Články

- Kurzy, Akce, Semináře -

MILAN CALÁBEK - Epigenetický herbalismus
    V epigenetickém herbalismu (mohli bychom použít i název fytoterapie) nepoužíváme byliny a přírodní látky, abychom jimi léčili určité nemoci, ale k vypínání nebo zapínání genů, které tyto nemoci způsobují. Přesněji řečeno, používáme je k úpravě jejich vnitřních procesů. Ani ta nejvíc obávaná nemoc jako je rakovina nemůže totiž vzniknout, pokud nejsou vypnuty geny potlačující nádory a naopak zapnuty původně vypnuté onkogeny, zároveň spolu s nadměrnou funkcí prozánětlivých genů.

    Přesto ale geny nejsou naším osudem. To může doložit mnoho praktických příkladů, jako je třeba v této souvislosti často uváděný životní příběh Josephiny Tesaurové, která na konci minulého století byla ve svých dvaadevadesáti letech zcela zdravá, čilá a žila sama na farmě poblíž Pittsburghu. Na tom by zas nebylo nic tak překvapujícího, kdyby její sestra - jednovaječné dvojče nebyla téměř slepá, netrpěla celou řadou vážných onemocnění, mimo jiné i demencí. Jak je možné, že dvě ženy s naprosto totožnými geny, které vyrůstaly spolu v jedné rodině, celý svůj život prožily prakticky na stejném místě, jsou ve stáří tak nepředstavitelně rozdílné? Jinými slovy: jak je možné, že dva tak geneticky shodné organismy jsou nakonec tak velice rozdílné?

    Právě na tuto otázku odpovídá nový, bouřlivě se rozvíjející vědecký obor epigenetika. Podle ní se geny nemohou samy zapnout, ani vypnout, a proto také nerozhodují o našem zdraví anebo nemocech. Představují jen obrovské spektrum možností, jako u zmíněné Josephiny a její sestry. A to, co se z tohoto spektra realizuje, muselo něco vyvolat. Něco, co je ještě nad ním, co je genetice nadřazené, a tím je působení našeho vnitřního a vnějšího prostředí. Oproti genetice se tak epigenetika („epi“ ve staré řečtině znamená „nad“) zabývá výzkumem molekulárních mechanismů, kterými vnější i vnitřní prostředí řídí genovou expresi (procesy, kterými jsou v genu uložené informace převáděny na buněčnou strukturu nebo funkci), a tudíž bez genetických změn ovlivňuje vlastnosti a znaky živého organismu.

    Převážná většina nemocí není způsobena genetickými mutacemi (výjimkou je např. cystická fibróza) - podobně jako proces stárnutí, ale právě těmito epigenetikou studovanými vlivy nebo epigenetickou dědičností, jejíž nositeli nejsou geny, nýbrž paměť buněčná, která je změnitelná.

    Informace k tématu epigenetiky se můžete dozvědět v přednášce konané 29.11. v rámci výstavy Ezotera v Praze. V této přednášce se z časových důvodů nemůžeme zabývat vlivem vnitřního (psycho - spirituálního) prostředí na ovlivňování genetických procesů. Z rozsáhlých možností působení vnějšího prostředí se soustředím na přiblížení problematiky epigenetické fytoterapie, používání přírodních látek, založené na hormezi - vlastnosti, kdy látka nebo jev působí ve vyšších dávkách negativně, ale v nižších naopak pozitivně na stav organizmu. Epigenetika představuje jednu z největších možností léčení i těch nejvážnějších nemocí na molekulárním základě, kde vznikají. V celém svém rozsahu nám dává možnost stát se skutečným tvůrcem svého osudu i sebe sama.

    Autor článku Milan Calábek bude přednášet na toto téma na výstavě Ezotera v Praze v sobotu 29.11.2014 v Učebně A od 17.00 hod. Podrobný program na www.ezotera.cz/ano

Vydáno:   14. 11. 2014

Přečetlo:  903 čtenářů



( Sekce Kurzy, akce, semináře není zahrnutá do diskuzí, má strukturu pouze informační )