Vaše příběhy

- Opuštění těla -

AC? Že by?
Zdravicko po nekolika mesicich..

    Nedavno se mi stalo jasne astralni cestovani. Svevolne (pokusu jit do astralu jsem jiz zanechal).

    Den si uz nepamatuji jak probihal, kazdopadne vecer jsem sel spat, celkem pozde. Bylo neco kolem jedne, kdyz jsem si lehnul. Nemohl jsem usnout, najednou jsem si z nicehonic vzpomnel na nedavno zemrelo kolegu z prace. Nechtel jsem na nej myslet, ne ze bych mel z duchu strach, ale proto ze muj nazor na duchy je takovy, ze kdyz mi budou neco chtit sdelit, udelaji to sami. Nemusim je rusit z jejich "zivota".

    Ale zpet k pribehu. Jak jsem tak na nej myslel, pomalinku uz jsem usinal. Kdyz se objevil (mozna se mi to pouze zdalo), rekl jsem mu, ze jsem ho nechtel rusit a ze od nej vlastne nic nepotrebuju, jen ze jsem si na nej vzpomnel. Odpovedel mi, ze mi odpustil a to bylo vse. Samozrejme klasicky spánkova paralyza a po procitnuti v pohode. Jeste jsem zapomnel rict, ze abych vedel, jestli u me nekdo je, vzal jsem si do postele sveho psa. No a potom pri usinani, opet me prepadalo takove to rychle usnuti, skoro jako omdleni. Prve jsem se tomu ubranil a otevrel oci. Pak jsem si vzpomnel na to co se mi stalo minule (pfibeh v sekci "neci pritomnost") a tentokrat jsem se pevne rozhodl, ze se tomu jiz branit nebudu.

    Tak jsem pozadal o ochranu sveho Andela a jeste archandela Michaela a poddal se tomu, kdyz to prislo. Tesne pred tim, nez jsem upadl do onoho "spanku" (nevim jak to nazvat) jsem si rikal: "Klid, andele jsou nade mnou, v pohode..." Pak zaclo vse vibrovat, v celem tele jsem citil vibrace, od konecku prstu az po posledni vlasek na hlave. Sililo to. Cekal jsem, co se stane, co se bude dit dale. A potom se to sklidnilo. A ja byl lehoucky jako pirko, jako bych se vznasel na vodni hladine nebo ve stavu beztize na ISS :) tak jsem si rekl: "uz je to tady, moje prvni zkusenost s AC" a zkusil se pretocit na bok. Nevim, jestli podvedome nebo ne, jsem se pretocil na druhou stranu nez lezel pes (kdyby nahodou ne, tak abych ho nezalehnul :) ) a skutecne, citil jsem jasne, jak se otacim na bok, jak jsem se pretocil. Nic jsem bohuzel nevidel. Trvalo to cele tak deset vterin a najednou jsem lezel zase na zadech.

    Pocit prevraceni jsem nemel, takze jsem skutecne byl mimo sve fyzicke telo? Jestli ano, bylo to skutecne nadherne... jestli ne, tak co to potom bylo? V kazdem pripade pocit, ze jsem poprve zazil astralni cestovani byl neuveritelny. Strach zadny, obavy zadne, a mam chut vyzkouset to znovu... Skoda jen, ze kdyz to budu chtit sam, tak mi to nepujde a cekat na dalsi prilezitost muzu taky buhvi jak dlouho, ze :)

Vydáno:   26. 1. 2014

Přečetlo:  1723 čtenářů
Autor (vložil): XT007

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno



Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ xt
26. 01. 2014 15:41
iveta
¤ Ahoj XT,
26. 01. 2014 15:13
Garfi