• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Články

- Zajímavosti -

    Jejím bratrem byl bůh světla a slunce Apollón, který se s ní narodil jako dvojče. Artemis se narodila jako první a pomáhala své matce při bratrově porodu - proto byla tato bohyně pokládána za panenskou ochránkyni matek. Byla vyzbrojena lukem a šípy.

    Mohla stejně jako její bratr Apollón rozdávat smrtelníkům náhlou smrt anebo nemoc, avšak stejně mohla i nemocné uzdravovat. Podle jedné báje si bohyně ve svých třech letech vyprosila od otce Dia dary pro svůj osud: věčné panenství, luk a šípy, které by byly stejné jako zbraně Apollónovy, družinu mořských nymf, které by pečovaly o její oděv a psy, až nebude lovit. Přála si mít šafránový rudě lemovaný lovecký oděv. Chtěla vládnout nad všemi horami světa a jen jedním městem, poněvadž většinu svého života chtěla trávit v horách. Prosadila též, aby byla bohyní světla. Zeus splnil všechna její přání a přidal jí ještě třicet měst, jejichž by byla paní, a učinil ji ochránkyní přístavů.

    Bohyně si vyvolila své družky a odebrala se s nimi k Héfaistovi, jehož pomocníkům Kyklópům Bronteovi, Argeovi a Steropeovi směle nařídila, aby jí ukovali stříbrný luk s toulcem plným šípů. Bůh Pán dal Artemidě tři lovecké psy tak silní, že mohli zadávit lvy, a přidal k nim ještě sem psů rychlých jako vítr. Artemis dodržovala čistotu, a když ji jednou pronásledoval svou láskou říční bůh Alfeios, raději si pomazala obličej bílým bahnem jako její družky, aby ji neodbytný milenec nepoznal.

    Nymfu Kallistu, kterou svedl Zeus, bohyně proměnila v medvěda a nechala by ji byla uštvat psy, kdyby ji byl sám Zeus nezachránil. Vnuk krále Kadma, Aktaión, spatřil na lovu bohyni nahou v koupeli. Bohyně ho zahubila, aby se nemohl vychloubat, že spatřil její krásu. Artemis ztrestala nelítostně i thébskou královnu Niobu, která urazila její matku Létu. Král Oineus zapomněl jedině bohyni Atemidě přinést oběť, když ji přinášel všem bohům. Bohyně ho ztrestala vysláním kalydónského kance, který pustošil královu zemi.

    Ze všeho nejvíce milovala Artemis lov. K lidem bývala i krutá. Na její počest ve Spartě bičovali mladíky a jejich krví zkrápěli oltář Artemidy Orthie. Král Agamemnón ji urazil a musel na usmíření obětovat vlastní dceru Ífigeneiu. Bohyně, jako Artemis Taurská nebo Artemis Tauropolská, vyžadovala lidské oběti. Tento kult zmírnila Ífigeneia, když se svým bratrem Orestem přenesla sošku bohyně do Braurónu v Attice.

    V Asii byla uctívána Artemis Efeská, které její vyznavači postavili v Efesu chrám, počítaný mezi sedm divů světa. Artemis Efeská nebyla panenskou bohyní, nýbrž byla považována za matku, která živila všechny tvory. V pozdějších dobách byl kult bohyně ztotožněn částečně s kultem bohyně měsíce Selény a Artemis pak byla uctívána i jako bohyně měsíce. Kult Artemidin byl rozšířen především na ostrově Délu, v Delfech a v Arkadii, kde bylo její oblíbené sídlo. V Delfech bohyně odpočívala po únavných lovech a bavila se ve společnosti Mús a Charitek. Římané s ní ztotožnili Dianu.

    Z četných jejích soch je nejznámější Artemis Versailleská v pařížském Louvru, kopie díla sochaře Lecchara, která je tematicky i umělecky skvělým protějškem sochy Apollóna Belvederského. Je zobrazena v krátkém chitón bez rukávů s toulcem na zádech v živém pohybu; ten je ještě zvýrazněn vzpínající se laní, kterou bohyně levou rukou zadržuje. Jako lukostřelkyně se podílela s bratrem Apollónem na pomstě nad Niobou - postřílela všech jejích sedm dcer. V českém výtvarném umění existuje nádherný obraz Diany lovkyně v rámci nespoutané přírody na gobelínu, zhotoveném v uměleckých textilních dílnách M. Hope-Teinitzerové před 2. světovou válkou podle návrhu M. Švabinského. Téma bohyně Diany zpracovali do svých děl například J. Zrzavý, I. V. Platzer, F. X. Tkadlík, J. Preisler, A. Procházka nebo V. Levý.