• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Vyvolávání duchů -

Včera jsem se zájmem sledoval pořad na TV Prima, kde mluvili o „vyhánění ďábla". K celému průběhu „vyhánění" mluvil kněz, který popisoval příznaky a chování „posedlého člověka". Bylo to zajímavé. Je jen na lidech samotných čemu uvěří, ale faktem je, že když se ho novinář zeptal: „jak k posedlosti dochází", kněz odpověděl, že povětšinou se „zahráváním si s nadpřirozenem". Časté případy jsou prý od vyvolávání duchů, čarodějnictí, satanské praktiky...

Vzpomněl jsem si, že jako kluci (15 let) jsme s kámošema na chatě u jednoho z nich vyvolávali duchy. Byli jsme mladí a hloupí, všechno byla náramná legrace. Napadlo nás jediné jméno „Jack rozparovač". Celé vyvolávání jsme se chechtali a s přihlouplými poznámkami vše jen narušovali, takže z nějakého „tajemna" nic nebylo. Asi o hodinu později jsme si šli všichni lehnout. Normální noc, normální ráno.
Asi v jedenáct dopoledne jsme šli všichni k rybníku. Zase sranda, blbosti a smích. Bohužel jen do té doby, kdy do vody skočil jeden z nás a již se nevynořil. Chvilku jsme se potápěli, než se nám ho podařilo najít. Oživovací pokusy, záchranka, nemocnice. Zachránili ho, ale diagnóza zněla těžké zranění hlavy. Při skoku do vody se zranil o předmět, který byl někde ukryt ve vodě. Prázdniny pro nás skončily.
Zhruba po 3měsících propouštěli našeho kamaráda z nemocnice. Naprosto jiný člověk. Téměř nic si z toho dne nepamatoval, zamlklý, vážný, trpěl velkými bolestmi hlavy (které musel tlumit silnými léky). Začala škola a my se všichni rozutekli na internáty. Když jsem se vracel občas domů, vídal jsem ho jako naprosto zlomeného člověka. Po čase mi matka řekla, že nastoupil na psychiatrii, protože se u něj po tom úrazu projevila duševní nemoc. Trpěl halucinacemi, slyšel hlasy, depresivní stavy (zlost, vztek, pláč, strach, pokusy o sebevraždu) se u něj stupňovaly do neúnosných mezí. Když jsem ukončil školu, téměř jsem ho už nevídal.
Nedávno jsem se dozvěděl, že se mu jeho „pokus" podařil. Oběsil se v kůlně jejich domu, rodiče ho našli, když už bylo pozdě. Když jsem včera poslouchal pořad o exorcismu, jen tak mi bleskl hlavou celý tento příběh.

Mohli jsme tenkrát spustit neviditelnou, temnou hru? Nebo vše byla jen náhoda a smutný osud jednoho z nás?