• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Kontakt se zemřelými -

    Ahoj. Mí rodiče mi odešli hned po sobě. Napřed tatínek (4roky) a maminka rok po něm.

    Od jejich odchodu jsem pořád s nimi v kontaktu. Ze začátku jsem z toho měla trochu strach a teď jsem ráda, že je vidím. Už jsem si na to zvykla a kdybych je delší čas neviděla, hned je mi smutno a pak se snimi hned spojím. Vše se děje samozřejmě telepaticky, jinak to neumím a nevím, jestli jde to ještě jinak.

    Posledně mi rodiče ukázali, že naše kočka bojuje s velkým hadem. Já totiž žiji víc jak 26 let v cizině a těch hadů je tady hodně. V té chvíli, jak jsem to viděla, hned jsem dostala o kočku strach a říkala jsem si, jestli ji ještě uvidím živou. Hned se mi dosadilo automaticky jakýmsi vnitřním hlasem: „neboj, ten had není jedovatej,“ ale byl to obr had a jen se vlnil a kočka přes něj jen vyskakovala, byl to boj a naháněl hrůzu.

    Ráno jak jsem vstala, říkala jsem to své rodině a ti se jen usmívali a zase si mysleli svoje, jako vždycky. Ten den jsem o tom pořád přemýšlela a uklidnilo mě to, jak jsem uviděla kočku celou, živou a zdravou.

    Jenže druhý den manžel potkal souseda a ten se ho ptal: „vy máte rezavou kočku takovou mohutnou?“ A protože v našem okolí žádná taková kočka není, tak to musela být jedině ta naše. A tak manžel říkal, že ano a co zase udělala. A ten soused říkal prý, že viděl naši kočku, jak bojuje s velikým hadem a prý měl alespoň 4 m a než se dostal z domu ven a sešel po schodech, had byl pryč. Manžel mi to hned šel říct a já jsem z toho byla jako když mě opaří, pěkně vykulená.
    Zase další důkaz, že rodiče nás sledují a když je třeba, tak i varují. Jsem jim za to moc vděčná.

    Potom jsem si vzpomněla, jakou barvu měl ten had a to jsem si i dobře pamatovala z té telepatické správy a hledala jsem šedého hada s černýma kresbama a bílým břichem v atlase a pak jsem našla, že by to mohl být had - polykač vajec a ten prý nemá zuby a dorůstá do těchto velikostí. Potom jsem říkala svým holkám: „tak co, už mi věříte?“ Zmlkly a už se neusmívaly, ale šly o tom přemýšlet každá jinam...

    Chtěla bych každému říct jenom to, že prožívám tímto velice šťastné chvíle a jsem šťastná, že mě rodiče vidí a o všem, co nastane, mě informují. A moc bych přála každému, komu odešel někdo blízký, aby tohle taky prožíval, je to úžasná úleva, když člověk může zahnat tu strašnou bolest, když někdo odejde na jiný svět...