Články

Ahojík je to krásný výtažek z knihi čtyři dohody od Ruize, a musím říci, že to není zas tak zlé když se v tom člověk najde, je to cesta jak se změnit a tolik se netrápit tím strachem pač strach dokáže opravdu zlé věci... já třeba díky strachu přišla málem o přítele... bát se je to nejhorší co člověk opravdu může... jojo přečtěte si tu knihu a uvidíte jestli Vám to změní život, však upozornuju ne každý tu knihu pochopí... :o) měj te se prímově a lásky plně a život bude mnohem hezčí protože s úsměvem jde všechno lépe :o)

krista. teraz po precitani tohoto je mi strasne :-| Pretoze ja som sa v tom uplne nasla :-| Cely zivot som bola pre vsetkych nikto, pre decka zo skoly akurat niekto z koho sa mohli vysmievat. Mala by som ich za to nezanasat? To ja neviem. Konecny dosledok je vsak ten,ze po tom, ako mi vsetci (dokonca aj moj vlastny otec) stale vraveli aka som nanichodna a neschopna som zacala nenavidiet sama seba. Lenze mam v mysli zmatok... A tak neviem, ktoru zo svojich tvari to vlastne nenavidim... Ze by vsetky? Alebo len tie ktore ukazujem ludom? Alebo len MNA? Je strasny pocit nemat nikoho, koho mozete mat radi.... dokonca ani seba. Detske zvasty. Blaa blaa. Mam 15. Tymto tempom sa do tridsiatky scvoknem....

i zléé je člověku k nečemu dobré.nuze zrovna ve skole sem toto prisloví nikdy neaplikoval:-) typuju te na vysokoškoláka zbynku:-) píšeš dost elegantně a umíš si uvědomit pozitivum kazdého predmětu bez toho se clovek na vysku asi ani nedostane:-D

Jsem ze stejné kasty "ovlivňovaných" jako ty; takže jsme na stejné straně barikády - jak jsi uvedl. Neovlivňované dítě, je vskutku hrůzná věc - vezmi si např. "výrostky" našich politických aj. vůdců, co jsou to za namyšlená "paka" a sobce. I za nás na střední i vysoké škole byly předměty, které, jak uvádíš, kdyby nebyly, bylo by fajn. Byly to předměty, které vskutku lhaly obsahem i svým názvem, propadovaly KSČ a jeho rudý terorismus (např.:občanské právo, občanská nauka, aj.). Nicméně, i to jsme přečkali a vidíš, všichni žijeme, neubylo nás na těle, ba naopak. Jsme tvrdšími a odolnějšími. Jsem toho názoru, že možná nebýt oněch vědomých lží, které přímo "mlátily" do očí, by našinec nebyl schopen jakékoliv lži rozpoznat a lokalizovat je. A to, že jsme byli nuceni se to učit, tak tím jsme si vypracovávali schopnost je rozpoznávat (ovšem za předpokladu, že jsi jim nezačal věřit. Jestliže ano, potom se pro tebe tyto lži staly pravdou.). Buďme rádi, že mámo možnost takové a jiné lži rozpoznat, vnímat je a mít na ně připravenou určitou obranu, neboť ne všichni jsou toho schopni. Přeji hezký večer. Zbyněk P.

jenze ja sem ten ovlivnovaný ! takze budu vzdy stat na druhé strane barikady nezli ty:-P:-D predpokladam vsak ze jednou mi to opravdu k necemu bude .vím také ze to pochopím az budu starší. musím vsak uznat ze v nekterých predmetech kdybych nebyl nic se nestane.lidé by uz od pocátku meli být vedeni cestou pro kterou se narodili.cestou jim prirozenou protoze tak dosahnou mnohem víc . a pak také vzestávají problémy pokud je ucitel blbejsí nezli zak:_D respektive pokud ucí lzi. napriklad do ekologie se vubec neucím a kdyz sem vyvolán prednesu opravdové priciny globalní otelovaní. nasledne jsi du sednout s koulí :-Dnekterým vecem uz ted neverím a neuznavam je!

Vážení, můžete míti v něčem pravdu, ale jak tak vídím, tak je zapotřebí, trochu poopravit vaše úvahy. 1.) neovlivňovat děti - jestli dobře čtu různé zprávy ze zahraničí i dobře se dívám na své okolí, mohu vám sdělit, že při neovlivňování dětí (jak jste to mysleli) dochází k tomu, že takovéto děti jsou daleko sobečtější než-li jiné, a řeší případné životní nesrovnalosti vždy egoistickým násilím. A pokud mne paměť neplete, tak i na takovéto situace existuje krásné pořekadlo:"Když chceš s vlky býti, musíš s nimi výti!" To znamená, že je potřeba, aby, když chce pobývat na tomto světě i s ostatními lidmi, aby dodržoval určitá pravidla, i když se mu nelíbí. Biflování : i s tím bych rád s vámi souhlasil, ale není to možné. Jen taková skromná otázka:" A co by jste se potom vlastně chtěl učit ve škole? To, že vás někdo ve škole nutí k něčemu, co je pro vás (z jakéhokoliv důvodu) nezáživné, neznamená ještě, že vám to není k ptospěchu!!! Vezměte to tak, že vám pomáhají procvičovat vaši pamět, pomáhají vám přemýšlet, vytvářet svůj názor, a také, berme to upřímně, něco vás také naučí! Nebo by jste chtěl žít ve světě, neznaje ani číst a ani psát, vydával by jste jen neartikulované skřeky, atd...? Tak toto by jste chtěl? Nevěřte tomu, že když by jste neuměl číst, psát, přemýšlet, tak že by vám do vaši hlavy někdo dostával nejmodernější poznatky z vědy a techniky, z duchovna, atd.... Takovou představu, pokud možno, vyžeňte z hlavy, neboť je to opět jedna z variant našich "milovaných" pasivit. A čím více pasívní a nechopný, tím lépe vás potom "vůdcové" mohou ovlivňovat a stavět někam, kde oni chtějí, ale vy ne!!!! Přeji hezký den. Zbyněk P.

Zcela souhlasím s celým článkem, a jistě hodně čtenářů osloví svou srozumitelnou formou. Přesto si dovolím na pár předložených myšlenek reagovat. Zcela souhlasím s tím, že jsme mistři, neb že máme schopnosti tvořit a řídit svůj život!! Ano, máme předpoklady k tvoření určité hierarchie (postavení a rolí u lidí, se kterými jsme v kontaktu, či o nich slyšíme, nebo čteme o jejich myšlenkách) a také to činíme. Vše srovnáváme se sebou samým. Nebo-li sebe a své představy považujeme za určitou kvalitu (standard), ke které vše ostatní přirovnáváme a následně zařazujeme do určitého systému hierarchie. A dle toho, zda-li ten dotyčný, ona informace, či ta věc je zařazena nad či pod (nebo je rovna naší úrovně), tak dle toho se k danému chováme.Ať již tím, že se vlísáváme, nebo odsekáváme. Existuje krásné české pořekadlo :"Máš to, co jsi chtěl(-a) a co si zasloužíš." Ano, my všichni jsme originály. A nikdo, i kdyby se snažil sebevíc, aby nás napodobil, přec bude prožívat život zcela odlišně, než-li bude kráčet náš život. O to více se bude (ten kopírající nás) bude muset snažit překonávat nové a nové překážky a vydávat stále více energie na to, aby byl námi. A stejně nebude. Proto říkám:"Buďme stále originály a nesnažme se někomu přiblížit!" U problému s dítětem souhlasím s tím, že ten (problém) zmizí, ale na úkor druhého člověka. O tom, že lidé hrají divadlo a to nejen navenek, ale i vnitřně, není pochyb. Dalo by se to rozšířit ještě i o to, že si lidé hrají na doktory, na školníky, policajty, učitele, soudce,atd..., tedy na všechny druhy lidských činností. Neboť i toto ma svůj původ v tom, co je v článku uvedeno, tedy v našich dovednostech si na něco hrát. A dle toho, co nám v nitru je nejbližší (např.: jaké povahové rysy máme a co nás přitahuje nejvíce), tak podle toho vytváříme role a masky. Rány a emoční jed ? Jediná pomoc proti těmto ranám s jedem jest to, že člověk přestane býti osobním (nebo-li nebude třeba vztahovačným, nebude vše srovnávat se sebou sama,aj.), tedy odosobní se ! Nebo-li zůstane sám sebou, tedy středem všeho dění a konání, ale nebude na těchto činnostech v závislosti na nich, nebude je vnímat jen jako ON sám, nebude rozlišovat co je dobré a co již není, nebude se nechávat jimi ovlivňovat a vydírat, či těžit z nich, atd....). Rovněž souhlasím i s tím, že celý lidský život se nám snaží vehementně vsugerovat (ať již podobrém, či vyhrožováním, či strachem), že vše co vnímáme, dostáváme, či musíme dávat, je zcela normální a běžnou záležitostí, kterou konají všichni po pokolení. A běda, zda-li se jen v něčem málo odlišuji. Pak musím počítat s tím, že budu eliminován či odstraněn jakoukoli formou. Vždy tedy záleží na tom, jak pevní jsme ve svém názoru, přesvědčení či poznatku o soběsamém v oblasti duchovní. Neboť, povolíme-li, pak se dostanou všechny možné tresty a zákonitosti. A to jenom proto, aby toto naše vybojované "místo" (které se zdráhá, či zdráhalo přijmouti povšechnu obvyklou obecnost), bylo "násilím" naplněno tou obecností, a ten dotyčný(-á) se stala "konečně" stádním, nebo-li aby se vrátil do davového stáda. Přirovnal bych to k blesku a hřmotu. K udeří blesk, vzniká místo, které je prosto "všeho". Ale jelikož je toto místo osamocené, proto se právě na toto "odlišné" místo hrne masa vzduchu i s burácením. Toto berte, prosím, jako příměr. Přeji hezký den. Zbyněk P.

muzes to navrhnout profesorum s X lety studijíí.zaved to do nové skolské reformy! uprímne byl bych ti nescetne vdecný. dnesní skola probíha asi tak: mysli si co chces ale to co ja chci budes umet a bude to jediná pravda.na tvoje spekuleca a fantazie není nikdo zvedaví. az dokazes to co ja pak si muzeme tykat!

jo, je to úplně úžasnej článek. Akorád mě tak napadlo co dělat aby se lidstvo změnilo ? Já teda myslím že i kdyby si to všichni do jednoho uvědomili, stejně by se nesnažili to zlepšit, protože by si mysleli že si to nikdo jiný už neuvědomuje. Já teda nevím, ale myslím že jediná možnost je nějak rapidně neovlivňovat děti. Co myslíte ?

uvedená veta je také platná! at chces ci nikoliv prvotní je myslenka.u tebe konkrétně ze chces byt porád lepsím a lepsím.tím si vytvoříš imaginarní svet, který se snažiš stotožnit s realitou.ta slova nesou mnoho moudrosti zajimalo by me skama to autor okopčil:-D

"...Celý život se učíte být tím, co si myslíte, že jste, a dě­láte to tak dobře, že si to nakonec dokonale osvojíte..." Ja sa učím byť stále iným, iným po celý život, pokiaľ možno stále lepším. Nesznažím sa byť tým, čo si myslím teraz o sebe že som. To nikdy :D. Stále chcem byť lepší... Dokonalosť je všade vo vesmíre. Ak padne jablko zo stromu a roztrieska sa na kameni, je to dokonalí pád svojho druhu. Ak kôň preskočí prekážku, bude to dokonalý skok, čo sa týka vzťahov síl pri tej udalosti. Aj človek sa vždy bude správať dokonale, dokonale vtom, ako mu to jeho osobnosť dovolí. Myšlienky v článku sú zaujímavé, ja ale rozmýšľam nad týmto problémom troška zložitejšie.

Velmi hezky napsaný článek ze života.

cele clanek potrvrzuji dle osobních skušeností :-)

dobry clanok