Vaše příběhy

- Záhadná místa -

Amerika
    Jako děti jsme často jezdili do přírody, spali po širákem, toulali se po Brdech a snažili se zažít nějaké dobrodružství. Jedním takovým místem, kde se dalo něco zažít je lom na Mořině zvaný Amerika. A tak jsme tam jezdili a procházeli štolama a pátraly po duchu Hágena. To měl být duch jednoho němce, který tam zahynul během druhé světové války, nebo těsně po ní. A ten tam měl strašit. Už si to přesně nepamatuji, možná bych našel něco na webu, ale je to tak známé, že to někdo určitě doplní.

    Na Americe je jedna štola, které se říká Hagenova, nebo Hágenka. A na začátku této štoly je zavěšen gong. Vlastně už není, ale byl tam. A kdo na něj třikrák zazvonil, měl do roka zemřít. A ví se o lidech, kteří to zkusili a opravdu po roční lhůtě se už o nich jen vyprávělo u táborových ohňů. Prostě zemřeli a většinou tragicky.

    A co myslíte, že nás lehkovážné kluky napadlo? Správně. Vyrazili jsme na Ameriku a že se na ten gong alespoň kouknem. Vzali jsme baterky a vyrazili. Dostat se na Ameriku nebyl pro nás problém, i když v té době byla Amerika hlídaná pověstným majorem VB Huňáčkem.

    Prošli jsme systémem a vlezli do štol. Je tam tma jak v ranci. A ze zkušeností jsme svítili jen jednou batrkou, i když na takovéto akce jsme nosili každý ještě jednu záložní. Než jsme se dostali ke štole, která vede k Hagence, přestaly nám svítit obě hlavní svítilny a šli jsme jen se záložní, která svítila tak na metr. Posledních 50 metrů k hagence jsme šli už hodně pomalu a přísahal bych, že jsme za sebou slišeli kroky. Ale mohla to být jen kapající voda.

    Víc než samotného Hágena jsme se ale báli setkání s Hagenovou sektou, která na Americe působila a o nichž se říkalo, že na sobě nosí speciální oblek s tak dokonalou kamufláží, že si jich jeden nevšimne, dokud na něj nešlápne. Ale byli tak dobře maskovaní, že je vlastně nikdo nikdy neviděl.

    Došli jsme tedy až ke gongu, který visel na stěně. Tam přišlo zklamání, čekal jsem nějaký starobylý gong zavěšený na kožených řemíncích. A místo toho tam viselo nějaké stínítko ze světla zavěšené na kabelu.

    Zhasli jsme baterku a zapáli svíčku. Potřebovali jsme světlo na cestu zpátky. Zapálil jsem si cigaretu a chvilku jen tak pokuřoval a koukal na kamaráda, jak se ho pomalu zmocňuje nervozita a strach. Já se taky bál a tak jsme si ten strach předávali. Nakonec jsem se rozhodnul, a na ten gong třikrát zazvonil. Kamarád mne pak následoval (aspoň si to myslím) a pak jsme tam ještě chvilku stáli a poslouchali, jak zaniká ověna v temné chodbě.

    Nejednou jsem dostal pocit, že tam nejsme sami, jako by se na mě z té temné chodby někdo, nebo něco dívalo. Dostal jsem strach, ale nechtěl jsem vyděsit kamaráda a tak jsem navrhl, že se vrátíme a Hágenku si prohlídneme až jindy, a že vezmeme pro jistotu víc světla a ještě přibereme nějaké lidi.

    Cesta ven nám trvala asi 30 minut, už nevím, ale měl jsem stále pocit, že za námi někdo je. Nic jsem neviděl, ani neslyšel, ale cítil jsem něčí přítomnost. Kámošovi jsem to nikdy neřekl, on na tydle věci nikdy moc nevěřil.

    Oba dva jsme následující rok přežili bez větších následků. Tak to asi byla opravdu jen pohádka pro trampíky.

    Ale co ti co to nepřežili? Jen náhoda? Nebo se nám povedlo vzepřít se kletbě starého Hágena?

Vydáno:   27. 1. 2012

Přečetlo:  2802 čtenářů
Autor (vložil): mississippi

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno



Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ Alef
20. 02. 2012 22:44
mississippi
¤ =
13. 02. 2012 19:53
Alef
¤ Sylvia
27. 01. 2012 18:20
mississippi
¤ Mississippi
27. 01. 2012 17:57
Sylvia
¤ Odkaz na legendu
27. 01. 2012 17:09
mississippi
¤ Sylvia
27. 01. 2012 13:18
mississippi
¤ Hagen
27. 01. 2012 13:04
Sylvia
¤ Pro Sylvia
27. 01. 2012 13:00
mississippi
¤ Mississippi
27. 01. 2012 12:53
Sylvia
¤ Hagenova sekta
27. 01. 2012 12:16
mississippi
¤ Houba
27. 01. 2012 11:50
Dana P.
¤ mýtus
27. 01. 2012 10:17
Houba