• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Články

- Zajímavosti -

Slovo jóga pochází ze sanskrtu, jednoho z nejstarších jazyků. Kořen "judž" znamená spojit, spřáhnout, sjednotit. Praktikováním jógy sjednocujeme všechny aspekty nás samých - fyzické, mentální, emocionální a duchovní - a odkrýváme tak spojení k nám samým, k druhým, k Veškerenstvu. V pravém slova smyslu tak jóga znamená naprosté splynutí bez rozlišení. Jedná se o splynutí s naší ryzí podstatou - s naším "Já", které tak široké, že je prosto jakéhokoli připodobnění našemu egu. Křesťané ho nazývají Kristus v nás nebo Duch Svatý, jiná náboženství zase podle svého, v psychologii mu bude nejspíše blízký termín kolektivní nadvědomí. Cílem jógy je tedy vědomá jednota s nejvyšší Skutečností, kterou mnozí nazývají Bůh.

Jóga nevyžaduje žádné náboženství, ale ani je nepopírá. Jóga je vůči náboženstvím neutrální, může jim však být prospěšná. V mnohých technikách se může náboženstvím podobat a nic nestojí v cestě tomu, aby si ji člověk praktikující nějaké vyznání pro sebe přizpůsobil. Křesťan by se pak s její pomocí měl stát lepším křesťanem, hinduista lepším hinduistou ... A materialista? No ten asi po praktikování jógy materialistou nezůstane. Jóga totiž proniká až za obzory, za nimiž je jasné, že pouhé racionální chápání na jejich pochopení a přijetí nestačí. Ačkoli je cíl jen jeden, existuje mnoho druhů jógových cest, v životě člověka jdoucího cestou jógy se mohou navzájem i prolínat. Popis těch hlavních najdeme v Bhagavadgítě ("Zpěvu vznešeného" - filosoficko-básnické skladbě z indického eposu Mahábhárata - "Bibli" minulé i současné Indie). Mezi hlavní cesty patří:

• karmajóga (jóga činu). Její hlavní myšlenkou je neulpívání na výsledcích svých činů. Kdo jde cestou karma jógy, tak vše, co dělá, koná proto, že je toto konání je samo o sobě dobré. Snaží se vždy dělat to, co se dá na daném místě udělat, činy jsou zaměřené pro dobro co největšího celku - svědomité vykonávání všech povinností. Motivem není výsledek, ale postoj. Je to cesta pro činorodé - práce osvobozuje.



• džňánajóga (jóga poznání, moudrosti). Je to cesta začínající rozumovým zkoumáním a správným rozlišováním, které později musí přejít v intuitivní poznání. Nejde v ní jen o poznání fakt, ale zejména o uvědomění si pravé podstaty takovou intenzitou, jako při poznání událostí na vlastní kůži. Je to nejpřímější cesta, ale je také nejobtížnější se z ní neztratit.



• bhaktijóga (jóga lásky a oddanosti). Může být nejbližší lidem nábožensky založeným. Jóga totiž není v rozporu s žádným náboženství - ale ani jej nevyžaduje. Bhaktijogín věnuje každou svoji myšlenku, rozjímání a každý svůj čin Zřídlu své lásky. Mnohdy má tak bhaktijóga velmi blízko ke karmajóze. Na rozdíl od ní však prostředkem ani cílem není čin (a samozřejmě ani produkt tohoto činu), ale vědomí plné lásky.



• rádžajóga (královská jóga). Je popsána v nejstarším písemném záznamu o józe - Pataňdžaliho "Jogasútře" - aforismech o józe. Někdy je označována taky jako aštangajóga (osmistupňová cesta jógy). Její součástí je hathajóga, která se v našich podmínkách nejčastěji praktikuje v kurzech.

První stupně obsahují etické výzvy, na prvním stupni se týkají vztahu k okolí (jama), na druhém stupni pak vztahu k sobě samému (nijama). Následující dva stupně se zabývají fyzickým cvičením - označují se dohromady jako hathajóga. Zmíněné stupně patří do takzvané vnější jógy (bahir jóga), následující čtyři pak do vnitřní jógy (antar jóga). Následuje alespoň telegrafický výčet obsahu těchto stupňů:

• jama - ahinsá (nenásilí), satja (pravda), asteja (nekradnutí), aparigraha (nehromadění), brahmačarja (zdrženlivost, nepodléhání vášním)



• nijama - šauča (čistota), santóša (spokojenost, pozitivní přístup), tapas (sebekázeň, sebeovládání), svádjája (sebepoznání, studium svatých písem), íšvara pradnihára (poslušnost hlasu svědomí - principu dobra v sobě) ásana - cvičení tělesných poloh, cílem dobré kondice je pevná a příjemná poloha



• pránájáma - práce s dechem a energií



• pratjáhára - odpoutání (ovládnutí) smyslů



• dhárana - koncentrace



• dhjána - meditace



• samádhi - kontemplace