Články

myslim si ze kazdej z nas uz ma svuj nazor na to co je dobre a zle,co je stesti a nestesti a lide kteri maji vlastni nazor jak znamo uz se hure ovlivnuji takze nevim proc tady jeden druhemu vnucujete svuj nazor kdyz je to jako hazet hrach na zed.vsichni tady mluviti o lasce a blaaalla amone.ale skutek utek:-)

O mne vůbec nejde, neurážím se a už vůbec nikoho hrubě neurážím, jsem pouze hloupý, že reaguji, ať se každý do svého nitra tedy vydá sám, jestli má odvahu a mimochodem nehraji si na nějakého rozdavače lásky ani na nic jiného, jenom si myslím, že nejsem úplně slepý.

Občas si pročítám příspěvky a taky chci vyjádřit svůj názor. Jaroslave, někoho hrubě urazíš v jednom příspěvku a v následujícím tvrdíš, že rozdáváš lásku. Když někdo zkritizuje tebe, urazíš se, že ti nikdo nerozumí, že končíš, odcházíš apod... to vypovídá, že máš problém v komunikaci s lidmi a sám se sebou. Zkus na tom v novém roce zapracovat.

Neurážím ale nebudu mlčet k hloupostem, promin, omluvil jsem se i Věře, ale to je jedno, myslete si co chcete, jestli si o sobě někdo myslí, že je na duchovní úrovni, nemohu nereagovat, je to směšné a tady končím!

Jakym pravem posuzujes,kdo je a kdo neni duchovne vyspeli?Co to rika o tobe?Svuj nazor muzes vyjadrit i bez urazeni ostatnich.Prosazujes a ucis lasku a respekt ke zviratum,ale co takhle laska a respekt cloveka k cloveku?Jestli se k lidem ve svem okoli projevujes stejne jako v techto komentarich,musi pak byt opravdova radost te mit kolem sebe.Zkus byt trosku vic tolerantnejsi a pro zmenu byt sluncem a ne mrakem.

Myslím že trpíš naprostou absencí soucitu a hlásáš prostě naučené nepravdy, nechci ti ublížit a vím že kritika bolí, omlouvám se ti za svou upřímnost a přeji ti procitnutí. Nechci tím říct, že jsem na tom lépe než ty, ale já se tím nepreferuji a dokáži být soudný.

Věro ty jsi ale podle mne zdaleka duchovně nedospěla, podle mne jsi trochu jinde, promiň.

štěstí je něco co žádný z nás nedokáže ničím ovládat, přijde samo a samo zase odejde, je to pocit který je uložen někde v naší duši, pocit který nás ovládá když je nám dobře,,, to je štěstí!

Moc hezký článek a také velmi dobrý příklad, příběhu ze staré Indie. Vím, že štěstí opravdu je hluboko v našich srdcích. Je to božská vyváženost duchovního s hmotou. Pokud jsem štastná mohu štěstí rozdávat.Jaroslave, žít v pravdě je úplně něco jiného než píšeš, štěstí je právě správně vidět realitu , vidět ji srdcem to je těžké pochopit k tomu musí každá bytost vyspět.

nevěřím, že jsme rozmarem božské hry, ale na srdce věřím a štěstí? Stojím mám zavřené oči, saji teplo slunce,slyším zpěv ptáků a ovývá mne vítr, tak jemně jako by mne pohladil, cítím lásku.... a druhá strana mince štěstí je, aby se už nikdy nic špatného a zlého nikomu nestalo...

O hledani stesti. Na pocatku stvoril Buh vesmir a vsechny lidske bytosti v nem tak,ze kazda si byla vedoma sve spolecne podstaty s Bohem a take vesmirne lasky ve svem nitru.Prave v tom spocivalo tajemstvi zivota.Buh koneckoncu vsechny bytosti miloval,tak proc by jim nemel dat ten nejcenejsi dar,na jaky byl schopen prijit?Potom se Buh posadil a jal se sledovat hru zivota v jeji ruznorodosti a dramaticnosti.Jak se tak dival,uvedomil si,ze neco neni v poradku.Kdykoliv nektera z lidskych bytosti musela celit vyzve nebo prochazela strastiplnym udobim,pomyslela si:,,To je strasne,proc zrovna ja musim takhle trpet?Jsem prece spriznena s Bohem, a tak proste na chvilu opustim svou lidskou schranku a splynu s nim.,,A presne to udelala.Jeden po druhem se vsichni lide rozpomeli na svou bozskou podstatu a odmitli pokracovat ve hre zivota.Buh byl timto vyvojem znacne znepokojen.Podle neho bylo ucelem zivota lidskych bytosti ucit se a rust,nikoli zbabele vycouvat v okamziku,kdy se pred nimi objevi problem.A tak svolal nalehavou poradu bozskych bytosti.Po peclive uvaze,zacal jsem se rozhodl,ze pred lidmi ukryjeme tajemstvi zivota,tajemstvi stesti.Kdyz toto tajemstvi znaji,naprosto ztraceji zajem o pozemsky zivot.Jenze,kam to tajemstvi ukryjeme?otazala se jedna bozska bytost.Ukryjeme ji na vrchol te nejvyssi hory na svete,navrhl kdosi.Ne to by neslo,namitl Buh a zavrtel hlavou.Lidske bytosti jsou velmi vynalezave,jiste by prisly na zpusob,jak nahoru vysplhat a odhalit je.A co oceanskje dno?Tam se nikdy neodvazi,navrhla jina bytost.Ale ano odvazi,odporoval Buh.Uz to mam,ozvala se dalsi bytost.Ukryjeme ji do vesmiru,tam ji nikdy nenaleznou.Jenze oni si vymysli vesmirne lode a odleti tam,povzdechne si Buh.Vsechny navrhy jsou prozatim neprijatelne.My ale opravdu musime najit nejake misto,kam tajemstvi skutecneho stesti ukryjeme.Ja vim,kam bys je mohl schovat,ozval se tenky hlasek.Buh vzhledne a spatri malou andelskou bytost zenskeho pohlavi,ktere si predtim nevsiml.Ano moje mila,pobidl ji.Kam bychom podle tebe tajemstvi meli uschovat?Ukryj je hluboko do lidskeho srdce,tam je nikdy hledat nebudou.Buh se usmal.Vedel ze nalezl reseni.A take tak ucinil.A tak je tomu od te doby az do dneska.

je to hezké, že hledáte návod k individuálnímu štěstí, ale mne to přopadá jako vypláchnutí mozku. zaprvé bych se nedokázal tolik zabývat sám sebou a za druhé, prostě život obnáší radost i bolest a v tom bychom si měli být bratry a být na jedné lodi, nechci si kvůli navozenému a sugestivnímu pocitu vlastního štěstí nasadit černé brýle a nevidět realitu, ještě mám sílu i na štěstí i neštěstí, ještě mám sílu na to žít v pravdě, neutíkám a jdu všemu co mne čeká na proti a nevím co bude.

Že žádná osoba nemůže ve mne probudit štěstí? naopak každá spokojená osoba či bytost mi způsobuje štěstí, lpím na tom a trpím přiznávám se, lpím na štěstí pro všechny