Články

Administrátore není co dodat, myslím, že je to napsané dost přesně. Kdysi se mi s tímto stala taková příhoda. V práci mi kolegyně začaly házet klacky pod nohy jen proto, že si něco myslely. Všichni říkali, že asi budu muset odejít, že to psychicky nevydržím. Začala jsem k nim vysílast lásku a když to nešlo tak jsem aspoň nevysílala špatné myšlenky a co se stalo ta nejhorší se sama dostala do potíží a odešla, další se mi omlouvala a dnes mě navštěvuje ,vůbec neví proč to tenkrát dělala. Nebo můj muž měl přítele a ten se snažil být chytrý a pořád mě varoval abych se tolik duchovnu nevěnovala,když jsem mu ovšem řekla svůj rezolutní názor tak začal mi vypravovat, že má určitou moc, třeba aby můj syn onemocněl. Postavila jsem se k němu velmi rezolutně a řekla mu aby vůbec nevyslovoval takové věci, že se vše může obrátit. Jak jsem se nasmála druhý den, když mi přišel onen muž sdělit co jsem asi dělala v noci za magii, že on nemohl v noci spát atd. On totiže zapoměl, že když vysílá špatnou myšlenku k lepšímu člověku než je on sám tak ta se obrátí na něho a jeho vlastní systém ho zničí. Myslím ,ýe bychom měli odpouštět abychom nenesli ten pytel na zádech celý život hlavně aby se nezvětšoval a my mohli žít v klidu.

dobře, něco jsem prožil-dříve, psal jsem sem o tom, odpuštění byla nejsilnější emoce, kterou jsem cítil, myslím, že odpuštění je směr který nás může vést správným směrem.

V článku jsem popisoval co se stane, když odpustíme, ne abychom odpouštěli proto, že za to něco očekáváme, byť by to byl duchovní vzestup. To bychom na tom byli stejně, jako kdybychom neodpustili vůbec.
Odpuštění někdy není snadné v případech, které naznačil Jaroslav, přesto je to nejkratší cesta.

Cíl je pouze jediný. Cesta po které jdeme nám byla předurčena právě karmou, která je u každého jiná. Proto se i cesty různí. Nejsou dobré nebo špatné. Jsou dlouhé a krátké.

Dá se říct, že souhlasím, ono je asi hloupost odpouštět bez lásky za účelem tím, abychom se dostali na vyšší úroveň. Nad tím se mohu opravdu jen pousmát. Nehledě k tomu, že toto vyřeší opravdu pouze ten co odpouští a ten jemuž je odpuštěno, ono to není vůbec snadné odpustit, když vá třeba někdo zaviní smrt blízkého a podobně. Podle mne píší některé články opravdu necitliví a nezkušení lidé.

Je podle mého názoru ve lpění. Pokud něco za svoje činy očekáváme, nikdy se nezbavíme příčin způsobujících nutnost našeho dalšího vtělení. Odpuštěním se snažíme také něco získat a zas je tu problém...

Administrátore, tak ty také? Odpuštění je vše, to je ale pravda. Přesto když odpustím či prosím za odpuštění, dělám to pouze z lásky ke všem bytostem a bohu. Nikdy však né vykalkulovaně, abych udělal obrovský skok někam, jak píšeš. Asi zůstanu v těch hrubých vibracích, nebo co to tam píšeš, už delší dobu přemýšlím, že odejdu z tohoto webu. Vím, žádná škoda...