Články

Koho by to zajímalo a má čas si přečíst tohle svědectví, tak nebude litovat. V shrnutí se to dá říct asi takhle: Dr. Collett se 7 let modlil, aby mu Bůh ukázal svoji slávu v nebi, což se nakonec i stalo. Nebe je 80x větší planeta než naše Země a je od nás tak daleko, že i kdyby se tam vydala nějaká raketa a letěla třeba miliony let, tak by tam stejně nedoletěla. Tohle svědectví sem přečetl jedním dechem. Dnes už Dr.Collett nežije, zemřel v roce 1998.

Koho by to zajímalo a má čas si přečíst tohle svědectví, tak nebude litovat. V shrnutí se to dá říct asi takhle: Dr. Collett se 7 let modlil, aby mu Bůh ukázal svoji slávu v nebi, což se nakonec i stalo. Nebe je 80x větší planeta než naše Země a je od nás tak daleko, že i kdyby se tam vydala nějaká raketa a letěla třeba miliony let, tak by tam stejně nedoletěla. Tohle svědectví sem přečetl jedním dechem. Dnes už Dr.Collett nežije, zemřel v roce 1998.

ale prosím vás vše jen znovu oběvujeme.-) vzdyt se to dočtete v každé vic jak dvatisíce let staré literature.kazdá kultura si toho byla vědoma.jen ta naše blbá technická na to se svejma strojema a meřeníma musí dojít tak pomalu ...tahle situace je usměvná:-)

Naše vědomí po smrti fyzického těla nezaniká, ani naše psychika, ta se pomalu dále rozkládá do jemnější energie ducha. Záleží na tom, co si uvědomujeme v našich životech, jak se dalece poznáváme, naše postoje, sklony, bloky, vlastně celé myšlení. Kdo žije na povrchu a nevšímá si svého ducha tak po smrti bude mátoha, která vnímá vše polovičatě. Proto je lepší v životě pěstovat nejen tělo ale i ducha abychom byli vyrovnaní i nadále po odchodu z našeho těla.Říká se, Brahma nadechl povstaly světy, vydechl, zanikly světy, tak je to i s člověkem. Je to věčný koloběh života, kde není smrti ale věčného se přepodstatňování se, které je spojeno se strachem ze zániku. Pokud se dokáži očistit od strachu, procházíme životem lépe i po smrti našeho fyzického těla.

Svět se dělí na hmotný a nehmotný svět, tato teorie je prostě vědecky potvrzena ..ať si to myslíme nebo ne. Prostě tak to je. Pokud vezmu v potaz "naše ego - já", jedná se o nehmotný jev - náš rozum.Pokud teda,když zemřeme zanikneme,zanikne i naše vědomí ? S nehmotnými prvky se setkáváme denně,ať je to vzduch, plyn atd. ...Když se voda může proměnit z ledu v páru a v mlhu a energie se transformuje, tak proč ne i lidi.Je potřeba se nad tím to zamyslet a pochopit přírodní zákony.

Mysl není naše duše. Mysl je shluk jednotlivých myšlenek. Duše je spojení rozumu a citu v jednotě.

Mysl neboli naše "duše" je důsledek evolučního vývoje mozku je pravda,že někteří živočichové mají větší obsah mozku než lidé, ale většina z nich nemá dostatečné předpoklady... například:lidoopi jejich druh se vyvíjel společně s lidským ale protože už od začátku k tomu nebyli přizpůsobováni tak se nakonec stali tzv. slepou větví vývoje člověka (je možné,že kdyby se vyvíjeli dál dostali by se na lidskou úroveň) ale lidská větev byla vždy víc přizpůsobivá to je hlavní předpoklad k přežití a hlavně k dalšímu vývoji... z toho všeho plyne,že když umře mozek,umře i duše... (a kdyby ne tak se to všichni nakonec dozvíme ;)

Jelikož se zabývám sebepoznáním mohu něco málo o druhé straně povědět. Žijeme ve světě, kde na jedné straně je život a na druhé smrt což tvoří jednu jsoucnost našeho světa. Náš život, který je v nás se postupně vyvíjí poznáním.Skrze duchovní srdce můžeme poznávat i život na druhé straně. Představte si, že jste prázdná a něco vás táhne do středu, do duchovního srdce, které je umístěno uprostřed prsou, z tohoto místa můžete potom cestovat do astrálu tj. do kosmu vnás . Astrál je místo, kde je nespočet světů a každá bytost přijde právě tam kam patří energeticky. Je to svět jako každý jiný jen energie je jemnější, to znamená ,jemnější těla i jiná hmota.Je to takový koloběh od nejjemnějších těl až po nejhrubší, záleží jen na vašem vývoji a poznání.Viděla jsem několik světů na druhé straně, jsou o něco zářivější a některé zase temnější.V těchto světech jsou různé bytosti od mátoh až po světce.Některé energie, které jsou dost silné se sem prolínajíí z druhé stranynapř. různá vidění UFO, nebo duch, který na chvíli se octne v našem světě.Setkání s bytostma z druhé strany je vždy nebezpečné a komplikované.Neradila bych nikomu aby se násílím snažil poznat druhou stranu, jelikož v něm mohou být personifikované síly a ty by ho zničily. Poznání druhé strany musí být vyrovnané tělo i duch současně jinak hrozí jakékoliv duševní onemocnění. Svět na druhé straně vám neuteče ale mohl by vám jeho poznáváním utéci život současný, kde se má vyvíjet intuice s rozumem současně v jednotě s láskou.Přeji hodně zdaru v dalším poznávání.

připomenu teorii "sdíleného" prostoru, kdy jeden jediný nějaký existující prostor "okupují" střídavě různé světy; je to podobné principu funkce počítače, kdy stejný paměťový prostor může sdílet víc virtuálních procesů. Každý z těch světů si v daném prostoru "odbyde" svůj jeden elementární okamžik a odsune se do neexistence, kde čeká (aniž si to uvědomuje) než se v prostoru vystřídají další světy. A tak to jde dokola. Obyvatelé všech světů mají samosebou vjem kontinuálního toku času, protože nemají jak zjistit kolik času "vnějšího" uběhne mezi dvěma elementárními okamžiky jejich existence. No a z mnoha důvodů ona "výměna" vůbec nemusí probíhat bezchybně (a podle té teorie ani bezchybně neprobíhá) a tak dochází k prolínání realit s nejrůznějšími, povětšinou velmi těžko vysvětlitelnými důsledky, které označujeme jako zjevení, duchy, ufo atd. atd. V těchto jiných světech pak mohou ležet různá pekla, nebe, agharty, avalony a podobně... které mohli díky oněm chybám ve sdílení někteří lidé navštívit a shodou náhod se třeba i zase vrátit aby o tom podali svěděctví kvůli kterému byli dříve upalováni a dnes zavíráni do blázinců :-) No, nerete to moc vážně, je to jen úsměvná teorie.