Vaše příběhy

Protože jsem jako mamka tříletého sviště potřebovala zkrácený úvazek a usnadnila mi život i přizpůsobivá pracovní doba, přešla jsem do jedné neziskovky. Čili s bývalou kolegyní jsme se potkávaly jednou za čas pracovně, nebo náhodou na ulici. Nicméně jsme děti srovnávaly.

Naše odvážná Amazonka šla do všeho s vervou. Když občas šla se mnou na chvíli do práce, tak už v útlém věku se začala zapojovat, i když zprvu jen zalívala kytky, lepila známky nebo razítkovala dopisy. Všichni pro ni byli strejdové a tety a uměla si je získat. Postupem času se v neziskové branži stala ceněným pomocníkem i v daleko náročnějších pracech - a od šestnácti let sama vedla dětské kroužky.

Hodný a klidný synek kolegyně se prý u ní v práci bál, tak ho tam nebrala. Ve volbě studijního zaměření projevil nerozhodnost, měnil obor, a snad teď se teprve "našel".

Každý šel tedy jinou cestou, tou svou... a to je dobře, protože v rozmanitosti a různorodosti je kouzlo, ne?

pekny zazitek....a stykate se spolu s tou kolegyni do ted?

zajímavé souhry, u menstruace to je celkem známé, ale u těhotenství už asi ne, nebo tvůj sen a to, co se stalo u kolegyně doma :o)