Články

- Meditace a relaxace -

Autogenní trénink
Autogenní trénink je psychoterapeutická metoda, kterou poprvé publikoval německý lékař J. H. Schultz ve dvacátých letech našeho století. Je inspirována jeho zkušenostmi s hypnózou (viz) a jógou (viz). Cílem je naučit klienta uvolňovat napětí v těle a přelaďovat zaměření psychiky. Klient by v sobě měl umět po absolvovaném výcviku posílit schopnosti a dovednosti, které jeho problémy vyřeší.

Autogenní trénink se dá použít u všech lidí, kteří o něj projeví zájem a tento zájem udrží po dobu nutnou k absolvování základního výcviku. Vhodný je zejména pro lidi trpící nízkým sebevědomím, trémou, úzkostí, panickými stavy. Nepříjemné stavy se dají s jeho pomocí zvládnout velmi rychle. Např. člověk, kterému se dělá nevolno v uzavřeném prostoru nebo při schůzi, na níž má promluvit, může zastavit rozvoj nepříjemného stavu hned v zárodku. V takových případech není nutné provádět cvičení vleže, stačí provést je v té poloze, v níž člověk právě je, takže okolí nic nepozoruje. Autogenní trénink sám nestačí na odstranění těžších depresí ani není schopen vyléčit duševní poruchy řazené do okruhu psychóz.

Autogenní trénink je dobrou pomůckou pro vnitřní zklidnění a posílení. Není komplexní léčbou; dá se však bez potíží kombinovat s jinými psychoterapeutickými postupy. Autogenní trénink nebo jiná jemu podobná relaxační metoda proto bývá zařazován a do léčebných režimů lůžkových zařízení a denních sanatorií. Je-li používán samostatně, stačí některým klientům na zvládnutí jejich problémů, jiným ne.
Příklad autogenního tréninku ( zkrácena verze )
Terapeut: Teď se prosím položte na podložky. Položte se co nejpohodlněji. První pocit, který spolu budeme trénovat, bude pocit tíže. Začneme rukou; tím myslím jen ruku, nikoli celou paži až k rameni. Každý začněte tou rukou, kterou máte šikovnější, praváci pravou, leváci levou. První formule, na níž se budete soustřeďovat zní: Moje ruka je těžká. Vaše ruka by měla být co nejtěžší, je tak těžká, jako by ji zespoda, ze země, přitahovala nějaká síla silnější než normální přitažlivost. Ruka je velice těžká. Můžete si představit, že je navlečená a do těžké rukavice. Ještě to chvíli zkoušejte, pak se vraťte do sedu a povězte mi, jak vám to šlo.

Klient: Já žádnou tíži necítím.

Terapeut: Půjčte mi na okamžik svoji ruku, já vám ji podepřu takhle v zápěstí. Ostatní se prosím dívejte na Karlovu ruku. A vy, Karle, zkuste vzbudit ve všech svalech v ruce napětí. Nemusíte to přehánět, stačí zvýšit napětí, aby se napnuly prsty. Ano, to je ono, teď se vám prsty i trochu třesou. Dobře. A teď to napětí povolte, představte si tíži v ruce. Ruka je těžká. Ztěžkla, ano, je ještě těžší, uvolněnější. Můžete si její těžknutí spojit s výdechem. S každým výdechem je vaše ruka těžší a těžší. Výborně, teď už je těžká a bezvládná. Když vám zvednu prsty a pak je pustím, volně klesnou vlastní vahou. To je ono. Komu z vás se pocit tíže nedaří, zkuste před ním vyvolat v ruce napětí a teprve z něj přejít na pocit tíže s uvolněním.

Více viz. zdroj

Vydáno:   16. 12. 2008

Přečetlo:  5034 čtenářů
Zdroj: http://www.help24.cz

Autor (vložil): Holly



Komentáře k článku...
Zatím žádné komentáře..
Nejste přihlášen(a)