Vaše příběhy

- Vnímavá zvířata -

Jessie a duch
    Kdysi jsem měla malou fenečku maltézačku, měly jsme se hrozně rády. I když jsem měla manžela a malého syna, se mnou se hrozně ráda mazlila a vůbec mi dávala svou lásku a věrnost najevo.

    Jednou, když byl manžel na noční směně a chlapec už spal, jsem se dívala do noci na televizi. Ležela jsem na gauči a Jessie spala na mé hrudi. Najednou zvedla hlavu a hleděla z obýváku do síně. Vyskočila na nohy a začala silně vrčet. Oči nespouštěla z tmavé síně. Uklidňovala jsem ji, jenže mně vůbec nevnímala. Vypadala tak vyhrůžně, že mi to začalo být nepříjemné a ještě více vrčela. Skoro jsem z ní začala mít strach, že kdybych na ni sáhla, tak mně kousne. Přikrčila se jako kočka před skokem a stále tam koukala bez mrknutí. Cítila jsem se jako v hororu, pak to začalo ustávat. Lehla si zpět na mou hruď a už jen tak pobrblávala, jakoby říkala: Máš štěstí, že jsem tady! A pokukovala po mně.

    Mi to ale nedalo. Jessinku jsem sundala a šla jsem se do té síně podívat, nic jsem nezaznamenala, ale tento zážitek se mi vryl do paměti.

    Věřím, že některá zvířátka opravdu cítí něco, co my lidé většinou vůbec nepostřehnem. A že tam musela NĚCO vidět.

Vydáno:   29. 11. 2014

Přečetlo:  1170 čtenářů
Autor (vložil): troakaca

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno



Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ Engai
30. 11. 2014 19:07
Dana P.
¤ :)
30. 11. 2014 17:08
Engai
¤ ahoj
30. 11. 2014 9:29
Jelitko
¤ Presne
29. 11. 2014 16:06
Sylvia