Články

Máš pravdu,už to také zažívám a je mi jen 13.Nemněla jsem a ani ted´ nemám št´astný život a dětství.Št´astná jsem jen ve svých snech,představách a knížkách.Okruh mých přátel je jen malý a pořád se zmenšuje...

Pokud jsme zažili alespoň to dětství šťastně,buďme rádi.Když se to vezme z celosvětového měřítka,myslím,že je nás menšina. Ale máš pravdu,mě vlastně už zklamali všichni.Pochopitelně nikdy nedám dopustit na svou rodinu,jsou úžasní...Ale příliš mi nerozumí.A přátelé...jo,jednou za měsíc zajdem do čajovny,já si vyslechnu jejich radosti a starosti a jde se zase domů.Mlčení je fajn,ale někdy si myslím,že promlčím celý život a všem to bude jedno.Nechci nikomu křivdit,ale co člověk,to sobec.Alespoň ti kolem mě.

Když sme děti, je budoucnost tak jasná. Všude kolem je tak živo a všichni kolem chtěj něco dokázat a ne se ztratit. Tet sou ty časy pryč, děti vyrostli a jejich životy sou vobnošený. Všechny pohltilo okolí. Šance sou vrženy, nic není zadarmo. Zbyly jen hezký vzpomínky. Je těžký vidět křehký životy a zničený sny. Kamarádi zahazujou šance, páchaj sebevraždy a přežívaj s drogama. Krutá vysněná realita. (THE OFFSPRING):)

Dobro a zlo - to je téma pro filozofy a literáty odjakživa, pro obyčejné lidi hlavně v situacích, kdy se jim to nějaké zlo v životě vyskytne. Taky jsem v životě /40 let a 2 děti/ potkala dobro i zlo v mnoha podobách, naštěstí zatím vždycky to zlé bylo zase vyváženo něčím dobrým-a tak šlo žít dál. Přes všechny srážky s blbci a nepříjemné zážitky se zlými lidmi myslím, že i v těch hodně zlých něco dobrého přece jen je, přes všechny úlety a někdy těžké situace jsem taky potkala řadu lidí hodných a schopných pomoci. Nic není jen černé nebo bílé, ve většině těžkých situací v životě je vždycky řešení a stojí za to jít dál a doufat...a udělat něco dobrého.

Pravda,pravda život začíná pohádkově a nádherně jenže pak velký skok,pohádkový svět už je jen v spomínkách a záčíná realita,která pro citově založené jedince velmi krutá.Někteří v té pohádne žijí celý život,ti vnímavjejší pochopí co to život je a snaží se žít v pohádce jenže to už nejde a tak žijí a jsou spokeni jen ve svých snech...

Homo sapiens je živočišný druh a jako takový bojuje za své místo na slunci, žádný prostředek mu není cizí a špatný má-li mu přinést výhodu, s tím je nutno počítat, spoléhat na lidi i blízké nelze, jen sám na sebe, kdo toto pochopí a hlavně se podle toho zařídí, tak se jen trochu vyhne zklamání které si lidi dokážou navzájem připravit.Vyhnout se zlu způsobeného lidmi nelze, to by bylo možné jen v případě žít někde mimo lidskou společnost . A ona taková separace by byla v mnohém horší než samotní lidé, člověk je tvor společenský a v samotě by zcela zdegradoval .Já po zkušenostech opravdu moc špatných nemám zlost na život ani na sebe, že jsem se nechala doběhnout, jsem jen opatrnější a hlavně už nikomu nevěřím.Sice se cítím sama a než jsem si na tenhle pocit zvykla bylo mi dost smutno, ale teď vidím jak jsem samostatná a řekla bych i nezávislá a není to špatné.