Články

mnoho různých pohledů na věc a přesto, se můžou mnohé z nich jevit správně, mnoho subjektivních pravd a přesto nemusí odporovat relativní objektivní pravdě obecně, v tomto všem souhlasím, že jsme všichni svobodni a všichni máme svobodné právo na své myšlenky a názory, přesto na vás občas naléhám ohledně veganství, ať už si o tom myslíte co chcete, jsem přesvědčen, když jako lidé projevíme soucit, účast a uvědomíme si, že si nemusíme brát vše co nám tento svět nabízí jako dobré a správné, dokážeme darovat nižším živočíchům milost, radost a štěstí z jejich vlastního bytí, necháme jim prostor pro jejich životy, potom i když posloužíme druhým, nejvíce blahodárné to bude pro nás, pro lidstvo, je to jen můj názor,nevnucuji ho, snažím se ho pouze vysvětlit, přeju si abychom neubližovali....

Jistě islime, souhlasím, ale pokud tě někdo uráží a nadává ti, tak hlupák se začne hádat a ponoří se do toho bahna s ním. Není snad lepší, pokud nemáme potřebu, nereagovat? To není samota, ale chytrost (tohle jsem napsal v prvním příspěvku).

V tom máš pravdu, isilme. omlouvám se, že jsem se povyšoval.

7man: teda nevím, na kterou část toho, co sem psala reaguješ, ale nikde sem myslím nenapsala, že kdo zvládne emoce a konfrontace je zacyklenej. řekla jsem, že zacyklení je prvotně uznávat jen svoje názory, nic od ostatních k sobě nepouštět a nepřehodnocovat svoje postoje. to je úskalí samoty.
Jarda: nenechat se nikým urazit.. to je otázka. myslím, že lidí, který skutečně naprosto zvládaj svoje emoce, bez toho, aby byli lhostejný nebo flegmatický je dost málo. určitě je mnohem víc lidí, který to předstíraj, třeba i sami sobě, konec konců naše společnost je taková, že emoce se moc nenosí, je to návyk. jestli myslíš, že může být arogantní nenechat se urazit, tak bych řekla, že záleží na situaci, nebo spíš na vnitřním postoji. pokud se člověk neurazí, ale zároveň se ho dotkne, až k němu dovnitř dojde, co ten druhej říká, a má o to opravdovej zájem, pak je to podle mě v pořádku. pokud se neurazí a hledí při tom na to, jak vypadá, na svojí čest nebo co já vim, případně je mu to všechno úplně šumák, tak to arogantní je. čili zůstat otevřený a zároveň zpracovat to negativno, co k člověku de.. což neni lehký. to první pro extroverty a to druhý pro introverty, jako jsi možná ty. jinak se mi docela líbí, že to, co píšeš je takový lidský a "normální", či jak to jinak říct..
svetlovdusicz: já myslim, že jsem pochopila, o čem autor psal, to ale neznamená, že s nim musim souhlasit. ty nesouhlasíš se mnou, ale ani to neznamená, že jsem nepochopila, o čem píše. :-)
nevidím nic špatnýho na tom, že má někdo jinej názor, případně něco doplní. asi by mi ani nepřišlo "komický" číst, co kdo říká na zenová moudra, naopak se mi líbí, když člověk nebere takový myšlenky fatálně a absolutně, a pracuje s nima. proč se ponižovat, nebo povyšovat, že? :-))

moc pěkné... musím říct že sem došel k tomu samému... hledat odpovědi je potřeba v nitru sebe samého na druhou stranu .... docela snadno se nechám někým odradit , na tom musím ještě pracovat :)

isilme: reagoval jsem na tebe a Jaroslava, konkrétně na vaše první dva příspěvky. Určitě to nebylo myšleno jako urážka, spíše jako humorný poznatek, který ale právě tobě příliš humorný asi nepřišel.
Šlo mi o to, že jste nepochopili smysl toho, o čem autor psal, proto jste začli rozebírat a spekulovat.
To je jako když jsem na jednom webu jednoho místního kreacionisty narazil na článek, ve kterém rozebíral zenová moudra. Bylo hodně komické číst, jak by co udělal jinak, a že to je myšleno úplně špatně. Jednoduše většinu těch myšlenek vůbec nepochopil a z toho vyvodil, že někdo něco napsaů špatně a je třeba to opravit a dokonstruovat :)

Na druhou stranu třeba dalšími příspěvky zde mne Jaroslav potěšil a pokud toto čte, tak se nesnažím nastartovat žádnou novou debatu na téma pochopení a nepochopení. Je to jen o úhlu pohledu a nic není špatně.

Souhlasím s tebou

že by si měl každý člověk dávat pozor úplně na všechno kolem sebe, pokud chce poznat sám sebe.Sledovat své myšlení, své pocity, intuice atd.a život už ho sám nasměruje správně. Prvotní je vždy vůle, dále touha poznat a teprve potom je intuice, vhled.Vesměs s článkem souhlasím ale myslím si, že je dobré poznat více pohledů na duchovno,a hlavně věřit tomu svému.Setkala jsem se s lidmi, kteří tvrdili, tento mistr stojí vysoko, to je dobrá nauka atd ale v duchovnu není vysoko nebo nízko, jde vlastně jen o očistu naší duše, která je pořád čistá, jen naše malé já si pořád něco myslí nebo cítí, jsou to energie, které se v nás proměňují, přepodstatňují až zbyde jen čistota. Všechny cesty vedou do Říma, tak se tedy držme svého vlastního života, to je nejlepší učitel a nedivme se druhým, kteří třeba jdou úplně opačně, každý život je totiž úplně jiný , není dvou stejných životů, není ani dvou stejných cest.

Svým způsobem s tebou souhlasím, ale.............jen můj skromný pohled - není to přeci jen trochu arogantní? nenechat se nikým urazit? každý má mou úctu i protivník v diskuzi, nevím jestli volím správná slova, ale přeci je mnohem snadnější mlčet a říct si v duchu, tento člověk mne nemůže rozházet, povznést se nad to a nezabývat se tím, než komukoli kdo tě nesparvedlivě osočí s čistým nepředstíráním vyslovit svůj názor, byť je třeba trochu vyčítavý, takže najednu stranu ti rozumím, v článku se mi velmi líbí přirovnání o pistolnících a na druhou stranu přemýšlím o upřímnosti, jestli není lepší k bližnímu upřímnost, tím nemyslím nějaké násilí, ale třeba to porafání zde v těchto diskuzích, sebeovládání je skvělá a důležitá věc, ale někdy děkuji bohu, že ho prostě nezvládnu, jsme lidé a chybovat je lidské, teď nemluvím pouze o sobě, ale obecně, je těžké shrnout myšlenky do pár vět....to, že jsem se zde přiznal k tomu, že mi bylo líto jak mne lidé zde osočili nepovažuji za slabost, doufám, že zas neplkám moc nesrozumitelně, zdravím....

bych k tomu něco dodal. Víš, Jaroslave, to duchovno má svou podstatu. Jestli tě někdo urazí svým názorem (třeba na tvou osobu, tvůj názor), pak na tom musíš ještě zapracovat, abys to zvládnul bez těchto pocitů. Pokud tě to žere, chyba je hlavně v tobě (...v tom člověku, komu to vadí).

islime - ano, co jsi napsala, to je rozšíření myšlenky. Ovšem pokud někdo zvládne emoce a nevadí mu, že mu druhý člověk řekne třeba do očí, že je blbec, pak to může být člověk ne zacyklovaný, zahleděný do sebe, ale jedinec, který uznává názor druhých a vůbec nemá potřebu se přít a hádat. Nenechá se vtáhnout do nízkých vibrací, ono se s tím stejně nikdy nic nevyřeší, jen si ublíží. Důležitější je to, co děláme, než to, co říkáme.
Berte jako názor. Čau

Souhlasím, všichni máme svobodnou vůli, všichni si můžeme vybrat ja s čím budeme zacházet.....

Jarda - já se v podstatě ztotožňuju s tim, cos napsal, i jaks to napsal.. teda až na tu poslední větu, protože lidi maj svobodnou vůli.
cit a bezprostřednost, to je základ, lidi. :-) jinak hrotit moc anebo vůbec.. asi něco mezitim, ne?
svetlovdusicz - jestli jsem tě tím kritizováním na jiných místech těchhle stránek urazila, tak mě to mrzí (opravdu). jen jsem tady vyjádřila svuj názor k tomu článku, o tom ostatně diskuze myslím je, ne aby se člověk do někoho prvoplánově navážel. samozřejmě, že s tim mám pár zkušeností, jinak bych se k tomu ani nevyjadřovala, pokud jsi tohle myslel tou potrefenou husou.. jinak pokud máš potřebu mě kritizovat, což na jednu stranu chápu, bude fajn, když to uděláš otevřeně, ono je to stejně poznat. škoda, že to byla jediná myšlenka, kterou jsi tu v reakci na můj příspěvek zanechal. myslim, že tam byly mnohem diskutabilnější body.

Když jsem si četl některé předchozí příspěvky, tak mne napadlo: "potrefená husa..." Tím nechci nikoho urážet, ale je vidět že to narazilo na jisté struny. Je mi jasné že stejným příslovím se dá oargumentovat jakýkoliv nesouhlas i s nesmyslným článkem, takže to prosím berte s rezervou a jen vyjádření mého osobního postoje.

S článkem souhlasím, řídit se vlastním vnitřním pocitem je dobrá cesta. Ono i pokud se těmi pocity neřídíte, tak je to dobrá cesta, ale jak se říká.. do města se můžete dostat buď přímo po cestě, nebo to vzít oklikou přes les. je to sice dál, ale za to je to horší cesta.

no jo něco na tom bude

tyvole ja zvas dycky nemuzu:D proc musite vsechno hned hrotit do nejvetsiho

Vidím, že opravdu přemýšlíte, já píšu spíše z oleje a vede mne hlavně cit, ale to co jste napsala se mi docela líbí.

Né, že by na článku nebylo mnoho pravdy, ale na co musím reagovat je název článku Vaše osobní cesta, mě už ty naše osobní cesty lezou krkem, copak se nedokážeme na vlastní život podívat jinak než jako na neustálé snažení se o nejvyšší duchovní osobní postavení? a nebo na druhou stranu neustálé uspokojování našich materiálních a fyzických potřeb? Copak je neumíme už zapomenout na sebe a stát se malým dítětem, které když si hraje, je tak zabrané do hry, že sebe ani nevnímá? Hodně lidí mne na těchto stránkách urazilo, přesto i když se trochu bojím, píšu opět svůj názor a pouze svůj, netvrdím ani nikomu ho nevnucuji jako pravdu, co jsem, ale za svůj život pochopil, že je velmi důležité vidět opravdové důsledky svých činů na své okolí, na lidi, zvířata, přírodu, životní prostředí a podle toho se chovám, můj život je v pořádku a věřím, že to mám v hlavě srovnané, přesto stále připouštím, že nic nevím, mám spoustu vzorů v lidech, kteří mne zaujali svým životem, svým příkladem, nepotřebuji falešné mesiáše, ani falešné doktory lidských duší, ani duchovní fanatiky hlásající bludy, ale uznávám krédo žij a nechej žít, proto i je respektuji, ale co potřebuji jsou přemýšliví lidé, citliví lidé, lidé kteří ví že život bližního a nejen člověka, ale i zvířete je drahocenný dar a nešlapou po světě jak sloni v porcelánu, přesvědčeni o své absolutní nevinně v tomto směru, nevím jestli mám pravdu, jestli je bůh,tak pouze on ví proč nechává svět a jeho principy v takovém stavu jakém jsou, ale já budu žít tak jak cítím, že je to správné.

docela dobrý článek až na pár věcí, se kterýma nesouhlasím.
ad 1, chybí mi tam důvěra v ostatní (oprávněná), podle tvýho článku, když mi někdo říká něco, co se mi nelíbí, ve smyslu zraňuje moje ego, mám od něj odejít.. celkově by ty pravidla vedly k tomu, že se člověk zacyklí sám do sebe, nikoho nepotřebuje, všechno ví nejlíp ..kde je pak ten velký prostor, co ho čeká venku? pokud každý sám ví nejlíp odpovědi na svoje otázky, není potřeba učit se od ostatních, protože to ani není možný.
pokud si mám dávat pozor na každého, kdo třeba jen naznačuje, že zná odpovědi, budu si dávat pozor na tebe. :) naznačuješ, že znáš odpovědi. on si přece každý myslí, že má spíš pravdu a ostatní se pletou.. řešení není v tom dávat si na sebe navzájem pozor, ale umět přehodnocovat a nezaujatě posuzovat, kdo je asi nejblíž pravdě v čem. jinak pokuds´ četl Bibli nebo nějaký Buddhovi texty, určitě si dáváš na tyhle dvě vyznání pozor, protože oba přímo říkali, že znají odpovědi.
ad 2, první věta - nepaušalizovala bych, je to subjektivní jako všechno.. nemyslím si třeba, že když křesťani lákají stoupence, je to důvod k ostražitosti. naopak na jednu stranu oceňuju, že když někdo objeví podle sebe "cestu ke štěstí", má snahu pomoct i ostatním, třeba i za cenu, že se ztrapní. od případu k případu.. druhá věta - to si myslím, že je blbost, vychází to z jakýsi samotářský filozofie, jako všechny body. nechci tu prosazovat skupinu, jen si myslím, že je třeba to vidět vyváženě. skupina i samota má svuj význam a navzájem se nevylučujou. člověk musí mít svůj osobní prostor a kontakt sám se sebou, zároveň ale potřebuje interakci i s ostatními lidmi, pokud nemá patent na rozum, nebo už není osvícenej. za skupinu můžeme brát i svoje známý, rodinu, kolegy v práci, všechny lidi, od všech se dá něco učit.
ad 5, dodala bych - věnujte velkou, velkou snahu tomu, abyste se vyznali ve svých pocitech. dobrý pocit může znamenat instinktivní nelibost, ale taky nelibost z nepříjemna. třeba pokud lžu sám sobě a někdo mě na to upozorní, mám podvědomý pocit se s ním už nevídat, třeba "proto", že bydlí daleko, nebo je protivnej.. nikdo není neomylnej a poznat sám sebe je těžší, než si myslej všichni, kdo mají za to, že to už umí.
spíš je potřeba rozlišit lidi, který to s váma myslí dobře a záleží jim na vás a lidi, který vás chtějí poučovat, aby si honili ego. těch je bohužel v "duchovních kruzích" drtivá většina.