Články

- Záhady a tajemno -

Posmrtný život




Každý z nás si patrně již položil otázku - co se mnou bude po smrti? Černočerná temnota, vůbec nic a nebo něco z nás (nehmotná duše) přežije? Existenci duše podpořili i 2 nositelé Nobelovy ceny za medicínu (John C. Eccles a sir Charles Sherrington). Psycholog C.G.Jung popsal svůj vlastní zážitek s NDE (zážitky ze stavu blízkosti smrti).
Cesta duše do jiného světa
Výzkumy u osob, které se ocitly ve stavu klinické smrti, ukazují, že 60-75% z nich mělo jisté zážitky, které mít neměly. Ve stavu téměř odpovídajím smrti měli intenzivní zážitky, které na ně silně zapůsobily. Průběh zážitků je velmi podobný - probíhá to zhruba takto:

1. jakési zabzučení (svištění)
2. pocit klidu a míru, bolesti zmizí
3. člověk (duše) pozoruje zezhora své nehybné tělo, lékaře a sestry při operaci apod.
4. cesta tunelem (černý nebo rudý), na konci je jasné bílé světlo
5. setkání se "světelnou bytostí", telepatický rozhovor s ním; lidem se rychle promítne jejich pozemský život, klíčové situace světelná bytost kriticky zhodnotí (prý hodnotí velkoryse a s humorem - neodpouští prý jen vraždu a sebevraždu)
6. zde lidé potkávají své zemřelé příbuzné
7. lidé vidí "RÁJ" za plotem nebo řekou - krásné louky aj.příroda, město v dálce apod.
8. lidé - duše, kteří přežili klinickou smrt, se vrací do těla buď dobrovolně nebo jsou přemluveni světelnou bytostí (někdy příbuznými). Podmínkou je životaschopnost těla a též úsilí lékařů v "hmotném světě„
9. návrat do těla

Lidem se ve stavu mimo tělo velmi líbí - jsou známy i případy, kdy oživení pacienti nadávali lékařům, proč je vytrhli z ráje. Lidé s charakterovými vadami se po zážitku s NDE radikálně mění k lepšímu. Zajímavé je, že ateisté začnou věřit v Boha a fanatičtí křesťané přestanou být fanatiky. Sebevrazi ztrácí sebevražedné sklony. Snad každý, kdo uvedené zážitky prožil, se přestane smrti bát.

Zážitky se liší v tom, jak daleko se lidé dostali (závislost na délce trvání klinické smrti). Někteří lidé s NDE též "přeskočí" bod 3 a po opuštění těla vstupují rovnou do tunelu.

Někomu se "promítne život před očima" ještě před opuštěním těla. Různé výzkumy u osob v klinické smrti ukazují následující četnost zážitků: stav míru a klidu zažilo 60-75% lidí, kteří se ocitli ve stavu blízkosti smrti, opuštění těla 35-70%, pohled na své tělo asi 25%, ohlédnutí za svým životem asi třetina, tunel 20-35%, setkání se světelnou bytostí asi 15% a zážitky z ráje asi 10%.

Lidé, kteří se ocitli až v posmrtném "ráji", popisují zahrady, louky, lesy, horyatd. To není vše. V "ráji" mají duše pocit intenzivního "všeobjímajícího" dobra, získávají schopnost vše vědět a znát, poslouchají "rajskou" hudbu. Na onom světě duše nevnímají prostor a čas.
Jak duše vypadá?
Duše má prý namodralou barvu a tvar těla podobný člověku. Žijící lidé ji nevidí, citliví jedinci umí určit její přítomnost v okolí. Duši prý poznají i některá zvířata - zejména kočky a hadi. Podle popisu jistého spiritualisty F. W. H. Myerse (1843-1901) žije duše po smrti v zidealizované kopii pozemského života. Může si užívat stejných "světských radostí" jako při pozemském životě. Některé duše si ale uvědomí marnost takového životního stylu a tak postoupí do vyšší dimenze nebe, kde je jim umožněno dosáhnout libovolného poznání a přiblížit se tak k Bohu.
Otázka je, nakolik je Myersův popis přesný. Sdělil jej posmrtně v roce 1924 svým přátelům. Nelze to potvrdit z jiného zdroje.
Existuje také peklo?
Zatímco případů, kdy se lidé při NDE dostali do "ráje", jsou popsány v literatuře stovky (a odehrály se jistě miliony takových případů), zážitků s "peklem" je (kupodivu) dost málo.
Je to tím, že "peklo" je určeno jen pro skupinu výrazně asociálních jedinců nebo tím, že možnost návratu z pekla je velmi omezená.
Závěr
Je více než pravděpodobné, že existují dva světy - hmotný a duchovní. Jejich průnikem je žijící člověk. Při narození (nebo dříve?) vchází duše do těla dítěte a tím je zahájen pozemský život jedince. Naopak smrt lze definovat jako oddělení hmotné a duchovní složky člověka. Neživotaschopné tělo je ponecháno svému osudu, naopak uvolněná duše odchází s pocitem dobře vykonané práce (tedy jak u koho) do duchovního světa. Oba světy spojuje takzvaný tunel.

Lidské činy během života jsou zhodnoceny "světelnou bytostí". Naprostá většina lidí (duší) přichází do "ráje", kde žijí v klidu a míru bez bolestí a strastí a nevnímají čas a prostor. U několika jedinců je znám zážitek z "pekla", které pravděpodobně také existuje, ale skončí tam jen vysloveně zlí jedinci.

Lidé se nemusí bát smrti, neboť lidská duše je nesmrtelná. Bohatší život ale prožívá v "hmotném světě". Prožijme tedy svůj život co nejlépe to půjde. Na úplný závěr jedna zajímavost: "Světelná bytost" nejdůkladněji hodnotí vztah člověka k jiným lidem během pozemského života. Berme to jako inspiraci pro naše chování?


Zdroj byl použit z jednoho PPSka, přišlo to mi to do emailu.

Vydáno:   30. 08. 2009

Přečetlo:  4012 čtenářů
Zdroj:

Autor (vložil): Atlantis



Komentáře k článku...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ v nebi ...
4. 09. 2009 22:20
Tommik15
¤ Garias,
1. 09. 2009 23:24
lup
¤ príbeh
31. 08. 2009 8:06
lup
¤ ospravedlňujem sa
30. 08. 2009 23:23
garias
¤ stále neberiem ako
30. 08. 2009 23:20
garias
¤ posmrtný život?
30. 08. 2009 22:36
lup
¤ podle mne
30. 08. 2009 18:42
Věra
¤ Otázka stále zůstává:
30. 08. 2009 18:23
Grush
¤ Gariasi
30. 08. 2009 12:16
Marpefi
¤ troška inak
30. 08. 2009 11:08
garias
¤ Peklo a nebe
30. 08. 2009 8:26
lykantrop