Diskusní fórum

- Magie, Hermetismus -

Paralýza
Stalo se vám, že jste se nemohli ani pohnout, přitom jste věděli kde jste, co děláte a co se děje s vámi? Měli jste při tom i děsivý "sen"?

Vydáno:   25. 07. 2007 [8:09]

Přečetlo:  1284 čtenářů
Autor (vložil): Julie



Olinka80
paralýza
20. 09. 2009 [22:20]

Ahoj,dívala jsem se na příspěvky zde v diskuzi s vidím,že jsou už dost staré i přes to se sem taky přidám.Spánkovou paralýzou trpím asi přes půl roku,vždycky se mi zdá,že na mě někdo mluví,hladí mě nebo fouká do ucha,taky slyším jak se třeba v kuchyni po podlaze třeba posouvá židle,ale co mě asi tak nejvíc vadí je to,že se mě to vždy stane,když jsem sama doma,nikdy v přítomnosti nějakého člena rodiny,nevíte někdo proč to tak je?Taky by mě zajímalo jestli se s tím dá něco dělat,stává se mi to tak jednou do měsíce a dost mě to děsí.Vadí mě v té dané chvíly ta bezmocnost,nemůžu se pohnout,otevřít oči a hrozně se snažím,ale většinou to odezní samo a až je po všem tak se probudím.Jestli někdo máte nějaké zkušenosti a víte jak se proti tomu třeba bránit,tak prosím napište.Dík
Jarda
re: Robin
22. 11. 2008 [21:52]

Většinou vyhledávaj psychicky slabší osoby. A taky čím větší strach a nenávist k nim, tím víc toho můžou províst. Pokud jim popřeješ dobro můžeš se jich snadno zbavit. :-)
Robin
all of
22. 11. 2008 [20:05]

To co tady popisujete si dokážu vysvětlit jen jednou věcí. Pokud vím, tak na nás duchové dokážou působit. Nejsem v duchaříčkování moc sběhlej, ale můžou si s námi prostě jen hrát? Já jsem to nikdy nezažil a ani bych podle toho popisu nechtěl, ale pokud to jsou opravdu duchové, tak tady na stránkách je někde popis, jak je poslat pryč. GL
Ch!nGo
Paralýza
28. 04. 2008 [21:16]

KDyž se vám to bude opakovat stačí se apon pokusit silně zahledět do sebe najit a uvedomit si sebe sama, a nedat tomu sanci pokud se budete bát da si vas to k snidani ponevadz strach to vyuziva proti nam.
Ch!nGo
Paralýza
28. 04. 2008 [21:14]

pokud se toho budete bát nezvítězíte, zaleží na vás pokud řeknete ne tak přesto nejede vlak. Hlavní je že se toho bát nemusíte,nic vám to nemuže udělat pokud to tomu nedovolíte vy sami.
Julie
cyber007
13. 04. 2008 [15:13]

Problém je, že člověk neví, jestli je to "chyba" v jeho mozku - chvíle mezi opravdovým spánkem a bděním, nebo něco nevysvětlitelného. Podle mě jsou to lidské noční můry v době, kdy člověk lehce se strachem chce usnout. Pak to vyjde na povrch. Ale je to fakt nepříjemné. Už to nikdy nechci zažít. Zkus před spaním na nic nemyslet nebo se podívat na nějaký hezký film, či si něco příjemného přečíst. Ale nevím, jestli to pomůže. Jsou to jen dedukce
cyber007
paralyza
12. 04. 2008 [1:08]

Zdravim, Me se to stalo 4x. A vzdycky pred spankem.. Mam problemy se spanim, slysim kazde prasknuti parket, bojim se, ze je nekdo v pokoji, nemam rad tmu.. Proto spim s pustenou televizi a lampou... Nekdy se stane, ze usnu az ve 4 hodiny rano a v 6 vstavam do skoly. No a moje prvni "paralyza" byla asi neco pred pul rokem.. Sel jsem spat ve 23,00... nastavil jsem si casove vypnuti televize na dve hodiny.. Nemohl jsem vubec usnout a za dve hodiny, kdy se mela televize vypnout, tak zacala nehorazne praskat (staticka elektrina).. Pak jsem si jakoze uvedomil, ze mi zacal praskat i monitor.. Byla naprosta tma a ja jsem nic nevidel, slysel jsem jen takovej strasne divnej zvuk-- popsal bych ho, jako kdyz pracujete s nejakym kovem.. Chtel jsem rychle nasvitit, ale nemohl jsem se hejbat.. chtel jsem rychle zavolat nekoho, ale nemohl jsem ani hlasku vydat.. Trvalo to takovych 40 s. Bylo to fakt strasny.. Vubec jsem nevedel, co to bylo.. Naprosto vubec.. Bal jsem se toho.. No a pak jeste horsi zazitek se mi stal o tyden pozdeji.. Usinal jsem a abych podporil spanek, tak jsem jakoze vzpominal na neco, co se ten den odehralo.. Pamatuji si, jak jsem si vzpomnel na nejaky vtip, ktery muj spoluzak rekl o hrbitovech.. No a pak jsem slysel zvenku takovej strasne hnusnej hororovej zenskej smich. Paralyza.. No a to trvalo tak 20 s, ale neusnul jsem vubec..
Julie
Pohnout se
13. 11. 2007 [10:12]

Z první chvíle je to fakt hrozné. Ale je fajn, že napodruhé se člověk naučí to ovládat. Jen doufám, že potom to nebudeme ovládat i ve spánku a chodit náměsíční.
Stimpi21
hm ... tiež ..
8. 11. 2007 [16:36]

som zažil paralýzu, ale nič sa mi pri nej nezdalo. Ani neviem, či sa mi niečo snívalo. Jednoducho som sa v noci zobudil, mal som vytreštené oči len na jedno miesto a nemohol som nič robiť. Chcel som sa pohnúť, pozrieť, na čo to hľadím do tmy, či tam niečo nie je, ale nešlo to. Chcel som sa pohnúť tak silno, že keď to po asi nejakých 10 sekundách prešlo, som takmer spadol z postele, pretože mi ruky aj nohy vystrelili hore. ... pozrel som sa na čas a boli tri horiny v noci. Druhú noc som sa opäť zobudil o tretej hodine a keď som sa šiel pozrieť tým istým smerom ako noc predchádzajúcu, hneď som zacítil ten istý pocit, akoby to malo opäť nabehnúť ... v okamihu som však odtrhol hlavu a ľahol si na druhú stranu. Zaspal som normálne ... viac sa to už nezopakovalo.
Sylvie
Karty
21. 09. 2007 [17:02]

to co tu popisujete se mi stalo také,ale ne když jsem spala. S kamarádkou jsme byly u jejího přítele a čekaly než se vrátí z práce. Má velký,zrekonstruovaný dům. Říká se že v něm straší. Až na zdání že někoho vidíš jít po schodech a toho že se v horní koupelně někdy sama pustí sprcha nic tak zvláštního neděje. Prý jsou tam duchové půvadní majitelky a její vnučky. Kamarádka se dívala na oblíbený seriál a já si četla knihu Magie rostlin. Když jsem přišla na jedovaté byliny měla jsem nutkání jít nahoru do patra kde jsou tři pokoje. řekla jsem to kamarádce a ona se tam chtěla jít hned podívat. Vyšly jsme schody do mezipatra kde mi najednou ztuhli ruce i nohy , nemohla jsem se pohnout ani promluvit. Jen jsem se dívala jak jde kamarádka ke zhaslím pokojům a zjevně se dobře baví.Ve všech rožla a z legrace vešla do jednoho a nahlas si brkla. Strašně jsem na ni chtěla zakřičet ať jde pryč ale nešlo to jen se mi udělala pára u pusi jak kdyby byla zima. Ona vyšla ven a se smíchem brkla ještě jednou. Z vedlejšího pokoje se do ticha ozval zřetelný zvuk jak když karetní hráč prolistuje karty. Strašně jsem se bála ale nešlo mi se pohnout ani křičet. Kamarádka zaječela a jak běžela ze schodů vzala mně za ruku s sebou. Pak se mi přiznala že na duchy nevěřila a že se chtěla jen pobavit. Ale duchové zřejmě její smysl pro humor nemají rádi.
Julie
Sen, poté skutečnost
5. 09. 2007 [7:56]

Tak teď jsem se těsně vyhnula další paralýze. Zdál se mi sen, že jsem brala kelímky na pití ze stolu, ale jeden jsem tam zapoměla. Najednou jsem se probudila a ucítila hlazení po zádech a zvuk kelímku. Měla jsem pocit, že někdo dřepí u mé postele a chce mi ten kelímek vnutit. Vím jistě, že jsem se chtěla pro ten kelímek vrátit. V hlavě mě štvalo, že jsem si ho nevzala, ale nechtělo se mi pro něj dojít. Potom už mi začalo docházet, že to byl jen sen, ale pořád jsem cítila to hlazení. Chtěla jsem otevřít oči, ale nešlo to. Říkala jsem si, že když je hned neotevřu, tak se mi zase stane to co minule. Naštěstí se mi to podařilo a nikdo tam nebyl. Sny nemusí být pořád tak příjemné, jak se zdají.
Julie
Re ramona
28. 08. 2007 [9:07]

To je přesně ono. Nedá se to přemoci. Pokaždé je to síla, že ty nemůžeš nic udělat. Chceš, ale nejde to. Máš pocit, že nemáš žádnou sílu a jen si s tebou něco hraje. Jury má asi pravdu. Jinak se to možná vysvětlit nedá. Jsem ráda, že v reálnu neskotačím tak, jak ve snu. To bych pak už i z okna skákala, jak já to ve snech umím (ve snech s upíry hlavně)
ramona
Jednou
21. 08. 2007 [22:05]

se mi zdalo, že někdo je za dveřmi a ja jsem ležela, myslela jsem že jsem vzhuru, ale nemohla jsem se otočit podivat kdo tam je. To nejhorši se mi zdalo asi 3-4 roky zpatky 2 sny za sebou, jak mě chytil chlap a nechtěl mě pustit, brečela jsem, strašně jsem se bala a vlastně jsem neměla žadnou silu abych ho přemohla, přitom jsem myslela že se to opravdu stava, do teďka si pamatuju jak jsem se snažila zvednout hlavu z polstaře.
Jury
Spánková paralýza
13. 08. 2007 [18:24]

Tomu, co tu popisujete, se říká spánková paralýza. Je to stav, kdy je mysl (do určité míry) probuzená, ale tělo je ve stavu spánku. Tento stav je zde z toho důvodu, abychom při normálních snech nemohli hýbat se skutečným tělem. Občas se ale objeví stavy, kdy jsou vědomí a smyslová centra probuzené, avšak motorické části mozku jsou pořád neaktivní. Člověk je skutečně vzhůru, ale nemůže se hýbat. Vnímání je však na hranici mezi skutečným světem a světem myšlenek. Můžou se objevit velice reálné halucinace. Je ale třeba si uvědomit, že nad nimi máme plnou kontrolu. Strach působí jen jako katalyzátor nepříjemných vizí. Pokud se do tohoto stavu dostaneš znova, tak se nesmíš bát. Pokud už by se ale objevilo něco podobně děsivého, představ si, jak prostor kolem tebe vyplňuje jasné světlo, které ničí všechno špatné. ;)
Julie
Aureola, Sara
1. 08. 2007 [7:58]

Přítelově sestře je teprve dva a půl roku. Ona je totiž taková pijavice nebo přísavka.Mám ji hrozně ráda. Často nám ale chodí do pokoje. Možná to je ten důvod. Ale proč právě to chroptění a nenávist...to nechápu. Možná to mám ze strachu z hororů. Je to asi půl roku, co jsem tohle sledovala snad denně. Teď jsem ale raději na komedie. Jinač děkuji za podporu:)Mám takový pocit, že jsem tady nejbázlivější ze všech:( Fakt spím při lampičce. Dneska to ale bylo v poklidu. Musím přiznat, že se mi spalo skvěle. Je pravda, že když mám být sama doma, tak se těším, jak se budu věnovat jen sobě a budu dělat co chci. Nakonec stejně skysnu u počítače u nějaké chytlavé hry až do desíti a pak se jdu narychlo podívat, co je v televizi a v obýváku usnu se všudy zavřenými dveřmi. Spíš se bojím, že se mi zase stane ta paralýza. Když mi to kamarádka popisovala, tak jsem se zděsila, ale nevěděla jsem, jak to může být hrozné. Takže milé dámy...před usnutím vždy myslete na příjemné věci a nezaobírejte se starostmi:o)
sara
julia
1. 08. 2007 [0:44]

asi je dôležité nezaoberať sa minulosťou a nečakať na budúcnosť. treba žiť teraz a nemyslieť na to čo bolo alebo mohlo byť. niektoré veci a udalosti rozhodili aj mňa ale snažila som sa to dostať von zo seba a nepýtať sa "prečo" práve ja? časom sa odpoveď aj tak dozviem ona sa ku mne proste dostane. ak sa budeš stále niečoho báť je možné že sa ti to nakoniec aj stane. ja keď som sama doma tak sa teším, môžem si robiť čo chcem mám klud a pokoj môžem sa venovať len sebe, takže mi ta samota nepríde tak desivá. určite sa nič zlého nestane, uži si tú samotu a nemaj strach, nemáš dôvod sa báť. nikto ti nechce ublížiť. mala by si si viac veriť.
Aureola
děs běs
31. 07. 2007 [21:47]

Mně osobně se něco takového díky bohu nestalo, ale musí to být hnus. Nemáte s přítelovou sestrou něco nevyřešeného nebo tak něco? Držím palce Julinko, když jste doma sama!!! Pak napište jak jste to sama doma zvládla!
Julie
Strach
30. 07. 2007 [7:46]

A neměla jsi z toho strach? Myslím třeba jako malá holka nebo tak něco. Je to fakt nepříjemné. Hrozný pocit bezmoci. Každou noc doufám, že se mi nic takového už nestane. Do toho jsem celý týden sama doma, tak mám ještě větší strach.
sara
paralýza
25. 07. 2007 [9:38]

pár krát sa niečo podobné stalo aj mne. naposledy stále pri mojích nohách taký velký červ a skočil mi do tela, videla som ako sa mi vlní tričko od toho ako mi behal pod kožou a strašne to bolelo, nemohla som sa ani pohnúť, ani kričať, s obrovskou silou vôle som pohla rukou aby som mohla zobudiť môjho muža a keď sa už začal zobúdzať tak ten červ mi vyskočil z tela a keď odchádzal otočil sa na mňa s pohladom akože " ešte sa vrátim" jasné že som už nezaspala a dodnes si neviem vysvetliť prečo a čo ma to napadlo?!
Julie
Nestvůra
25. 07. 2007 [8:21]

Vím, že už se to stalo hodně lidem, ale chtěla bych se o tomto tématu něco dovědět. A možná, že nejsem jediná. Stalo se mi, že jsem usnula ráno u přítele, protože on sám přišel z noční. Byla jsem v polospánku, ale věděla, kde ležím, jak ležím, jak leží přítel, prostě všechny detajly. Jakobych to všechno viděla. Najednou jsem ale uslyšela kroky za dveřmi. Ty se začaly pomalu otevírat. Věděla jsem, že to je malá přítelova sestra. Měla jsem ruce za hlavou. Ona mi je chytla a začala silně tahat. Cítila jsem hrozný tlak v místech stisku a divně chroptěla. Věděla jsem, že mi chce něco udělat. Kousnout, poranit, zabít...hrozný pocit. Pokoušela jsem se pohnout, ale vůbec to nešlo. Oči jsem z půlky otevřela, viděla všechno, ale pořád se to neztrácelo. Pořád se to dělo. Připadalo mi, že mi někdo na oči tlačí. Vůbec nešly otevřít. Až nakonec jsem sebrala všechnu svou sílu a otevřela je. Stisk pomalu pominul a byl klid. Podle mého názoru se mi stala tato věc ze strachu. Člověk má třeba z něčeho strach a to ho ještě pronásleduje. Mám strach ze zombie a takových nestvůr. Často si na ně vzpomenu z těch trapných amerických hororů. Jen nechápu, proč jí byla právě přítelova sestra. Ale vím jistě, že přímo sen to nebyl. Ze snu člověk může utéct, ale z tohodle se opravdu nedalo.