Články

Tak promiň prosím tě, nevím komu můžu věřit, vím, že tady píšu jako hysterik, a z tebe mám pocit, že jsem ti udělal jen zle a že za všechno můžu já, vysvětlím ti proč tady stále jsem a píšu a odpovídám i když mi to je nepříjemné a prakticky k ničemu, protože utéct od toho by bylo snadné, snažím se přes všechno zlé, dobré, pravdivé i nesmyslné, abychom se jako lidé dokázali pochopit, měj se fakt moc hezky, promiň mou přecitlivělost....

nepatřilo tobě :) Spíš jsem myslela na to, jestli máš zapotřebí se tady před někým obhajovat, když nemáš proč. Ale když tě to baví :) Taky ti přeju štěstí...

Jsem rád, že jsi odhadla, že jsem zralý pro blázinec, netvrdím že ne, ale došlo mi, že už nestojím o to, aby jsi na mne jakkoli reagovala, nemyslím to ze žádné zlé vůle, nic takového ve mne není, ale prostě to tak cítím, jsem rád, že mám kolem sebe lidi, kteří jsou se mnou každý den a nikdy by je nenapadlo přes veškerou mou hysterii, považovat mne za blázna, samozřejmě tě o to jen přátelsky žádám a vím, že na to nemám žádné právo....

jen si přilož a pobav se, třeba se ti uleví, já tě soudit nechci a nebudu, vlastně ani není za co, myslím na tebe v dobrém, jsem upřímný a nahý ****, píšu moc otevřeně, hystericky, něco na tom je, ale nelžu!!!

kam se hrabou Kosmonosy...

Nezlobím se na vás za váš názor. Jestli jsem to správně pochopil trpím podle vás spasitelským syndromem, sebelítostí z toho, že mi nikdo nerozumí a vlastně všechny nenávidím, jsem pokrytec.....
Přesto všechno neustoupím z toho čemu věřím a rád přijmu spravedlivý soud, jste schopný mi zjednat spravedlivý soud? Odevzdávám bohu každý svůj dech a říkám ať se neděje má, ale jeho vůle a za každé slovo,které jsem zde napsal chci nést zodpovědnost, za kyždý čin, který jsem kdy učinil chci být spravedlivě souzen, není na světě nikdo komu bych přál něco špatného, váš komentář mi pomohl, ujistil mne v tom, že opravdu nelžu, kritizujte, poukazujte, nezlobím se, přesto všechno, a to neplatí jen pro mne , nebo pro vás, nevidíte do mého srdce, nevím jestli se chci obhájit, nebo nereagovat na to co jste napsal, bylo by jednoduché to nechat plavat, je moc těžké obhájit svůj postoj a čistotu svých myšlenek, soudil jsem zde také, jsem tedy souzen, beru to, hodně štěstí a jak píšete vy hezký večer.

vážený kolego, skromně se Vás pozeptám, zda-li také náhodou nedisponujete vlastností - čtení myšlenek na dálku? Mám totiž takový pocit, že jste mi ty myšlenky vůči našemu milému Jaroslavovi, poněkud odcizil! A vlastně, a i kdyby, tak je to jen dobře, neboť se aspoň dostaly ven nadýchat se trochu vzduchu. A ještě něco úpro ty všechny, kteří chtějí jakýmkoliv způsobem atakovat Jaroslava: PROSÍM VÁS, nečiňte tak, neboť náš milý Jaroslav je už tak z toho zcela nešťastným, každý mu jenom a jenom ubližuje, a nikdo ho nemá rád!!! Udělejte mu, prosím, radost a oslovujte ho titulem, který mu přináleží, a to: Náš NOVÝ PÁNBUH!!! A nebo :"Vaše svatá milosti!" Přeji hezký den. Zbyněk P.

naprosto ubohé co jsi napsal, nereaguj na mne už prosím, nevidíš si do úst a pro mne diskuze s tebou absolutně skončila!

Jaroslave odpusť si své proslovy a radši si pořádně přečti, co vlastně píšeš. Patří to totiž tobě.

cituji "na některých z vás je bohužel vidět jak dokáže slepá víra zblbnout člověka"

cituji "říkám, že i ten nejmenší, ale skutečný dobrý čin má mnohem větší cenu než jakékoli planá rádoby "moudra" a abstrakce."

Speciálně tyto dvě věty si pořádně přečti a zamysli se. Přestaň tu podsouvat co by řekl Buddha nebo Ježíš, nemáš o tom nejmenší tušení, jen se pořád dokola honíš ve svém bludném kruhu a tvoje hlava vymýšlí, čím by ti jen pomohla věřit tomu, že to je správně.

Až se přestaneš schovávat za svou víru a neubližování a zvěrstva páchaná jinými, tak se konečně budeš moci dostat ke zvěrstvům, která jsi páchal ty sám ve své minulosti. Aź se konfrontuješ se svými stíny, tak konečně budeš celistvý a především potom ti lidé budou moci naslouchat o lásce a neubližování, aniž by si přitom klepali na čelo.

Nesoudím tě Jaroslave, mám co dělat se svými stíny, abych jim přišel na kloub a skutečně je přijmul a transformoval v sobě. Zabývám se sám sebou a totéž doporučuji tobě.

Víte proč Budha o těchto věcech nikdy nemluvil? Protože by vám podle mne řekl jako kdysi svým mnichům, aby jste se vrátili na zem a místo poletování v abstraktním astrálu začali opravdu dělat něco užitečného a dobrého zde, teď a tady, což může být klidně neubližování zvířatům a nebo něco jiného, ale reálného, na některých z vás je bohužel vidět jak dokáže slepá víra zblbnout člověka, a co se týče zmíněného Kristovství? měli by jste se spíše zabývat poselstvím Kristovi filozofie a jeho života jako vzoru, stejně tak byl krásný František, Jan Hus, Mahátma Ghandhi, Prabhupáda,Dalajláma a další moudří lidé, kteří viděli ve své době nespravedlnost a šli sami proti všem, než ho používat jako nějakou abstraktní a alibistickou figuru, modlu a schovávali za něj všechny hříchy s tím, že vám je odpustil.
Tím nesnižuji jeho božství, ale jen říkám, že i ten nejmenší, ale skutečný dobrý čin má mnohem větší cenu než jakékoli planá rádoby "moudra" a abstrakce.
A jak to poznáte, tím, že se za sebe podíváte a třeba uvidíte, že už vaše stopa není krvavě rudá, přeju hodně štěstí všem, těm co mi nerozumí i těm co mi rozumí, ale viní a i všem ostatním....

tak to je teda mazec :D

jisté vlohy můžete rozvíje ale bez očisty není poznání. Ty vlohy, které rozvíjíte se mění v duchovnu na poslání ale zároveň je to velká zodpovědnost, kterou život dost často prověřuje.

Brána v našem duchovním srdci vede do velké astrální nebo-li kosmické říše, kde je nespočet světů. Tyto světy od tamasu až po duchovno, jsou v různých energetických úrovní. Pokud je jedinec zralý a prošel tyto světy bez psychického pohnutí, může přejít do vyšších světů do duševna, to znamená přejít stratosféru. V duševnu jsou už vyšší bytosti, mimo jiné odtud pochází Kristovství, nad kterým jsou býlí bohové a bratři růžového kříže, to je nejvyšší vtělení, potom už je jenom sat a naše duše.Těmito sférami, můžete projt také tak jak Vy píšete, projít je v energiích a nemusíte nic bližšího o tom vědět, záleží jen na Vaší čistotě a charakteru poznání. Toto je moje cesta ale není nutné taikto jít. Vlastně celá cesta je jen o očistě a našem životě. Jak to provedete, je jen na nás, jaký charakter náš život má.

Věro píšete o duševnu a zajímalo by mne, co tím máte na mysli? Stejně tak co myslíte tím astrálem?

Pokud dostatečně rozvíjíte jisté vlohy tak můžete komunikovat prakticky s čímkoliv si představíte. Ale nepovažujte to prosím za nějakou nutnost. Je to jen na nás, zda něco takového budeme dělat či nikoliv. Jakékoliv ohrožení při tom můžete zažít jsou jen vaše nezpracované bloky. Je vlastně jedno jestli si to řešíme v jiných sférách nebo v běžném životě, vše vede k jednomu a tomu stejnému.

Míla Tomášová je fajn, mám rád jejího manžela Eduarda Tomáše, četl jsem od něj pár knih....

Měla jsem tři vnější učitele. První byl můj děda /učitel hudby/,druhý učitel byl vyslovený intelektuál, knihomol. Třetí učitel byl bratr růžového kříže. Můj vnitřní učitel byla Míla Tomášová.

Četl jsem spoustu knih o možných mimozemských civilizacích, scifi literaturu, i literaturu faktu, netvrdím, že nemůže mimozemská civilizace existovat, ani netvrdím, že jsou všechny únosy UFO výmysly, pěkně o tom psal třeba Johannes Fiebag, když jsem četl jeho knihy v noci sám na chatě tak jsem se opravdu málem strachy p----l jak píšeš a pak se mi také třeba o šedivcích zdálo.....Na světě je spousta záhad a záhady se jim říká proto, protože nejsou vysvětleny.
Ale to co předkládáš ty.... tebe je zde škoda, myslím, že by tě uvítala Nasa s otevřenou náručí.....nechci být na tebe hnusný, ale moc by mne zajímalo co se ti v životě ošklivého stalo, že tak inklinuješ k čistým nesmyslům a mě napíšeš, že jsem blázen či herec, když upozorním na věci skutečné, reálné které jsou v naší moci měnit k lepšímu, vím, že tento komentář je další zbytečnou snahou třeba tě probudit, podle mne, to co píšeš ty, není prostě normální, jsi opravdu přesvědčena, že můžeš překládat takové bludy? a tím pádem trumfovat všechny astronomy, vědce i amatéry, kterým, ale narozdíl od tebe nechybí informovanost, vědění a hlavně sebereflexe? Jsem možná jedinej člověk, který ti zde píše pravdu, protože nikdy nejsem herec, jak můžeš proboha být přesvědčena o tom co hlásáš? nechci tě urazit, třeba se fakt mýlím a ty víš co říkáš, ale to by byl asi největší zázrak, který se kdy na tomto světě stal, pravděpodobnost velmi nepravděpodobná, ten tvůj duchovní učitel.....ten by mne tedy zajímal, tím ti ho nijak nesnižuju, vím jaké je to cítit úctu k učiteli....nechci tě zde zesměšňovat,ani kritizovat, uznávám že zdaleka nevím všechno a většina věcí mi zůstává tajemstvím, né však to, že nemusím zbytečně ubližovat. Drž se a nezlob se na mě.

každá bytost chce-li dojít do duševna, musí projít astrálem. Tam se setkává s různými bytostmi ve vesmíru, pokud to má v poslání. Jedním z těchto jsou mimozemské bytosti ale jsou tam také jiné bytosti, jelikož se zabýváš jenom zvířátkama tak tyto věci znát nemůžeš ale to ti nemám za zslé, horší je, že z toho dwěláš frašku, vysmíváš se věcem, kterým nerozumíš. Myslíš si, že když někdo napíše o mimozemských civilizacích je cvok, blázen. Ale ani mimozemšťané nekomunikují s každým. Ten kdo se k nim přiblíží by měl být zvětší části čistý, když není pak je to jeho smrt.To se netýká jen mimozemšťanů ale i vyšších bytostí z vesmíru. Ty by jsi byl první, který by se p..... kdyby se s nimi setkal. To mi věř.

ty kokoooos :D prave som precital celu diskusiu :D lol

huste volaco . plne chapem jara , a chapem oco ide svetlovdusi.cz ale tiez si myslim ze neni dobre nasadzovat ruzove okuliare , ale zas nechcem cely zivot kvoli tomu aky je svet prezit zle co sa aj tak uz deje .

sranda citat to fakt . a vera :D no totoKK !! to som necakal

Hezký den, chtěla bych zde tak trochu vyjádřit moji zkušenost s mimozemskými civilizacemi se kterými se setkávám již několik let, buď ve snu nebo v různých viděních. Chtěla bych podotknout, že tato setkání jsou velice nebezpečná jak psychicky i fyzicky.Tyto bytosti se nacházejí v protipolu země a mají různá poslání.Eliminací podvědomí jsem došla až do sedmé dimenze, v šesté už se s nimi setkáváte.Jsou různých velikostí od 5 cm až asi po 160 cm. Moje setkání většinou probíhá v dobrém. Viděla jsem vnitřek asi dvou lodí a překvapila mne jejich vybavenost. Jedna byla vybavena , podobalo se to slonové kosti z toho byly sloupy a druhá měla normální nábytek, který se u nás používá.Velice mne u nich zaujaly domy z černého kamene a když jsem se podívala na oblohu tak tam byly různé talíře, jeden byl růžový a podobal se medůze, byl to moc hezký pohled.Z jiného setkání mám zážitek, kde jsem uviděla něco jako obrovskou mandalu, velká asi o průměru15 m as ta hrála všemi barvami, které se neustále měnily, byla to taková nádhera, kde se na to chodili dívat i jiné bytosti. Měla jsem i zážitek letu talířem, jednou jsem se vzbudila o půlnoci a mimochodem šla jsem k oknu, kde ode mne asi 10 m stál ve vzduchu černý talíř bez světel, který třikrát zakroužil a vznesl se do obrovské výše a tam zůstal stát. Zaujalo mne na tom, že to není naše hmota ale jakási ektoplasma. Těch zážitků bylo plno ale chci říci, že setkání s těmito bytostmi je jen pro psychicky vyvážené a připravené bytosti.

Nikdy neříkej nikdy, nic ve zlém....

Neřešme to už, stejně jako nerozumím já tobě tak nerozumíš ty mě a nestojí za to se napadat a hádat, pro příště, jestli budu diskutovat, pak pouze k tématům a vyvaruji se jak své osoby tak i osob jiných,hezké svátky.

Nikdy jsem netvrdila, že běžně komunikuji s mimozemšťany a ani nepopisovala jejich lodě. Je to všechno úplně jinak. Měl by jsi lépe číst to co napíšu a také tomu lépe rozuměnt ale to chci po tobě asi moc.Mimozemšťaně jsou bytosti z jiných časoprostorů a není možné s nimi komunikovat tak jak si to představuješ. A není možné s nimi komunikovat jako když jdu koupit housky.Je vidět, že nerozumíš některým mým výrokům, ovšem to ale není má chyba.

Aby si nějakej trouba zase nemyslel, že si protiřečím, když jsem v jednom komentáři napsal, že přijímám vše a chci žít v pravdě a ve druhém to popřel s tím, že jsou věci, které nikdy nepřijmu, raději to vysvětlím: v tom prvním případě jsem tím myslel to, že jsem připravený na vše co mi život přinese a co se týká mého osobního života nebudu nad ničím fňukat, přijmu svůj osud a v tom druhém případě to znamená, že přijímám i své nepřijetí, čímž myslím, že jsou amorální činy, které se běžně dělají, ale já je dělat nebudu, ani je nepřijmu s tím, že jsou normální a budu na ně upozorňovat a bojovat proti nim, ať už to je lidská hloupost, krutost či bezohlednost atd...doufám, že to je jasné a srozumitelné a tímto končím tuto diskuzi.

A co mám na takové soudy asi napsat? mám rád Ježíše i Ghandhiho, nevím proč bych nemohl mít podobný postoj, také bych mohl napsat, že mne nemůže urazit člověk, který tvrdí, že může běžně komunikovat s mimozemšťany, který popisuje jejich lodě, fyziku má lépe srovnanou než Hawking a Enstein dohromady, vždyť vy ani nevidíte lidi, jak strašně jste někteří směšní, hloupí, naivní a na to pyšní, ale nechtěl jsem to na ní vytáhnout, přesto, že mne křivě a nespravedlivě obvinila, jen se vysmívejte, co tady vůbec dělám, jako labilní jsem určitě, kdybych nebyl, tak bych se z některými z vás vůbec nebavil.....

Jestli hrajeme šarády, tak teď je to Ježíš, správně? :)

Posluš si svým soudem, nastavuji ti rovnou i druhou tvář a jestli chceš podám ti i kamení, aby jsi si mohla hodit!

já jsem, ale nikde nenapsal, že chci sabotovat svůj život, to přeci souvisí i z veganstvím a nenásilím, kdybych ubližoval sám sobě, bylo by to stejně nespravedlivé jako bych ubližoval komukoli jinému, na všechny stejný metr,žiju moc rád a jsem za život moc vděčný, přeju proto všem štěstí, to že jsem smutný z principů světa není má chyba, jen má oprávněná reakce, které zdaleka nelituji, má dost síly, abych mohl reagovat na svět z otevřenýma očima, nemám potřebu vyhýbat se ranám a prožít utrpení, stejně jako jsem schopný velmi se radovat ze života, vždyť to tady stále hlásáte, nazýváte to dualitou, můj osobní život, ale nemá souviset se zlem, které se děje, proti zlu by se člověk měl přeci postavit, i kdyby to znamenalo, že se musí vzdát svého určitého pohodlí, ale mne opravdu osobně v životě nic nechybí, jsem zdravý, bohatý, se svým životem spokojený, nic víc než mám nepotřebuji.....přesto se snažím ukázat lidem pravdu o naší přirozenosti a podstatě a upozornit na to, že můžeme být milosrdní a že to praktické vůbec nic nestojí.

když tu čtu Jaroslavovi komentáře, napadá mne pouze jedno.Jaroslave Vy jste herec. Takhle se totiž může projevovat jedině nervově labilní jedinec, nebo herec. Tak si vyberte.

Jaroslave ty věci ale jsou. Stali se. Jakékoliv odmítání, pláč ani nic jiného je nezmění. Je dobré si vzít poučení, ale proč by mi měli zkazit zbytek života? Vy si vážně myslíte že tím, že se budete trápit, tak se něco změní? Opravdu si myslíte, že to s tím má něco společného?

Jediné co vaše utrpení změní je váš život. Ale to je samozřejmě vaše volba.

Ode mne je to už skutečně poslední příspěvek na toto téma, nevidím už nic dalšího co bych vám ještě neřekl a již se jen opakuji. Se svým životem si nakládáte sám a je jen na vás, zda ho prožijete šťastně a v radosti nebo nikoli. Pokud je vaše volba prožít ho v utrpení, doufám, že vám to bude přínosné.
Není špatně ať se rozhodnete tak či tak. Obojí bude k něčemu dobré.

bezkompromisností - blbne mi ta klávesnice

Nesouhlasím, naopak jsou věci, které mi svědomí nikdy nedovolí přijmout a jsem za to neskonale vděčný, nedokážu si ani představit, žít bez tohoto vyššího principu bytí....znáte to z hlediska vyššího mravního principu - němá barikáda, Drda..
Tím, ale nechci tvrdit, že jsem bez viny, někdy se člověk proviní aniž by chtěl, tomu se nikdo z nás neubrání, nikdo nejsme svatí, jsou, ale věci zásadní a v těch mi velí svědomí a k těm svůj postoj změním jedině ještě větší bezkromisností. Nikdy né nasazením brýlí ať černých,abych nic neviděl nebo růžových, abych vše přijal....jednou provždy, chci, aby si bylo slyšet mé razantní a zásadní NE...

Jaroslave když něco přijmete, tak to znamená že jste s tím smířený. A to vy zatím nejste.

nejsem pro boha na žádné dvojce, 1.výsměch - to je to že to většina zlehčuje, 2. odpor - to je to co zde většina předkládá když jim vysvětluji veganství jako správnou cestu i ty,ale ty aspoň tím, že jsi vegetarián s tím něco děláš 3. přijetí -vidění skutečné reality, správné posouzení situace a zachování se podle vlastního svědomí....tak bych si ty body vysvětloval já, nechme už to prosím, nepochopil jsi jednu strašně důležitou věc, nejde zde vůbec o mě, přijímám vše a chci žít v pravdě, tudíž jak v dobrém tak zlém, měj se hezky, hodně štěstí....

Jaroslave Earthlings jsem viděl. Ano, je smutné že tolik lidí neprojevuje empatii. Musí se ještě mnoho naučit. Do té doby bude na zemi utrpení. A to je dobře. Jinak se totiž zřejmě soucitu naučit nedá. Jsem smířený že to tak je a příjímám to. Vzpomeňte si na začátek filmu. Pravda má tři stádia. Vy jste na dvojce - odpor

To co jsem viděl byli lidé, kteří krutě zacházeíi se zvířaty bez ohledu na jejich pocity. ovšem ne každé domací zvíře se narodí v podmínkách prezentovaných ve videu. ne každé zvíře co lidé doma jedí zemře na jatkách. Ne každý cvičitel zachází se zvířaty tak jak bylo vidět.
Tím to nijak neobhajuji, jen vás na to upozorňuji. Je jasné, že s většinou chovných zvířat je zacházeno skutečně tvrdě.
Soucítím s těmi zvířaty a když budu cítit, že mám něco udělat, tak to udělám.

Stejně jako umírají zvířata, trpí a umírá na světě spousta lidí. S kolika dětmi je nelidsky zacházeno, kolik lidí umírá na nemoci a hladem.
To co si uvědomuji je to, že se mají něco naučit a něco pochopit. Proto si měli prožít tuto zkušenost. Soucitím s nimi a přeji jim, aby více takových zkušeností nepotřebovali.
Znovu vám opakuji. Nejsem zodpovědný za nikoho jiného. Soucitím, mohu jim poslat energii a tím jim pomoci na cestě. Ale nejsem zodpovědný za činy nikoho jiného.

Ani vy nejste. Přesto ale trpíte a trápíte se. To proto, že to zasahuje nějaké místo ve vás, které nemáte zpracované. Zřejmě tam máte nějakou nezpracovanou vinu, či naopak příkoří, které se vám stalo. Téměř vždy se pak v terapii najde obojí.

Nesnažím se vám vsugerovat radost, to jste mne špatně pochopil. K radosti se dostanete, když se zbavíte ostatních emocí. Radost-blaženost je přirozený stav naší duše. A jsme to jen my, kdo nám cestu k cítění vlastní podstaty blokuje.

A jak odblokovat to, aby zbytečně netpěla zvířata?, to co prezentujete je sugesce a demagogie, mnohem lepší je i ateistický pohled, neboť ten je alespoň spravedlivý a přítomný..ale neútočím, byl bych velice rád, kdyby jste se pořádně podíval na film...

ty odkazy nějak blbnou, zde ještě jednou ten správný:

http://video.google.com/videoplay?docid=2252588966161406164#

podívej se pořádně na toto:
http://media.bloguje.cz/480321-pozemstane.php

jak by mé srdce neplakalo, ale co mne zaráží je to, že vůbec existuje srdcé, které nad tímto nepláče, ukončeme už diskuzi, která už je na mrtvém bodě, cítíme vše odlišně...

Jaroslave píšete že si nemáte co odpouštět, přesto ale stále trpíte a vaše srdce pláče. To si ale způsobujete vy sám, je to jen vaše reakce, uvědomujete si to?

Čemu Jung říkal archetypy, tomu v regresní terapii říkáme minulé životy. Nerozumím příliš kolektivní karmě, ale ze zkušenosti vím, že se něco takového také uplatňuje.
Karmu ale chápe mnoho lidí různě. Pro mnoho lidí je to cosi na způsob oko-za-oko, ale to není zkušenost kterou mám s karmou já. Je to jen přirozené plynutí energie, které vynáší do popředí bloky, které v sobě máme. Stejně jako potok obtéká kámen, tak energie obtéká a zviditelňuje onen blok v nás. V našem životě, v reálném světě, se to pak manifestuje různými nešťastnými náhodami, nemocemi, apd. zezačátku to bývá slaboučké pošťouchnutí, ale postupně zesiluje. Tak dlouho, dokud ho neodstraníme. Ale když to uděláme, tak je po všem. Nejde o žádnou formu trestu, je to prostě jen upozornění na to, co si neseme v sobě. Nejhůře se často trestáme my sami. Často v domnění, že to bůh od nás očekává.

Jimž, né jenž - pardon

Vy myslíte odpustit já sám sobě.....pardon.....z ničeho se neobviňuji, vím co jsem v životě udělal a jestli mi má někdo odpustit, jsou to ti jenž jsem ublížil, stejně jako já odpouštím všem, kteří mi ublížili. Tím, že chráním zvířata si přeci nijak neubližuji, ale nebyl bych si jistý, že ten kdo zasévá bolest a smrt, i když nevědomě, nesklidí to co zasel, nechtěl jsem psát i tyto možné důsledky, protože chci, aby vám bylo líto zvířat, ale třeba Jung měl velmi zajímavý pohled na lidské kolektivní podvědomí a ni to, co si samo dokáže vytvořit, taková první vlaštovka kvantové mechaniky a pozdní vlaštovka karmického zákonu, berte to prosím filozoficky ,metaforicky, s nadhledem i zcela vážně.

Není nic co bych vám měl odpouštět, jednáte podle svého nejčistšího svědomí a přesvědčení, přesto, že mám odlišný názor na život, na svět, i na to co to je zodpovědnost, máte jako můj oponent mou úctu.

Jaroslave pro vás má svět jen dvě stránky. buď jste pasivní, nešťastný a trpíte světem okolo sebe, nebo jste pasivní a vše vám je jedno, respektive užíváte si mamonu. Potom chápu, proč jste si vybral svou cestu utrpení.

Víte, až si uvědomíte že svět není černobílý, tak budete moci vidět i jeho barvy. Přestanete s životem bojovat.

Možná jsem žil v hitlerovském německu, ale spíše cítím že ne. A i kdyby, minulost nic neznamená, když se s ní smíříte, pochopíte a odpustíte si. Co myslíte, není už čas si odpustit?

To jsou všechno jen slova, důležitější jsou činy, viník je i ten kdo je lhostejný, schválně slepý atd, podle vás jsou všichni nevinní a svět je v pořádku, podle mne je to prakticky obráceně - svět není v pořádku, protože jsem všichni vinni, jedni více, druzí méně, připadáte mi jako psycholog za Hitlerovského Německa - důležité je se odpoutat od našich psychických strastí, koncetrační tábory? na ty nemyslete...myslete pozitivně.....život a svět je bohužel boj a je důležité za něj bojovat, ano člověk si může zvolit pohodlnou a pasivní cestu a užívat si, ale za jakou cenu? Prostě se neshodneme, nedá se nic dělat.

Mnoho mých klientů to tak z počátku cítí. Spravedlivě trpí. Tím vás s nimi nechci rozhodně srovnávat, oni se s tím totiž konečně rozhodli něco udělat :)

Jaroslave nejsou různé pohledy na život, ale jen způsoby, jak ten život prožijeme. Hledáte inspiraci v Kristu? Ten přeci také nespravedlivě trpěl. A vše odpouštěl. Všichni jsme synové Boží. ale je na nás, zda se rozhodneme život prožít v utrpení, nebo v opravdové radosti.
Myslíte že Bůh se skrývá v utrpení? :)

Raději budu spravedlivě trpět než se nespravedlivě radovat.

A jsme zase tam kde jsme byli, člověk s otevřenýma očima, nešťastný z toho kolik je na světě zbytečného utrpení a upozorňující na to všechny, protože téměř všichni jsou tim vini versus člověk ukazující klid v duši a psychickou vyrovnanost a zapomínajíc přes své růžové brýle,že se věci dají měnit, né pouze slepě přijímat, už ne....nechme to už být, já nelituji ničeho ze svých postojů, jen toho když urážím člověka, jinak si za vším stojím....nechme to už prosím....prostě dva odlišné pohledy na život...

Zkusím to otázkou. Kde můžete být skutečnější - reálnější než tam, kde se nemusíte nijak kontrolovat?

jestliže v "reálu", jak píšete, se takto nechováte, proč právě tady, kde se můžete naplno vyjevit, kde nejsou téměř žádné mantinely a máte zde svou anonymitu.

Nechci vás z ničeho vinit, to vůbec není důvod, proč na to poukazuji. Jen se nad tím zkuste zamyslet.

Píšete že vaše srdce pláče. Cítíte že to je dobře? Že to tak má být? Je to z vás cítit, i když píšete že ne. Jsou to vnitřní zranění která cítíte.

neútočím na lidi v reálu - doplňuji

Uměním se živím, použiji ho, ale jako své nejniternější vyjádření, né jako věc k odreágování, mám štěstí, že nemusím v tomto dělat kompromis, také díky tomu, že ho i vyučuji, tudíž se odreaguji u svých studentů, samozřejmě často přihodím poznámku o veganství.....teď to myslím vážně a zároveň s humorem, jsem rád, že se zde mohu anonymě vyjádřit což neznamená, že měním postoje, ale to, že na lidi opravdu neútočím.

na mne nikdo nevidí, že mé srdce pláče, jsem agresivní jen tady, je to jako filozofický souboj, psal jsem, že mé krédo je úsměv na každého koho potkám, upřímný a bez výjimky, nech mne prosím se vyjádřit, emoce, neemoce, nikdy bych ti neublížil více, než rýpavým slovem, kdyby si přede mnou porážel prase, jenom bych byl smutný, nejsem agresivní v životě, miluji Ghandhiho, ale neústupný v postojích - což se jeví agresivně, víš kdyby mi dokázalo být jedno co zlé se druhým děje, nikdy by jsi o mne nezavadil....ale samozřejmě, také ti děkuji za tvé reakce.

Jaroslave mne vaše názory nezvedají ze židle, to vás. Je dobré si to uvědomit.

Kdybyste místo epigramů na lidskou blbost, zkusil vyloudit na tváři ten úsměv a srovnal si postoj, pak byste možná nebyl tak moc naplněn hněvem a křečí, kterou z vás je cítít. Vím že je těžké s tím bojovat. I když to zatlačíte do pozadí, protože vy si přeci uvědomujete, že to je špatné, tak vás to stejně nakonec přemůže.
Je to proto, že se to snažíte potlačit. myslíte si že to je špatné. Ale potlačovat agresi nemá smysl. Spíše ji vyjádřete, uvědomte si že ji v sobě máte a zkuste ji pozorovat, jako divák. pak nad vámi postupně ztratí moc.
Agresivita je velmi silná energie, mužský princip, můžete ji vyjadřovat tisíci různými způsoby. Je to tvůrčí energie.
Malujte, kreslete, zpívejte, vyrábějte.

Já sám mám agresivitu dost ušlápnutou a vím moc dobře, že ji potřebuji rozvíjet. Nikoli všem zlobou a násilím, ale tím tvůrčím způsobem.

Díky za váš názor, Jaroslave.

Myslím si své a jsem přesvědčený o své pravdě, neprotiřečím si a právě jsem došel k závěru, že je čas skončit s urážkami, takže přesto, že mne svými postoji doslova zvedáš ze židle, více komentovat nebudu, přeju ti vše dobré a žádám tě, aby jsi se stejně jako já vzdal dalších vzplanutí nepřátelství, už toho bylo opravdu dost.

Myslíš si o mne, že jsem hloupý? V intelektu, ve vzdělání, ve filozofii, v umění, ve vědě, v humanismu, v historii, ve všech dysciplínách bych s tebou klidně změřil síly, měřil bych se s tebou tak jak to bylo zvykem třeba v 19. století, třeba Puškin si také nenechal nic líbit, ale vždy šlo o čestný boj, ať to tedy zní arogantně, když to jinak nejde - ty nerozumíš mým slovům ani myšlenkám, protože na to nemáš vzdělání ani intelekt, to co zde nyní píšu je ode mě hnusné a přiznávám to, také to svědčí o mé namyšlenosti a aroganci - což jistě nejsou hezké vlastnosti, přesto všechno je to, ale pravda, chybí ti široký obzor, filozofické myšlení a logické dedukce, promiň mi prosím tuto kritiku, nejsem na ní hrdý, nerad snižuji člověka a ani to jako snížení nemyslím, ale ty zde hlásáš světlo v duši tak to ber jako čestný souboj, přeji ti štěstí.

pro hlupáka každý hloupý, že? :)

To je život na tom světě, že by člověk utek, pán si chodí s úsměvem a druhý je zmetek, svět je přeci krásné místo,to by jeden neřek,pro každého štěstí, pro nikoho defekt, proč bychom se netěšili, když nám pán bůh zdraví dal a co je nám do toho, co se děje o dům dál, ten náš úsměv, ten náš život, učiněný zázrak, to že někdo ztrácí ho to je přeci základ, tak to prostě chodí, tak proč se přestat smát, vždyť když budem skvělí, každý nás má rád.

Nebylo to myšleno ve zlém. Určitě nechoďte s davem a projevte svůj názor.

opravdu nemám potřebu se vyčleňovat ze společnosti, jen neumím jít tupě s nemyslícím davem, asi tak :)

Ten úsměv vydolujte zevnitř, jakoby z břicha. není to žádná křeč, je to o uvolnění a přirozeném postoji, který ale většina lidí nemá.

Postoj člověka je právě ten základ, který ho drží.. není to žádná fasáda, grushy

orime jestliže máte potřebu se vyčleňovat ze společnosti, společnost vám k tomu ráda pomůže. jinými slovy, obě´t si vždy nějakého viníka najde

a milá Orime! Je fantastické, že reagujete a hlavně, že se nebojíte projevit svůj názor. A navíc, když jsem to napsal tak, abych "nahrál někomu na smeč". Očekával jsem takové reakce (a přiznám upřímně, že jsem čekal daleko horší a tvrdší reakce). Prosím, berte toto jako určitou poklonu před Vámi a to za ochotu nebojácně se projevit. Přiznám, že se chichoním nad tím, jak je život krásný a jaké situace život nastavuje. A když tomu ještě člověk malinko napomůže, tak je sranda okamžitě (i když se to na první pohled nemusí takto jevit). Přeji hezký den. Zbyněk P.

takhle nějak jsem to chtěla napsat, ale nechtěla jsem být za toho škarohlída, za kterého už tady stejně jsem, navíc ještě za fanatika a Jehovistu :D

ale přijde mi to trochu obrácené naruby. Rovná záda a úsměv mají přinést duševní pocit blaha? Ano, lepší však je když naopak to co je v člověku se navenek projevuje právě třeba tím úsměvem a zbytečně neshrbeným hřbetem. Stejně jako dům drží zdivo a základy, a ne líbivá fasáda. Proč to píšu? Protože dokud takový člověk není uvnitř, jeho vzhled bude stejně nepřesvědčivý. Nu, milý ZbyňkuP, pokud máte pocit že jsem ten úzkoprsý škarohlíd a je třeba mi za tohle vyčinit, jen do mně :-)

s úsměvem jde všechno opravdu lépe. Článek se mi líbí, je vidět, že autor chápe život a jeho atributy. Přeji hodně zdaru v dalším počínání.

a přitom pravdivé - zcela s tím souhlasím! Jak jednoduché a přitom geniální. Jenom se bojím, že toto neunese nějaký "úzkoprsý škarohlíd" a bude míti to snahu pošpinit. Přeji hezký den. Zbyněk P.