Vaše příběhy

Něčí přítomnost

Pocit, sen, realita? - (komentáře)

Verunka
Sylvie
4. 06. 2007 15:31

poslední měsíc se nic neděje. Nedoká?u si to vysvětlit jinak, ne? ?e na mě ylo za ten poslední měsíc vyvýjeno hodně psychického tlaku jak v práci, tak doma a vůbec ze v?ech stran. Jsem stra?ně unavená a vyčerpaná a neměla jsem nad tím del?í dobu čas přemý?let, doufám, ?e u? se to nevrátí jakmile se tro?klu sklidním, ale asi je to opravdu tím, ?e jsem přestala na tu dobu vnímat detaily, které mi teď unikají. Přijdu domů a hned usnu, o víkendu to samé, navíc přítel zatím nejezdí pryč, tak?e jsem celý měsíc ani neusínala sama a jeliko? u nás bydlela i kamarádka, která neměla kam jít po rozchodu s přítelem (v podstatě taky celý měsíc), tak na přemý?lění na duchy nebyl vůbec čas, jakmile se v?ak něco stane, určitě se ozvu
Silvie
Verunce
25. 04. 2007 20:41

Ahoj Verunko,u? pár dní jsi nic nenapsala,tak jsem se chtěla zeptat,jak to teď s tebou vypadá?
Verunka
je?tě malý detail
19. 04. 2007 11:31

ikdy? pro mě dost podstatný, občas se mi je?tě stane, ?e cítím, jakoby se mě někdo dotkl, chytil za nohu, za ruku a to buď ze spaní nebo kdy? usínám a nebo kdy? zrovna nemyslím na tyhle věci, co se mi dějí. Jasně ?e jsem si říkala, ?e se mi to mohlo jen zdát, ale u? několikrát se mi to stalo i při plným vědomí, tak?e nevim jak to vysvětlit...chtěla bych ale ka?dopadně jednou vědět, o co jde, co mi tím chce kdo nebo co říct a co chce abych udělala, doufám v to, ?e jestli je to nějaký duch nebo něco podobného, nechce mě jen děsit, to je moje útěcha
Verunka
omluva
17. 04. 2007 14:43

opet uz podruhe se dnes omlouvam za hrubky:-)
Verunka
pro MK
17. 04. 2007 14:41

mamka ani tata nicim takovym netrpi, pritel to nebere prilis vazne, tenkrat, kdyz se mi to stalo poprve jak pisu v pribehu me uklidnovalo to, ze to bere tak realisticky. Filmy s duchy jsem opravdu az na hlas smrti uplne vypustila ze vseho na co se divam, nevydrzim to, proste mi to nejak moje podvedomi ani nedovoli. Kdyz uz nekde neco zahlidnu, zakryvam si usi a zaviram usi. Zkusim rikat tu formulku jdi pryc kdyz se mi to stane zase, ale uz ted vim, ze me to neuklidni, ale spis rozhodi, protoze tak nahlas budu mluvit s tim nebo s nekym, kdo mi nahani hruzu...pritel se mnou spi porad, jelikoz spolu bydlime, ale jak uz jsem psala, jezdi ted, od pondeli do ctvrtka a jeste buhvi jak dlouho jezdit bude, pryc mimo nase mesto, pracovne. To mi vadi moc halvne z tohohle duvodu, ale nic s tim neudelam. Zkusim se zeptat tety, jestli miva taky takovy stavy strachu a citeni, ze s ni nekdo v mistnosti je, ale jinak nevim co s tim...vsem ale dekuji za prispevky
Miroslava Kowalcze
sakry? nějak to blbne
17. 04. 2007 10:44

teď jsem ti psala, ?e to pravděpodobně má? po své tetě, tvá mamka nebo otec nic takového neza?ívají? Oni z toho jiného světa asi vědí, ?e jsi silným médiem, ?e to má? v sobě a třeba ti chtějí něco říct, já osobně bych je ale odháněla. Poradím ti jen jedno, nedívej se na duchařské filmy, spí?e komedie a realistické filmy, choď do přírody a kdy? bude? sama, tak zkus nemyslet na to, ?e by tam někdo byl s tebou. Říká se mi to lehce, já mývám taky ?ílené mrazení a divná pocit, kdy? jsem sama. pejska nemám, abych poznala, jestli je to jen můj strach nebo se fakt něco děje. dr? se
Miroslava Kowalcze
Verča
17. 04. 2007 10:36

No jestli má? přítele, tak by nebylo ?patné, abys mu to v?e řekla, pokud u? to ví, tak ho popros, aby chodil spávat s tebou. Já vím, ne v?dy se to podaří, mě stra?ně moc pomáhá, kdy? alespoň vím, ?e je v obývkáku, hned se mi usíná líp a tolik se nebojím. Ale kdy? mám spoávat sama, tak to je síla. Mo?ná si to tro?ku zaviňuji sama. Jsem stra?pytel. K tvému pejskovi, psi mají 6 smysl a cítí a mo?ná i vidí víc, ne?-li my, buď stále s ním, kdy? půjde? spát a pozoruj ho, pokud se začne opět chovat divně, tak se koukni kam se dívá a na to místo zakřič Bě? pryč a? jsi kdo jsi, a jestli jsi věřící nebo ne, tak se prostě pomdli. Já mývám spánkovou paralýzu a nejednou se mi stávalo, ?e jsem se nemohla probudit, tolik jsem chtela a? kdy? jsem se i v tom snu pomodlila, tak v tom okam?iku, kdy jsem prosila, jsem se vzbudila. jaká úleva. Kdy? se mi to stane, tak mám hrozný pocit bezmocnosti. Modlení mi ale v tomto pomáhá, a mo?ná a já doufám i za tebe, ti to pomů?e. Hodně ?těstí.
Silvie
pro Verunku
17. 04. 2007 10:08

Ahoj,nejsi vůbec v lehké situaci,měla bys to začít ře?it,jinak se z toho brzy zblázní?.Já mám taky plno zá?itků,někdy jsem strachy úplně vyřízená,ale to co pro?ívá? ty je opravdu ?ílené,k zbláznění.Potřebuje? se konečně pořádně vyspat.Já vím,lehce se mi to říká,ale vá?ně u? s tím začni něco dělat,nebo nám pří?tí příspěvky bude? posílat z blázince.
Verunka
jeste mala poznamka
17. 04. 2007 10:00

kdyz uz jsem v tom psani, stalo by za to rict Vam, ze tatova sestra (moje kmotra) je na tyhle veci taky docela citliva. Kdyz jeji kamaradce umrela dcera, mela sen, ze v pokoji na vesnici, kde obe vyrustali, place jeji dcera, ale byla to dcera prave jeji kamaradky, ktera nasledujici den zemrela...dala si to do souvislosti samozrejme po rade dalsich pocitu a faktu. Shodou okolnoszi byla jeji smrt v mediich, takze premyslela od prvni chvile, kdy to videle v TV, jestli to nemohla byt ona, dokud si nedodala odvahu a nezavolal sve kamaradce jestli jsou vsichni v poradku...bohuzel nebyli. druha takova vec, ktera se ji stala , byla ta, ze kdyz umirala moje prababicka, tedy jeji babicka, ruka za kterou ji teta drzela byla jeste v dobe, kdy ji odvazeli uz mrtvou z domu, tepla...narozdil od zbytku tela. Prababicce bylo pres 90, proto si to tak dobre pamatuji. Nikdo tomu neprikladal zadnou vahu, teta se vzdy sverovala jen nam se setrou a nasi mamce, nikdo by ji vzhledem k tomu, ze jeji rodice, tedy moji prarodice, jsou prehnane pobozni neposlouchal:-(...tak jsem premyslela, jestli tuhle citlivost nemuzu mit po ni
Verunka
omluva
17. 04. 2007 9:50

Omlouvam se Vam take za hrubky a prebrepty, jsem fakt mimo, protoze jsem vubec nespala:-)...snad to pochopite a rozlustite
Verunka
vsem dekuji za rady....ale,...
17. 04. 2007 9:42

Vsem Vam moc dekuji za rady, jsem rada ze jsem to popsala aspon trosku tak jak jsem to citila...To ze by mi dedecek mohl davat nejake znameni, nebo se jen prisel rozloucit jsem tenkrat probirala i s mamcinou kamaradkou, ale porad jsem se sama sebe ptala, proc me neprisel uklidnit driv...take dost silne pochybuji o tom ,ze kdyby me v noci navstevoval on, mela bych z toho takovy strach, v podstate me vychovaval a kdyz zemrel, bylo to pro me a pro sestru dost bolestive, protoze to byl nas ideal...pamatuji si, ze kdyz mi druha babicka oznamila ze je deda mrtvy, utekla jsem ke znamemu hajnemu do lesa a spala u nej, protze jsem si neprala, aby me kdokoliv z rodiny nasel a utesoval stylem "to je zivot". Byla jsem sice mala, ale prozivala jsem to opravdu silne, mrzelo me, ze jsem mu nerekla jak moc ho mam rada a ze jsem se s nim nerozloucila a spoustu dalsich veci. Premyslela jsem i o tom, jestli ho muj strach a myslenky na nej nemohly privolat ke me. V tom snu o nem jsem byla opravdu nepopsatelne stastna, nic me netrapilo, pripadala jsem si jako pirko a chtela jsem tak zustat naporad. Vcera jsem mela zase takovy desivy pocit, ze je se mnou nekdo doma. Bydlime docasne v radovce s pritelovymi rodici a protoze teprve zaciname stavet svuj dum. Vecer jsem se vratila asi 11 hodina uz cestou jsem se bala toho, ze tam budu sama jen s Arwen. Je to 4 mesicni skotacive stene civavy. Kdyz jsem se umyla a sla si lehnout, hrala si na posteli s nejakou svou hrackou s velkym zapalem, protoze ji prave padaji mlecne zoubky a trosku ji to svedi. Presto, ze jsem vedela, ze pritelovi rodice spi o patro nic, mela jsem z neceho divny pocit. Zavrela jsem pro svuj klid i okno a Arwi se pri tom vubec nenechavala vyrusovat od sveho dovadeni. Kdyz jsem si pak lehla vedle ni, hrala si asi jeste 5 minut a pak najednou se zastavila, stahla ocasek mezi nohy a schoulila se mi na rameni. To ty neprijemne pocity jeste vice umocnilo a kdyz pak vyskocila smer svuj pelisek, ktery ma vedle postele u me hlavy a zacala stekat, musela jsem zapnout vse co v mistnosti vydavalo aspon trosku svetla. TV, lampy, světla, proste vsechno. Usnula jsem az ve 4 a vstavala v 5:30. Dnes u nas nastesti spi kamaradka a kamarad, takze to nejak vydrzim, ale bojim se, ze dalsi noc tam sama asi nevydrzim. Zkoumala jsem i co bylo na tomhle pozemku, kde jejich dum stoji, driv. Bydlime tesne po pamatkou UNESCO Zelená Hora ve Zdare nad Sazavou, takze jsem patrala hlavne v historii, kdy tudy chodili desitky mnichu ve 12. stoleti, ale opravdu nic jsem nenasla. Pamatka i jeji okoli je opredeno radou mytu a legend, ale z tech vychazet nemuzu. Co si o tom myslite vy?
Miroslava Kowalcze
verča
16. 04. 2007 20:41

Ahojky, četla jsem tvůj příběh a mám z něj pořádnou husí ků?i. Pravda je taková, ?e i já stejně jako ka?dý (si myslím)se docela hodně bojím a i kolem těch zrcadel mám dost divný pocit, nebo kdy? utírám l?ičky, hrnce, tak mám pocit, ?e v tom odrazu něco zahlédnu. Souhlasím s názorem, ?e kdyby to měl být tvůj dědeček, tak by tě asi vá?ně neděsil. Kdy? mi umřel děda, tak mě moc mrzelo, ?e jsem se s ním nestačila rozloučit. Po jeho smrti se mi o něm často zdál jeden sen, byl v koupelně na starém baráku, kde tehdy ?il, upravoval si vousy jako obvykle a pak ?el do kuchyně, kde jsem byla já a říkám mu, dědo,ty jsi mrtvý, ale začala jsem ho objímat i on mě, někdy jsme nemluvili, jen jsme byli spolu v objetí. Vlastně kdy? tak vzpomínám on nikdy nemluvil, jen já. Ale bylo to moc krásné a já byla jistá, stoprocentně, ?e je v pořádku a ?e se se mnou při?el rozloučit. Zajímavé je, ?e mé babičce se o něm taky zdálo mnoho snů, i kdy? ona v tom snu rovněý věděla, ?e je mrtvý. Vzpomínám na něj moc ráda, te´d 30 dubna bude 5 let po smrti a doufám, věřím, ?e se mi o něm bude opět zdát. K tvému příběhu, dělá? dobře, ?e se nedívá? na ?ádné duchařské filmy ani dokumenty, proto?e ty by to jen zhor?ovaly. Já se doopravdy hodně bála, pak jsem se přestala dívat na tyhle pořady a měla jsem klid, i kdy? někdy mě oblije pot a ?ílený strach,?e nejsme právě sama. Ka?dopádně se dr? a jestli se ti něco někdy je?tě takového stane, tak se zkus v duchu zeptat, kdo nebo co to je. Nedoká?u ti poradit líp
c.cubinka
...zajímavé...
16. 04. 2007 10:08

...a děsivé zároveň. Nevím zda by Tě dědeček chtěl varovat zrovna způsobem, který by Tě děsil. Myslím si, ?e Ti spí?e ve snu naznačoval, "Neboj jsem u tebe a chráním Tě". Pravdou je, ?e si znamení, (které mnohdy dostáváme z jiného břehu), neumíme vysvětlit a uvědomujeme si varování teprve ve chvíli, kdy se ji? něco přihodilo. Nedoká?i Ti říci, co to znamená... Snad jen. Pokus se celý den na dědečka myslet, s my?lenkami na dědečka (a na to, ?e se s ním chce? znovu setkat i usínej). Občas to opravdu pomáhá. Astrální svět je plný nepoznaných záhad, bytosti z druhého břehu, ov?em doká?í vycítit na?e potřeby... tak uvidí?...
Verunka
terce
16. 04. 2007 9:56

děkuju za radu, ale stra?ně by mi pomohlo aspoň tu?it kdo nebo co by to mohlo být, od té doby se nemů?u dívat na filmy s duchy...jsem z toho pak v?dycky tak vystresovaná, ?e u? to hraničí pomalu i s paranoiou:-(...s temi zrcadly to mam taky tak, nejhorsi je to v noci nebo i rano kdyz jsem sama v koupelne...tam se mi zase obcas zda, ?e slysim jakoby kapat vodu, ale nikdy nikde nic nekapalo, přisuzovala jsem to i zavzdusnemu topeni, ale to k me smule zavzdusnene taky neni a pritel uz me ma pomalu za blazna, protoze po nem chci odvzdusnovat topeni kazdy mesic:-(...je to des, pres tyden ted jezdi pryc a ja jsem doma sama, tim se muj strach stupnuje a bojim se, ze se zase vraci ty pocity, pripadam si uz fakt jako blazen...o vikendu jsem byla doma sama a pritel nekde paril, prisel asi kolem 11 a vse bylo ok, ale kdyz jsem se pak v noci vzbudila, nebyl tam...zacala jsem se strasne klepat a muj pes utekl z postele do pelisku, coz by nikdy neudelal, protoze je rad, kdyz muze byt s nami v posteli...rano mi tvrdil(pritel), ze celou noc spal a ze nikde nebyl, nepamatuju si jak jsem usnula, ale na stoprocent vim, ze tam v ty dobe kdy jsem se vzbudila nebyl a Arwen...moje fenka...byla rano stale ve svem pelisku
Tereza K.
Zdeňce
14. 04. 2007 12:04

Zdení, děkuji za tip, ale na zítřek u? plány mám. Co to je za setkání?
zdenka
setkani
14. 04. 2007 1:28

T erezko, zítra je v Praze v čejovně vJugoslávské Merto I.pavlova setkání, mo?ná by vám to něco přineslo začíná to ve 14 hod
Tereza K.
Tohle znám
13. 04. 2007 16:52

Verun, tohle opravdu znám. V noci, kdy? se probudím, tak poka?dé se musím rozhlédnout po pokoji. Jakoby mne něco nutilo se tam podívat. Před pár lety mi zemřel táta. Stalo se mi pár věcí, podle kterých usuzuji, ?e se táta alespoň na chvíli ke mně vrátil. Nevím zda je to jen můj pocit, ?e táta je u mě a já se v noci budím jeho přítomností, nebo je to jen strach z toho, ?e ho tam opravdu uvidím. Ale je pravda, ?e od té doby, co táta zemřel, se u nás doma bojím. Bojím se dívat i do zrcadel, ?e ho tam uvidím. Vím, ?e mi neublí?í, ale mám strach ho vidět... Zkrátka si myslím, ?e přítomnost nějaké jiné osoby v tvé blízkosti mů?e? vycítit. Dr?ím palce a? tyto okam?iky zvládá? dobře...