Vaše příběhy

- Záhadná místa -

Rossa Coeli - Růže nebeská
    Vážení a milí diskutující čtenáři. Vzhledem k tomu, že jsem na tyto web.stránky vnesl trochu tajemna a uměleckého prožitku v podobě obrazů, a vzhledem také k tomu, že uváděný objekt jest objektem velice tajemným, nešťastným a až prokletým, přesto však nádherným, ryze překrásným a pln naší úcty a váženosti, tak proto si dovolím zde uvést jeho krátkou historii, ale též i mé osobní zážitky s ní. Dovolte mi představit velkolepý objekt a uvést jeho jméno…. Je to:
Klášter ROSSA Coeli - nebo-li : Růže nebeská
Je to nejstarší ženský klášter na Moravě a byl určený řádu Proemonstrátů.

    Tento klášter byl postaven v roce 1181 Vilémem z Pulína. Tento loupeživý rytíř během svého života zabíjel církevníky, drancoval a vypaloval převážně církevní objekty. Nicméně, v druhé polovině svého života (a spíše k jeho konci života) se najednou obrátil, a hledal vykoupení své duše. Proto nelenil a odjel do Itálie za papežem, aby se vykoupil a aby mu papež dovolil postavit nový církevní stánek, nebo-li tuto Růži Nebeskou. A jak to již vždy bývá, tento objekt zažíval doby jak vzestupu, tak i bídy. V roce 1330 - 1390 byl tento objekt přestavěn do gotického stylu, který je možný vidět až do dnes na obvodových stěnách.

    Největší slávy klášter zažil za doby Goeschla. Bohužel o něco později, sám Goeschel začal blbnout a přehánět s tím moderním myšlením a přešel na luteránskou víru a vzápětí na to se oženil s jednou zdejších jeptišek. Na nátlak olomouckého biskupa musel Goeschel opustit klášter a odejít. Od tohoto okamžiku začal jak materiální, tak i duchovní úpadek.

    Je rovněž zapotřebí si uvědomit, že se do tohoto kláštera přijímaly ženy z vyšších míst, tedy šlechtičny, co by nové jeptišky. Bohužel, pobývaly tam překrásné ženy, že zdejší probošti (ale i ostatní muži zde) neovládli své choutky a chtíče, a začalo se zde žíti životem neřestným. A jeptišky otěhotňovaly a narozená dítka byla zabíjena a pohřbívána. Vzhledem k tomu, že se o tomto stylu života dozvědělo blízké okolí, také vzhledem k tomu, žo to okolí bylo silně nábožensky zaměřené, proto došlo ze stravy okolí k násilnému vniknutí do kláštera, kde došlo k vybití většiny jeptišek, a ty, co se zachránily, tak utekly do Čech.

    Po odchodu probošta Goeschla nastoupil na jeho místo probošt Jan, ze jehož působení konvent zcela zanikl, a víru připomíná jen jeptiška, která byla zazděna v severní části stěny.

    Druhé vypálení, vydrancování a vybití zdejších církevníků a jeptišek tohoto kláštera došlo během husitských válek, a tím začíná tzv. úpadek kláštera.
V 17.století byly snahy o obnovení tohoto jedinečného kláštera, ale jak už to bývá, zůstalo to jen u snah, neboť v roce 1703 byl tento objekt (i to bylo již opraveno) opětně zapáleno a tím klášter dostal již smrtící ránu.
V roce 1808 byla zřícenina tohoto kláštera „Rossa Coeli“ prodána do světských rukou. Dnes ji vlastní městys Dolní Kounice.

Vlastní prožitky a poznatky

    Podotýkám, že jsem byl upozorněn na tento historický objekt svou známou, se kterou jsem pak následně vnikl oknem do objektu (viz ten obraz, kde je jen tak chodba s tím okénkem na čelní stěně). Když jsem do budovy vnikl, obstoupila mne svatá úcta, ale i též určitý strach, takže jsem nebyl schopen vůbec hlasitě hovořit, pouze jsem šeptal, abych náhodou někoho, či něco neprobudil. Když jsme to tam procházeli (jak jste si všimli na těch obrazech, tak se jedná o poschoďovou budovu) a já se dostal do prvního poschodí, zatímco ta má známá zůstala v přízemí, a oba jsme se vyskytovali v jedné malé kapli (ona dole, já nahoře), tak se najednou ta známá prudce otočila, a já na jejím obličeji jsem viděl hrůzu a děs. Nic jsem nedělal, jen jsem se díval. Následně jsem se jí ptal, čeho že se to tak vehementně polekala, a ona mi sdělila, že viděla a cítila, že já byl oním prznitelem, který v tom čase tam pobýval a prznil jeptišky.
Také mi sdělila (pochopitelně po nějaké dlouhé době, když jsem již měl ony obrazy hotovy), že jsem je již kdysi dávno maloval, ale že již neví, kde jsou uloženy.

    Do objektu jsem se dostával již sám dosti často, abych si dělal skice, případně, abych nasál ten správný „vzduch“ a energii. Také jednou, když jsem se tam poněkud zdržel do stmívání, tak najednou nade mnou vyletěla s křikem z té křížové chodby sova. Krásný pocit úleku. A krásná sova též.

    Když jsem jednou udělal opatrně tzv.“divoký výkop“ právě v té malé víceposchoďové kapli, tak jsem s hrůzou zjistil, že byly pod dlaždicemi v určité menší hloubce uloženy malé kostičky. A tak jsem to vše okamžitě vrátil do původního stavu, aby nikdo nic nepoznal, a šel pryč. Nabyl jsem totiž dojem a přesvědčení o tom, že tam vskutku byla zahrabávána tělíčka narozených a umrtvených dětí………

    Když jsem již měl vytvořenu kolekci 12-cti obrazů s touto tématikou, tak jsem se rozhodl, že by bylo velice dobré, kdybych to jako novinku vystavil v Kulturním doně, právě v Dolních Kounicích. Dojel jsem tudíž následný den za paní, co to měla na starosti a domluvil si s ní termín výstavy, a to podzim roku 1986. Když se blížil takto domluvený termín výstavy, tak mi bylo osobně sděleno, že bohužel, neboť že se opravuje celý Kulturní dům. Tak se to domluvilo na další rok. V roce 1987 mi bylo sděleno, že bohužel, neboť v tu dobu tam byla Čs. televize a něco tam dlouhodobě natáčela. A tak to probíhalo až do roku 1989, kdy v podstatě byl převrat v celé ČR. Až teprve roku 1990 se mohla uskutečnit ta má výstava. Krátce před tímto dnem vernisáže, tak mě napadlo, že by bylo velice nádherné a oslavné, kdyby každý návštěvník výstavy obdržel i skleničku stejnojmenného vína, které bylo a je velmi vyhlášené svou kvalitou, a také se vozilo na Hrad k čížkům. Tak jsem oslovil sklepmistra zdejšího a zamluvil si u něj ono víno v patřičném množství. Když ale nastal den vernisáže, a já se do Dolních Kounic dostavil okolo 16,00 hod., a šel jsem za tím sklepmistrem, tak mi bylo sděleno, že ten sklepmistr není přítomen, neboť měl úmrtí v rodině. A tak jsem začal nanovo shánět někoho, kdo by mi byl ochoten a schopen prodat 10 litrů vína. A tak jsem to sháněl a sháněl, až jsem jej sehnal, ale s hrůzou jsem zjistil, že jsem promeškal celou vernisáž, a že jsem se vyskytl právě při její ukončení. Tímto jsem zcela jasně pocítil a pochopil, že klášter R.C. si nepřeje, aby se nějak zveřejňoval, zprofanoval. Tako to pokračovalo i nadále, neboť mi dalo vždy velmi mnoho práce a energie, abych zajistil nějakou výstavu s touto tématikou. A pak mi někdo řekne, že v těch obrazech jest velice mnoho práce, mnoho talentu a píle, ale že je to neprodejné………………………………

Poznatky z místa a okolí

    Když se člověk zabývá takovouto tématikou, a zamiluje si nějaký objekt, tak se potom kolem člověka ukazují věci, které by normálně přešel. Neboť když jsem se jednou díval na pohádku :“O statečném kovářovi“, tak jsem v ní uviděl pasáž, jak onen kovář se spouští do studny a přijde právě do areálu této božské zříceniny kláštera……… a bojuje tan se zlou silou…………….

    I zde bylo toto místo použito jako místo něčeho zlého, ne-dobrého. Což, bereme-li to z hlediska historie, to bylo místo neřesti, zla, aj. sil. A je zajímavé, že já tam nic zlého necítím. Jsem tudíž stejný jako to místo samo, nebo si to jen namlouvám?

    V pověsti se říká, že někde v areálu tohoto kláštera jest zakopáno 8 velkých zlatých vajec. Když jsem si prohlížel onu zříceninu kláštera, tak jsem zjistil, že (a já nevím proč) jest jedno patro zakopáno v zemi, a že jsou nad zemí viděny jen horní okenní oblouky. Takže jsem přesvědčen o tom, že tam nějaké zakopané místnosti ještě jsou, i když tam prý byl proveden výzkum oficiální cestou. To, že tam jsou ještě neodkryté nějaké místnosti, tak to mi totéž potvrdil můj jmenovec s virgulí.

Vydáno:   18. 9. 2013

Přečetlo:  2675 čtenářů
Autor (vložil): Zbyněk P.

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno



Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ vejce
13. 10. 2013 13:50
adija
¤ Zbyňku
19. 09. 2013 19:58
Dana P.
¤ Pro Danu P.
19. 09. 2013 19:44
Zbyněk P.
¤ pane Zbyňku jestli
19. 09. 2013 19:26
Dana P.
¤ Pane Zbynku
19. 09. 2013 18:38
Fialka
¤ Pro Danu P.
19. 09. 2013 16:01
Zbyněk P.
¤ Pro Fialku
19. 09. 2013 15:59
Zbyněk P.
¤ Danuš
19. 09. 2013 14:36
iveta
¤ mimochodem
19. 09. 2013 14:17
Dana P.
¤ Zbynku P
19. 09. 2013 11:03
Fialka
¤ Axy
18. 09. 2013 19:33
mississippi
¤ To mississippi
18. 09. 2013 19:18
Axy
¤ Axy
18. 09. 2013 18:55
mississippi
¤ To mississippi
18. 09. 2013 18:29
Axy
¤ Axy
18. 09. 2013 17:58
mississippi
¤ Pro Axy
18. 09. 2013 17:27
Zbyněk P.
¤ Pro mississippi
18. 09. 2013 17:19
Zbyněk P.
¤ To Zbyněk P.
18. 09. 2013 17:19
Axy
¤ To mississippi
18. 09. 2013 17:14
Axy
¤ Zbyňku
18. 09. 2013 17:12
mississippi
¤ Pro mississippi
18. 09. 2013 16:09
Zbyněk P.
¤ Pro Axy
18. 09. 2013 16:05
Zbyněk P.
¤ Pro Iv
18. 09. 2013 16:01
Zbyněk P.
¤ :-))
18. 09. 2013 14:45
mississippi
¤ To mississippi
18. 09. 2013 14:06
Axy
¤ Zbyňku
18. 09. 2013 13:57
mississippi
¤ právě
18. 09. 2013 13:32
iveta
¤ To Zbyněk P.
18. 09. 2013 12:27
Axy
¤ Pro mississippi
18. 09. 2013 11:23
Zbyněk P.
¤ Zbyňku
18. 09. 2013 11:00
mississippi
¤ Pro Garfield
18. 09. 2013 10:55
Zbyněk P.
¤ Pro mississippi
18. 09. 2013 10:51
Zbyněk P.
¤ Pro mississippi
18. 09. 2013 10:46
Zbyněk P.
¤ Hmmm
18. 09. 2013 10:36
mississippi
¤ Zbyňku,
18. 09. 2013 10:35
Garfield
¤ Ivet,
18. 09. 2013 10:32
Garfield
¤ Pro Iv
18. 09. 2013 10:32
Zbyněk P.
¤ Děkuji
18. 09. 2013 9:28
Asiel:-)
¤ Zbyňku
18. 09. 2013 8:55
iveta