Dnes má svátek: Vítězslav
Dnes je: Neděle 21. července 2019

Články

- Záhady a tajemno -

Iluze Hmoty
Při zkoumání a poznávání světa jevů přicházíme neustále do kontaktu s nejrůznějšími formami hmoty. Vždyť i naše fyzické tělo představuje složitý útvar. Jednou ze základních představ o hmotných předmětech je jejich pevnost a neprostupnost. V případě předmětů kovových je tento dojem stoprocentní, navzdory tomu, že když držíme kámen nebo železnou kouli, představuje toto těleso téměř prázdný prostor.

Je to možné? Ano, zde informace, které se vyučují ve škole. Atomy se skládají z elektronového obalu a jádra, složeného z protonů a neutronů. Jaké jsou poměry velikostí? Pro představu: Pokud bychom atomové jádro zvětšili na velikost makového zrnka (skutečný průměr je zhruba 0,000000000001 mm), ocitl by se elektronový obal přibližně ve vzdálenosti deseti metrů. Jinými slovy, uvedený model atomu by představoval obrovskou bublinu o poloměru deseti metrů, s malým makovým zrnkem ve svém středu. Toto zrníčko by však představovalo veškerou hmotnost. Pokud bychom skladovali tyto makové zrnka v hangáru, kolem každého by byla desetimetrová bublina a tak by jich tam bylo dosti málo, neúsporně skladovaná, kde by byl převážně prázdný prostor. Podobně je zaplněna i hmota, jevící se nám jako pevná a neprostupná, a to vlivem neustále se pohybujících částic velikou rychlostí.

Nastává otázka - lze tento prázdný prostor stlačit, případně vytěsnit? Kdybychom to dokázali, došlo by buď k nesmírnému zvýšení hmotnosti při zachování stávajících rozměrů nebo k drastickému zmenšení velikosti, v případě zachování původní hmotnosti. V druhé případě by se hmota celého lidského těla vešla do smítka, které bychom hledali pomocí mikroskopu. Avšak názorný příklad existuje a popisují ho astronomové, označené jako bílé trpaslíky. Díky mohutnému smršťování u nich došlo ke stačení oněch bublin, které obklopují jádra atomů a udržují je daleko od sebe. Jádra se mohou přiblížit a hustota takové látky nesmírně narůstá. Existují také neutronové hvězdy, kde mohutná gravitace drtí samotná jádra atomů a vzniklá hmota dosahuje nepředstavitelné hustoty, která převyšuje hustotu bílého trpaslíka asi stomilionkrát. Toto smršťování může, za jistých okolností, pokračovat dále. Rostoucí koncentrace hmoty = růst gravitace, způsobující další smršťování. Hroutí se sám do sebe, dochází k překotnému pádu hmoty tělesa směrem k jeho středu, z kterého není úniku. Výsledkem je těleso, oplývající obrovskou gravitací.

K tomu, aby těleso překonalo přitažlivost Země, potřebuje vyvinout rychlost 11, 2 km za sekundu. V případě slunce je tato rychlost vyšší než 600 km/s. V případě neutronové hvězdy již k odpoutání od gravitačně zhrouceného tělesa nestačí ani nejvyšší možná rychlost, tedy rychlost světla (300 000 km/s). Toto je případ tzv. černé díry. V jejich blízkosti dochází k zpomalování času a k výrazným změnám geometrie prostoru. Teorie předpokládá, že supermasivní černé díry tvoří jádra galaxií, kvasarů.

Na závěr nezbývá než připomenout termín z indické filosofie, který nás upozorňuje, že naše představa o světě není nic jiného než mája - klam či iluze. Svět je skutečně něčím jiným, než se nám jeví.

Vydáno:   13. 05. 2005

Přečetlo:  3913 čtenářů
Zdroj:

Autor (vložil): Administrátor



Komentáře k článku...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ maximálna rýchlosť
18. 02. 2009 10:16
garias
¤ _
21. 07. 2007 10:38
Lilli
¤ afasf
25. 04. 2006 21:00
gumitek