Dnes má svátek: Taťána
Dnes je: Pátek 29. března 2024
Články / témata
Příběhy / témata
Fórum / témata
Ostatní
Přihlášení
- - Nová Registrace - -
Novinky
Připravili jsme pro Vás!
Vyhledávání
Počet přístupů
Spřízněné weby
Vaše příběhy
- Vnímavá zvířata -
Vracejí se mrtví zpět?
Doma mám zapůjčenou knihu „Tajemná energie", kterou napsal Miroslav Provod. Nejenže je celá kniha obsahově zajímavá, ale mě upoutalo téma „blízké setkání s duchy". V knize je poměrně dosti příběhů obyčejných lidí, kteří měli to „štěstí" (?) a setkali se s duchy. Nejen, že autor polemizuje nad tak záhadným a tajemným mlžným oparem, kterým bezesporu toto téma je, ale pozastavuje se nad tím „PROČ" se k nám mrtví vracejí.V mnoha případech jde o klasické rozloučení, které známe z mnoha již zde napsaných příběhů, jde ovšem i o pouto, které má zemřelý člověk spjaté s místem, lidmi či dokonce zvířaty (svými mazlíčky).
Chci napsat příběh mé kamarádky, který se stal před 14 lety. Tehdy se moje velká kamarádka 14 letá Radka stěhovala s rodiči do domku po svém dědečkovi, který po dlouhé nemoci zemřel. Radčina maminka byla jediným dítětem a dům po otci (dědečkovi) zdědila. Udělali několik menších oprav, malinko dům přestavěli a nadešlo stěhování, zabydlování a samo sebou má první přespávací návštěva u oblíbené kamarádky. Bylo to zhruba po měsíci. Dům to byl krásný a prostorný, patřila k němu i zahrada, kde uprostřed stála stará bříza pod ní lavička a kousek dál bouda pro fenku vlčáka (Ajda), která zde po dědovi zůstala.
Tenkrát se mi Radka poprvé svěřila, že se v domě bojí. Smála jsem se jí, že je strašpytel, ale ona mluvila naprosto vážně. „To není obyčejný strach, to je jiné..." říkala s kamennou tváří. Vyprávěla mi, že v noci slýchá kroky, skřípání dveří a jiné zvuky, které nikdo nemůže vydávat, protože všichni spí. Dostali jsme se až ke snu, který měla hned po nastěhování, zdálo se jí, že v noci sedí „někdo" na její posteli a tiše šeptá. Byl to strašidelný sen, tak moc se bála, že si ani netroufla otočit a podívat se, kdo to je. Když se probudila, srdce jí divoce tlouklo a ona v první moment vůbec netušila, zda to nebyla pravda. Říkala, že od té doby cítí, že je v domě ještě někdo jiný a ví, že tím „jiným" člověkem je její dědeček. Cítila prý často jeho vůni, která byla pro jeho šaty tak typická. Stávalo se jí, že vkročila do místnosti a vůně byla tak silná, jakoby z ní dědeček právě odešel. Zvláštní na tom bylo to, že tyto svíravé pocity strachu, měla i její maminka a mladší bratr (tehdy 6 let). Ten dokonce tvrdil, že dědu zahlédl na lavičce pod břízou, ale nikdo mu to nevěřil. Stávalo se, že cítili, jakoby jim někdo stál za zády, noviny padaly čas od času samy ze stolu, v bezvětří se zabouchly dveře...
Jednoho dne Ajda hlasitě kňučela, byla jako pomatená, chovala se nervózně a podrážděně. Snažili se jí uklidnit, nic nepomáhalo, tak ji nakonec museli uvázat u boudy, aby nikomu neublížila - netušili co se s ní děje. Jakoby tušila, že si pro ní dědeček přijde, do druhého dne totiž zemřela... Veterinářka řekla, že stářím a žalem po svém páníčkovi, ale co to její divné chování?
Od tohoto dne vše ustalo. Stísněný pocit zmizel, noviny přestaly padat samy na zem, okna se již nezabouchávaly...
Vracel se děda, protože nedokázal žít bez svého „mazlíčka"? Tolik si přál, aby byla s ním, že si pro ní nakonec i přišel? Co vidí a vnímají zvířata (které vrčí do prázdna, ježí se jim chlupy a napadají neviditelné)? Čím jsou obdarováni více než my „páni tvorstva" a proč jim bylo dáno do vínku něco víc, než nám, obyčejným lidem...?
Přemlouvala jsem kamarádku, aby tento příběh napsala sama, ale nechtěla, tak jsem tak učinila za ní...
Vydáno: 17. 1. 2007
Přečetlo: 3302 čtenářů
Přečetlo: 3302 čtenářů
Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ Pes
21. 02. 2007 10:31
Julie
¤ Vracejí
24. 01. 2007 13:49
r.rodic
¤ ssmajlicek
19. 01. 2007 13:15
ssmajlicek
¤ Vím, ?e se vracejí...
19. 01. 2007 13:04
ssmajlicek
¤ Vracejí se
18. 01. 2007 13:14
Anna Kargerová