• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Kontakt se zemřelými -

Hned na začátek, nevím, jestli toto je správná kategorie, každopádně následující příběh se týká duchů.

    Přestěhovali jsme se do nového domku, za maminčiným přítelem. Ten domek byl sice nový, ale byla z něj cítit jakási "špatná energie". Hned, jak jsme se zde usadili se začalo dít něco divného. Praskaly mi žárovky v pokoji, věci samy od sebe vypadávaly z poliček a ze stěny za mojí postelí byly slyšet podivné zvuky, stejně jako kroky na půdě. A pak jsem je začala vidět.

    Nejdříve šlo o pouhé mlhavé stíny, ale nakonec jsem je viděla dokonale, jako člověka stojícího před sebou. Ano, duchy. Teda, zatím konkrétně jen jednoho.

    Rozárku. Povím Vám nyní její příběh, který mi sdělila v myšlenkách a snech. Žila asi ve 14. století, spolu se svojí maminkou, co byla porodní bába a bylinkářka v lese, dál od vesnice. Rozárka měla zrzavé vlasy a hnědé oči. Vesničané se jí báli, ale nechávali jí na pokoji, kvůli dobré pověsti její matky. Jenže ta pak onemocněla a na svou nemoc zemřela. Tehdy měla Rozárka opravdové peklo na zemi. Vesničané jí vyhnaly ke skalám, kde se musela skrývat a pak jí upálili, jako čarodějnici. Bylo jí jedenáct let.

    Ani nevím, jak se mi to podařilo, ale Rozárku jsem začala tak nějak, já nevím, jak to popsat, "očišťovat" od zármutku a zloby, co jí tížily a kvůli nimž nemohla odejít do Světla za svou matkou. Po třech měsících asi odešla, neboť už se mi nikdy neobjevila a já při jejím odchodu brečela, protože mi ukázala, jak velkou vděčnost vůči mne pociťuje.

Klára