Vaše příběhy

Jé?i?, lidi já mám sra?ný srach! nedejBo?e abych něco přivolala, občas se mi zdá, ?e mi umře moje nejmilovaněj?í maminka a já se probudím uplakaná,doufám ?e to je jen reakce na to, ?e se přímo děsím toho a? mi jednou odejde! Na dne?ek mi zase zemřela sestra(ve snu). V?dy rpím záchvaty pláče a nářku! Doufám, ?e kdy? jsem se vám svěřila tak se mi nic podobného nestane ve skutečnosti! Stále si opakuji - Jsou to jen sny!!! Ale ?íleně se bojím!!!!

Tak to je hustý..věřím ti. A je?tě víc po tom, co jsi věděla o tom hokeji.

Spí? jsem si myslel,?e vyhrají Rusové...no,co...z Hniličkou v brance:-).No ale ty má? asi 6.smysl.

naprosto ti verim,stava se mi to taky.Kdyz jsme byli za tatinkem v nemocnici,nelibily se mi jeho oci,mival je vzdycky vesele,ale tentokrat ne...nikomu jsem nic nerekla....druhy den zemrel.S dedou to bylo stejne....clovek citi ten neprekonatelny pocit-jen na vterinu ale nejde to nicim zahnat.Kdysi jsem se vracela z Recka,mesic byl v uplnku a krasne zaril,jak jsem se tak do neho divala' hlavou mi probehlo,ze umre babicka,nepotece tepla voda a hledal me muj vytouzeny kamarad.Kdyz jsem prijela domu,vsechno byla pravda.Taky jsem si vsimla,ze vsechna umrti uz od mala se dozvidam z nasi rodiny jako prvni.Ja verim na predtuchy.Martina