako jakýsi "interface", co řídí naše tělo a pak onu energii, kterou si pracovně nazývejte, jak je libo. Někdo jí říká "duše", jiný "jáství" a jiný zase třebas jinak.

Naše tělo je řízeno hlavně mozkem. Mozek je "pánem" a ona energie, která v podstatě dostala na povel tenhle křáp.. tohle tělo.. tohle tuzingové auto, aby s jeho pomocí mohla prožívat tuhle realitu, je osunuta na vedlejší kolej.

Co "řekne" mozek, je zkrátka "svaté".. Takže když se mozek šprajcne a blokne všechny vzpomínky na danou událost (a nebo z nějakého důvodu prostě tuto událost nemá šanci zpracovat) tak to tak zkrátka je a pak to může vypadat, že "události NDE prožívají jen někteří".. Opak je pravdou.

Mylím, že speciálně zrovna toto téma tu bylo probíráno mnohokrát.

K tomu LSD - no ano, tohle je specialita podobných látek - "vykopnout člověka z kůže", takže může zažívat neskutečné stavy, ale má to velkou nevýhodu - ono se totiž celkem dobře z těla vypadává, ale mnohem hůře se pak do něj vrací, hlavně když je tělo nadopované takovým svinstvem.

Toto moc dobře vědí "šamani" a než si dají nějakou tu "ayahuascu", tak se setsakramentsky musí několik let snažit trénovat mysl i tělo, aby to pak vše ustáli.

Kdežto "moderní člověk" tyto legrácky teprve objevuje a nejhorší na tom je, že se díky své netrpělivosti v podstatě učí systémem "pokus / omyl".. Ale zas na druhou stranu - i to je vývoj..

Súhlasím s tým, že človek by sa nemal preberať zo spánku šokom, pretože ten človek sa potrebuje zobudiť postupne. Ono nieje dobré človeka ani vôbec zobúdzať keď spí, pretože spánok neznamená že je človek lenivý, ale že to telo potrebuje oddychovať.
Ale to trhanie tela by som dal skôr na vrub elektrickým impulzom z mozgu. Niečo ako keď sa niekto zľakne, keď sa ho odzadu dotknete. Alebo niektorí ľudia môžu mať takzvané tiky, ktoré sú vlastne tiež impulzy do svalov.Tak aj toto mykanie počas spánku je podľa mňa nie opúšťanie tela dušou, ale iba impulzy do svalov, ktoré sa asi potrebujú niekde vybíjať.

Podle mých zkušeností se to děje každému, jen ne každý si na to dokáže vzpomenout. Vždyť přece všichni opouštíme své tělo každou noc během spánku. Každý občas zaregistruje, že během spánku sebou trhne. To je přesně ta chvíle, kdy duše vchází do těla či ho opouští. Proto se nedoporučuje násilné buzení, protože se může stát, že duše nemusí najít cestu do svého těla. Podobně to popisuje třeba František Bardon ve své knize Frabato, kdy před zraky stovek lidí přinutil duši jednoho nevěřícího dobrovolníka vystoupit z těla a pak se do něj zase vrátit. Má sestra byla před časem po pokusu o sebevraždu týden a půl v umělém spánku. Kromě doktorů se o ni taky starala jedna má známá, která ma schopnosti vidět jemnohmotný svět. Celou dobu, co byla sestra napojena na přístroje, s ní komunikovala (resp. s její duší), předávala ji energii a taky ji mnohokrát viděla mimo tělo. Trvalo to tři dny, během kterých ji vysvětlovala, že sebevražda nic neřeší, že pokud svůj boj vzdá, že si následky v mnohem tvrdší formě přenese do dalších životů. Jelikož o tom něco vím, musím se přiznat, že ne závažnost jejich zranění, ale tyto tři dny byly pro mě tím nejhorším obdobím, protože sestra se zpátky do svého bolavého těla vrátit nechtěla. Nakonec se rozhodla bojovat a dneska je po šesti měsících v podstatě zdravá, což mnoho lidí v jejím okolí považuje za zázrak. Vím, že pro spoustu lidí tohle nebude žádným důkazem existence lidské duše, vždyť přece nic z výše uvedeného nejde dokázat. Zajímavé na tom ale bylo, že když byla sestra v umělém spánku, vyřizovala nám skrze mou známou vzkazy. Ona známá jim nerozuměla, ale my jsme dobře věděli, co nám vzkazuje. Podotýkám, že obě se nikdy předtím neznaly, vůbec o sobě nevěděly a viděly se poprvé až po třech měsících. Má sestra si dodnes na nic nevzpomíná a možná ani nikdy nevzpomene. Nicméně v mých rodičích, vychovaných v poválečné ateistické době to všechno zanechalo spoustu otazníků.

Mô otec tiež prežil klinickú smrť a nemal žiaden zážitok. Je možné, že to bolo spôsobené tým, že v priebehu niekoľkých sekúnd od zástavy srdca dostal elektrošoky a srdce sa mu ihneď rozbehlo. Aj Moody píše, že veľa ľudí v klinickej smrti nemá zážitky a vysvetľuje to takto.

Čítal som príbeh o žene (na Slovensku), ktorú po úraze prevážala záchranka. V sanitke upadla do stavu klinickej smrti, vo svojom "novom" tele sa presunula za manželom, ktorý sa s autom rútil za sanitkou, "sedela" s manželom v aute, videla, ako sa rúti do križovatky na červenú, auto nabúralo a manžel neprežil. V nemocnici ženu zachránili, ona hovorila o smrti svojho manžela, lekári ju vzhľadom z zdravotného stavu presvedčovali, že nemá pravdu. Žiaľ, bola a nehoda sa stala tak, ako to videla.
Je to naozaj zaujímavé svedectvo, svedčiace o niečom.
S pozdravom LuP

Ak by sme predpokladali, že niečo takéto existuje, vzniká tu ďalšia otázka: Prečo sa to nedeje každému? Je dosť veľa ľudí, ktorí boli na tom podobne ako "svedkovia NDE" - tiež mali nehodu, boli zranení, aj v kóme, ale nemali zážitok. Otázka teda znie prečo iba niektorí a čo ak sa toto týka iba určitej skupiny ľudí???

Problém je, život po smrti v podstatě nikdy vědecky dokázat nejde. Nicméně zážitky souvisící s NDE má tisíce lidí a dokonce i já a pár mých známých v okolí.
Jeden z nejprůkaznějších důkazů existence duše popisuje Brian Weiss ve své knize Jedna duše, mnoho těl: "Jednu takovou zprávu jsem přesto vyslechl, i když ne od pacientky samé, nýbrž od jejího kardiologa z nemocnice Mount Sinai v Miami, vědce, který je velmi „akademický“ a hodnotí věci střízlivě. Pacientka, starší žena s cukrovkou, byla hospitalizována kvůli lékařským testům. Během hospitalizace u ní došlo k zástavě srdce (přestalo pracovat) a dostala se do kómatu. Lékaři jí dávali jen malou naději, přesto se však horečně snažili pacientku zachránit a zavolali na pomoc jejího kardiologa. Ten vběhl do pokoje na jednotce intenzivní péče a ve spěchu upustil elegantní zlaté pero. To se kutálelo po podlaze a zastavilo se u okna. Během kratičké přestávky v resuscitaci je kardiolog zvedl. Zena později vypověděla, že když se ji celý tým snažil zachránit, odpoutala se od svého těla a celý proces sledovala z místa nad nemocničním vozíkem, kousek od okna. Dívala se velice soustředěně, protože to byla ona, koho lékaři zachraňovali. Chtěla na ně zavolat, ujistit je, že je v pořádku a že nemusejí pracovat tak horečně, ale věděla, že ji neuslyší. Když se pokoušela poklepat svému kardiologovi na rameno a říci mu, že je jí dobře, ruka jí projela jeho tělem a on nic necítil. Viděla všechno, co se s jejím tělem děje, a slyšela každé slovo, které lékaři pronesli, avšak ji bohužel nikdo neposlouchal. Úsilí lékařů se vyplatilo. Žena se vrátila k životu. „Sledovala jsem celý ten proces,“ sdělila pak svému kardiologovi. Byl z toho úplně konsternovaný. „Ne, to jste nemohla! Byla jste v bezvědomí. V kómatu!“ „To pero, co vám spadlo, je moc krásné,“ prohlásila. „Určitě muselo být drahé.“
„Vy jste ho viděla?“ „Vždyť vám to teď povídám,“ řekla a popsala pero, oblečení lékařů i sester, pořadí, v jakém na jednotku intenzivní péče přicházeli a v jakém odcházeli, a co každý z nich dělal ? věci, které nikdo, kdo tam nebyl, nemohl vědět. Kardiolog byl ještě pořád šokovaný, když mi to o několik dní později líčil. Potvrdil, že všechno, o čem ta žena mluvila, se opravdu udalo a její popisy byly přesné. A přesto nebylo pochyb, že byla v bezvědomí, a co víc ? už pět let byla slepá! To její duše viděla, ne její tělo."

Pretože nikto nieje povinný v niečo neoverené veriť len tak slepo. A ty by si mal každého nabádať k tomu, aby sa hladalo, dokazovalo, bádalo a nie naopak slepo verilo.

A já jsem chtěl upozornit na to, že nelze některé věci jednoznačně odsuzovat z důvodu, že to není vědecky zdokumentováno. Navíc, pokud někdo neveří v život po životě, proč chodí na esoterický web?

Podľa mňa aj toto je dôležitá informácia o DSL, pretože ľudia sú často obeťami dezinformácií. A ztohto hľadiska to súvisí s našim videom, pretože neviem, aspoň zatiaľ, čo sú skutočné fakty a čo iba špekulácie, či dokonca dezinformácie.

Je to od Mordla dobrá poznámka.
V zmysle, buďme opatrní, neverme všetkému hneď !

Morlde, nenech se vytáčet. Proč sem taháš LSD? Drž se tématu, o tom tohle video není..

než tu Petre začneš oprskovat arogantníma komentářema... tak si první něco přečti.. http://lsd.cz/lsd/lsd1.html#nebezpecnost
Možná zjistíš, že právě ty se zbytkem populace jste ti "neinformovaní"...:-o)

mezi takovyma nazorama je zbytecne sem vkladat svoje zazitky....v posledni dobe sem chodi samy neverici Tomasove a tak by se to tu melo jmenovat jinak...

Myslel jsem, že tady vkládají komentáře informovanější lidé, nebo alespoň takoví, kteří chtějí mít oči otevřené. Opak je pravdou.

pokud nemáš strach o to, že se nevrátíš pak ti můžu dát typ na nezvratný důkaz.. ovšem opět jen pro tebe.. při desetinásobné dávce LSD se pěkně natáhni do zcela tmavé místnoti... a ten tvůj důkaz se dostavi :-))

informací, ještě víc domněnek, a žádná odpověď. Až se objeví materiál, dokazující či vyvracející nějaký zmiňovaný jev, bude to bezpochyby nesmírně zajímavé (a pro někoho možná i šokující). Takhle je to leda kratochvíle, anebo možná jen další mlácení prázdné slámy :-)

Tieto zážitky sú tiež dosť zaujímavé, ale je tu jedna vec, ktorá nemusí byť taká, ako si ľudia myslia. Mozog nie je ešte dokonale preskúmaný. Môže zrejme vykonávať zvláštne veci, ktoré niektoré ešte nepoznáme. To, že ľudia počujú vidia udalosti počas spánku, ktoré sa udiali inde, nemusí znamenať, že zomreli a boli mimo tela. Čo ak mozog dokáže vnímať vlny prostredia a v tej chvíle to analyzuje a zapisuje do pamäte? Povedzme, že tá prvá žena vnímala myšlienky štyroch blízkych, keď sa rozprávali v reštaurácii o cigarete. Čo ak je možné takéto čítanie vĺn mozgov a tu sa to prejavilo? V takom prípade by sa tento fenomén zážitku (vie čo sa stalo inde) netýkalo vystúpenia z tela ani smrti.