• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Nevysvětlitelné jevy -

    Stalo se mi něco, na co jsem neměla normální vysvětlení a tak to sdělím vám, třeba mi s tím někdo pomůže, nebo alespoň vysvětlí...

    Před pár dny jsem byla v depresích a všimla jsem si, že mě něco do tohoto stavu dohnalo.

    V noci mě náhle napadlo, nebo spíš mi to nějaký hlas říkal, že můj manžel si chodí s přáteli do kavárny a já sedím doma. Tahle věta mě probudila a dost udivila, že zrovna v tuto dobu mě vůbec toto napadá. Nejsem ani žádný žárlivec a tak jsem se i divila sama sobě, co je to za nesmysl. Protože manžela znám pěknou řádku let a vím, jak se ke mě chová a nemůžu na něj nic špatného říci, co by mě kromě kouření vadilo. Chtěla jsem spát dále, ale nějak to nešlo a bylo to úplně v mé mysli hlavní bod a spaní šlo do pozadí.

    S rodiči se vídávám dost často samozřejmě telepaticky, protože jsou už na druhém břehu a oni mi spíš dávají dobré rady a tohle určitě není jejich práce. Tohle mi bylo divné a pochopila jsem, že to není od nich.

    Tahleta věta je spíše na ostudu v rodině než na pohodu, kterou tito lidé vždy rádi. Nemohla jsem spát a přemýšlela, kdo mi tuhle radu dává. Již delší dobu sleduji, že mi ještě někdo pomáhá, kdo je pořád okolo mě.

    Tyhle deprese zesilovaly tak moc, že jsem dokonce uvažovala o rozvodu nebo sebevraždě, byla jsem z toho úplně vedle. Už jsem si dokonce hledala provaz! Pak se cosi ve mě vzpamatovalo a řeklo: DOST! TAK PRESTAŇ! Ale před tím jsem ještě stačila udělat manželovi scénu, že se vrátím do ČR nebo si vezmu život. Ten na mě s neuvěřením koukal a byl z toho velmi překvapen. Prostě jsem to nebyla já. Až tohle napětí přestalo, divila jsem se, jak se chovám. Byla to hrozná deprese, což jsem nikdy předtím nezaznamenala.

    Včera před spaním jsem myslela na taťku ať mi pomůže, že jsem na tom bídně a v noci se mi ozvala mamka, že taťka je s babičkou hodně daleko a že já k němu nemám možnost dojít. Ale že mě vidí a pomáhá mi bez mého vědomí. Mamka byla mladá a vypadala spokojeně. Zase jsem se samozřejmě probudila ubrečená jako vždy, když je vidím po delší době.

    Tahle deprese, co jsem zažila, myslím si, že mi to nějak do mé mysli vložil, nebo jak to nazvat? Toto prostě nejsem já, já jsem klidná a tohle by mě nikdy nenapadlo. Myslíte, že se do mé mysli dostali démoni? Jak se proti tomu bránit? Je možné, že se mi někdo připletl do cesty? Tady na tomto webu jsem četla, že může existovat někdo, kdo dokáže čerpat z někoho energii. Mě tohle tak připadá, že by to tak mohlo být, protože se i tak cítím, ráno vstanu vyčerpaná, brní mě obě ruce a někdy i hlava.

    Všimla jsem si, že tento problém nastal po navázání kontaktu s jednou paní, která zemřela na úraz hlavy v 47 letech a její dcera mě žádala, abych ji pomohla se s ní sejít a něco ji vyřídit. Tohle jsem dělat nechtěla, ale když se tak stalo, měla jsem z toho nepříjemný pocit. Tahle paní zemřela na následky úrazu hlavy, takže měla deprese a bolesti. Je možné, aby se tohle přeneslo na mě?
    Jestli jo, jak se můžu od tohoto problému osvobodit? Mám strach, aby se tento stav u mě neopakoval. Rodina se na mě dívá dost špatně a já cítím, že mě strčí do rukou psychiatrovi, což by mě dorazilo.

    Může mi někdo poradit nebo pomoci? Vždy jsem odsuzovala sebevrahy a teď jsem v tom sama a nevím, jak z toho ven. Prosím, kdo umí, pomozte!

Těším se na jakékoliv rady.